Svět pod hlavou

Svět pod hlavou je ve své podstatě zjevením v rámci české porevoluční seriálové tvorby. Přichází s docela originálním námětem, je chytlavý, napínavý, zábavný, ale má i pořádnou atmosféru a dokáže zahrát i na nostalgickou strunu. Ivan Trojan předvádí klasicky zdařilé výkony a potěší i Václav Neužil ml. v hlavní úloze. S pochvalou hereckých projevů bych mohl pokračovat, ale než tu vypočítávat další jména, pochválím raději výtečně zvolené exteriéry i interiéry, které dodávají na autenticitě 80. let. Za zmínku stojí také parádní hudba. Svět pod hlavou se prostě povedl prakticky po všech směrech a stal se tak opravdu příjemným seriálovým překvapením. (21.03.2017)

Na Svět pod hlavou jsem se neskutečně těšil a pak byl dost zklamán, když jsem zjistil, že je převzatý. Od těchto tvůrců jsem skutečně čekal něco víc původního. Po prvním zmateném, druhém detektivně chabém díle začalo být vyprávění hutnější. Pro hlavního hrdinu to začíná být osobnější v rodinné i profesní rovině, normalizace je špinavá a díl 7 - 9 připomíná opravdu ty drsné kriminálky. Ano, časové paradoxy jsou nezvládnuté, díl poslední příliš rychlý (osobně bych byl rád, kdyby Filipovi vyřešení zabralo třeba dva, tři), ale přístupem k minulosti a stylem zpracování mi seriál zkrátka a dobře konvenoval v osobní rovině. A v neposlední řadě mě přivedl ke knihám Ondřeje Štindla. Je nutné počítat vše. 70%. (13.03.2017)

Jsem někde na pomezí 3 a 4, někde kolem 70 %. Je tu spousta věcí, které mi přijdou super, jako třeba samotná cesta do prostředku normalizační éry s celou její nablblostí, předstíráním víry v socialismus, prospěchářstvím, mizernou hudbou (která obvykle v seriálu nesedí, protože vznikla až později - třeba Kristinka iba spí je z roku 1984) a krátkejma tlustejma kravatama. Horší je, že chování postav působí, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, jestli točí mysteriózní film, krimi nebo crazy komedii. A dost často jsou takhle nevyvážené i jednotlivé epizody. Mnohdy nedává logicky smyl ani chování postav a vlastně i celé společnosti (vyšetřování špionáže). Ta nevyváženost je vlastně typická vlastnost i pro herce, kdy někteří nefungují vůbec a jiní zase skvěle. Taky tu chybí aspoň jediná slušně zahraná ženská postava a nějak koherentní závěr. Ale abych nebyl krutý, je to jeden z nejlepších seriálů, jaký ČT za poslední roky natočila (nejvýš pořád u mne zůstává "I ve smrti sami"). (20.09.2019)

"Nastup si, musíme koupit okurčičky, dneska je sledovačka." Já chci být kriminalista v roce 1982. Chci soudruhovat se spolehlivými soudruhy nadřízenými, chci buzerovat vrátné, chci sledovat politickou linii případu a hlavně chci zakusovat okurky při sledování eskapád Honzy Zemana. Ono to teď vypadá, že bych dokonce chtěl mlátit sprosté podezřelé, ale to není pravda, i když ve světě, kde jsou práva pachatelů vyšší než práva oběti, taková myšlenka asi není úplně od věci. Mě tohle retro prostě hrozně bavilo a epizody Orchidej na smetišti či Rodinná záležitost mě dostaly do kolen. Paradoxně za největší slabinu považuju hlavního hrdinu Filipa Marvana, protože ten by se svým neplněním rozkazů od Strany a Šejbů nevydržel na svobodě ani do konce druhé epizody. Jenže všichni ostatní soudruzi byli báječní a bylo mi ctí bděle a ostražitě s nimi sdílet své pondělní večery. Čest práci, soudruzi a nyní mne omluvte. Jdu si na gramofonu přehrát největší pecky od Slok Luboše Nováčka. (08.03.2017)

Začátek a konec nejslabší. To mezi tím je hodně fajn variace na britský Life on Mars v českých kulisách. Dějově se to příjemně stupňuje - zpočátku dobová socialistická pohodička a ke konci solidní thriller. Trochu jsem se obával, jak Češi naloží s fantasy orámcováním děje a obával jsem se oprávněné. Zatímco britský originál je promyšlený a ve finále do sebe všechno ve smyslu jak a proč pěkně zaklapne, česká verze v tomhle ohledu strašně skřípe, není ani zdaleka tak ambiciózní a řada náznaků nakonec není pořádně vysvětlena nebo rovnou nedává smysl. Je to trochu škoda, protože takhle solidně zpracované fantastické prvky a různé psycho výjevy nejsou u českého seriálu zrovna běžné a od běžné kriminálky to Svět pod hlavou dost výrazně odlišuje a zatraktivňuje. Dobová atmosféra a zvolená prostředí jsou ale parádní, stejně jako obsazení a hodně rychle jsem si na partičku okolo Filipa Marvana zvykl (Judit Bárdos typově navíc příjemně připomíná Annie). Určitě bych zvládl i větší počet dílů, epizodické zápletky v mých očích často překonaly originál. Zaujal mě i opening, který v lehce upravené podobě používá slova Sama Tylera z originálu, ale po vizuální stránce už je odlišný a využívá zajímavou symboliku prolínající se celým seriálem. Právě ona práce se symboly je jedna z věcí, co mě na Světě pod hlavou bavila a proto je škoda, že samotná logika fungování onoho druhého světa nemá až tak uspokojivě jasně dané hranice, jak bych očekával, a seriálu to společně s nevyváženým tempem úplně zbytečně podráží nohy. (07.06.2021)