jitrnic

Snad vůbec nejlepší český film, asi nemá slabinu a vryje se opravdu hluboko pod kůži. Neuvěřitelné herecké výkony všech zúčastněných.

Ovšem nejvíc je Newmanova hra v poker...

Komu se to nelíbilo, tomu odpouštím. Ona je to vážně onanistická sračka. Jako celek. Ale je to plné rozkošně ztroskotanecké filozofie a hrajou tam dvě báječné ženské. Nemohu to nemilovat.

K času strávenému v kině s tímto filmem vlastně nemám připomínek. S vypnutým mozkem jsem se nechal unášet do první do poslední minuty. Jen jsem po odchodu z kina zjistil, že Queeny už nechci odteď ani vidět ani slyšet. Byl jsem jimi zahlcen a přehlcen. K filmu samému - filmařsky bezchybný, Rami Malek skvělý jako mladý Freddie, podstatně horší v tílku s knírkem - zde více připomínal Petra Čtvrtníčka v České sodě. Nevím, do jaké míry jeho šílený afektovaný zpěv u piana na Live Aid vychází ze skutečnosti (vědomí blížícího se konce nebo tak něco?), bylo to každopádně naprosto nesnesitelné. Trochu mi vadily hodně ledabyle načrtnuté vedlejší postavy - zlý homosexuál Paul nebo zabedněný konzervativní otec. Skvěle byli vybráni Brian May nebo Roger Taylor. Na pohled a poslech přes tyto výhrady krásné, bohužel činí z hudby Queenů do budoucna nesnesitelný fetiš,

Je to nepříjemné sledovat, je to nepříjemné vidět a vědět, ale je to nezbytně nutné, má-li být vůbec nějaká naděje na nápravu. V závěru dokument dost ucouvne, nabídne takové to alibistické řešení - lodní doprava je vlastně fajn, potřebujeme ji, ale ať se polepší. To ho v mých očích dost snižuje.

Bravurní herecké výkony Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého a na první pohled krásný příběh, na jehož konci jsem se nacházel přesně v tom stavu, v jakém jsem se nacházeti měl. S mírným časovým odstupem se cítím tak trochu podveden, vyznění mi přijde dost levé. Nesnáším bezohledné noční řvaní a ještě víc nesnáším ramenaté historky o ženských, což je nám zde obé prezentováno ve stylu "oslava života", zatímco klid a moudrost stáří jako cosi co je hodno posměchu. Krásné ale falešné jako kráva!

Čtvrtá hvězdička za fantastické úvodní titulky, bohužel už je nic v následujících dvou a půl hodinách netrumfne. Líbilo se mi to o něco víc než švédská verze (knihu neznám), hlavně díky Danielu Craigovi (obě představitelky Lisbeth mi přišly srovnatelné), profesionální Fincherově režii (ten se sice tímto filmem nikam neposunul, ale ani neklesnul. To při jeho kvalitách bohatě stačí. Pevně věřím, že brzy opět přijde nějaký jeho majstrštyk) a celkovému posunu od detektivky k thrilleru (to už je samozřejmě zcela subjektivní klad). Celkově nadprůměrný film (lehce), u Finchera podprůměr.

Sonda do života íránské ženy, která je prosta veškerých senzací. Ústřední hrdinka válčí s dětmi a manželem obdobně jako její vrstevnice kdekoliv na světě. Vlastně by se dalo říct, že její příběh je velice chudý. Ovšem také maximálně realistický a nepodbízivý. Nechtěl bych se na takovéto filmy dívat pravidelně, ale jednou za čas to rozhodně stojí za to.

Po dokoukání přidávám hvězdičku a měním komentář. Po prvních výborných dílech následuje několik vyloženě slabých, ovšem seriál graduje až k výtečnému finále. Dobře natočeno, scénář jako celek funguje, pouze ve zmíněných nepovedených epizodách dost drhne, ale na ty si po skončení seriálu ani nevzpomenete. Herci jsou naprosto famózní. Ondřeje Vetchého nebudu hodnotit, protože mi jeho herectví nesedí a nejsem asi schopen objektivního hodnocení. Leoš Noha mi se svojí žertovně předstíranou vadou řeči úplně nesedl, Lukáš Langmajer podle mě neumí hrát (ale je jenom v jedné epizodě) a Tatiana Vilhelmová je zpočátku strašná, ale její výkon neuvěřitelně roste. To jsou moje výhrady, všichni ostatní jsou naprosto vynikající a to i v minirolích (Petr Nárožný, Václav Kopta, představitelé rozhodčích a další). Nelze nevyzvednout Luďka Sobotu, u kterého po prvním vyřčeném slově zapomenete na všechny ty hrůzy, ve kterých se v posledních třiceti letech objevoval, hraje naprosto fantasticky. Skvělá je i Jaroslava Pokorná, kterou jsem do té doby neznal, nejlepší z "fotbalistů" je David Novotný, zábavný byl boss Pavel Nečas. Celkově nakonec výborné, opravdu doporučuju dokoukat až do konce.

Celkem v klidu přejdu, že tento film trpí řadou nešvarů, kterým trpí všechny ostatní blockbustery, snad jen ten zlý ošetřovatel, to byla opravdu nezáměrně směšná figura a až trochu moc se tím tlačilo na pilu. Myšlenka není rovněž kdovíjak chytrá a lidští herci podávají poměrně šedivé, nicméně nerušící výkony. Zcela je přehrávají digitální opičáci, kteří dokáží budit velké emoce (hlavně Caesar je skutečně impozantní vůdce), hudba Patricka Doyla je nejpovedenější, jakou jsem za poslední roky ve filmu slyšel a díky tomu se aspoň chvílemi dočkáte té kýžené atmosféry vzpoury. Odkazy na původní Planetu opic jsem nezaznamenal, protože si ji pamatuji pouze mlhavě. Celkově vzato, nerozčilujte se nad banálním příběhem a poselstvím (není to zas tak strašné jako například u Avatara), prostě se kochejte obrazem a zvukem a dělejte jako že jste neviděli ten přepálený závěr. 70%