Marcimor

Na českou tvorbu mimořádný počin, který stojí za shlédnutí. Co mě však potěšilo nejvíce je fakt, že Filip Marvan minulost nemění, ale pouze pozoruje a zjištěné využije až v současnosti ke svému "prozření" a konečnému zúčtování. Tím se celý děj vyhýbá klasickému problému filmů hrajících si s časem - tedy otázce, co bylo dřív. Jestli slepice nebo vejce. Možná s tím souvisí i nezúčastněný, emočně plochý až odtažitý Marvanův postoj k ději v minulosti. Také ztvárnění socialistické šedi bylo naprosto famózní vč. chování zástupců vládnoucí garnitury. Snad jenom motivace pro chování Marvanova kolegy Plachého mohla být více čitelná resp. osvětlená a stejně tak osoba lékařky, která sice pod jiným jménem, ale stejným věkem, charakterem i vizáží figuruje v obou časových rovinách.

Hodně dlouho se mi nestalo, abych celou dobu promítání seděl v křesle zaťatej z obavy, co přinese další scéna a ani jednou se nepodíval na hodinky - a že je to film docela dlouhý... Ne mlha, ale atmosféra filmu je tak hustá, že by se dala krájet. Velkou zásluhu na tom má (mimo ostatního) skvělý, místy zcela dominantní ozvučení a střih. Vzpomněl jsem na chvíle, kdy jsem v davu s ostatními po 17. listopadu na Václaváku jako student zvonil klíčema a měl staženou prdel (s prominutím), že na nás ty tanky a armádu nakonec pošlou. Neposlali, naštěstí... Protože kdyby ano, vypadalo by to na ulicích asi tak nějak, jako v tomto filmu. Shrnuto a podtrženo: je to vynikající film, mouchy na něm hledat nebudu a pokud se v budoucnu jeho shlédnutí stane pro studenty povinným, nebudu se divit.

To, co žena dokáže pro zachování rodiny udělat a to, co dokáže ze stejného důvodu překousnout, jsou dvě strany téže mince. A myslím, že přesně o tom je tento film. Dle mého názoru velmi povedený. A také trochu podhodnocovaný.