H34D

A jéje, tady zase někdo zapomněl, že hodnotíme kvalitu pořadu a ne to, jestli se ztotožňujeme s danou subkulturou. Já s punkery nijak nesympatizuju, speciálně přestárlí zadlužení budižkničemové můžou dle mě nejlépe chcípnout, nicméně tenhle díl zpracoval danou tematiku velmi dobře. Punk je prozkoumán z vícero úhlů pohledu, z nichž nejzajímavější je asi ten, že punk je v našich končinách téměř mrtev. :) 7/10

Pro motorkářskou subkulturu mám nejen od dob Sons of Anarchy slabost, tento díl pojal její prozkoumávání z trošku jiného úhlu než bych čekal a než by bylo záhodno. Na skupinku moto kaskadérů se sice dobře dívá z hlediska televize, ale se samotnou MC subkulturou nemá skoro nic společného. Mnohem zajímavější by bylo, kdyby autoři prozkoumali podstatu MC klubů, procesy přijetí člena, jejich povahu, vzájemné rekognice MC klubů, jejich srazy, případné spory atd. Tyhle Kmeny jsou celkem sympatické, ale nevěnovaly se tomu podstatnému. 6/10

Ne každý může být tak úspěšný jako Metallica. Existuje řada hudebníků, kteří by chtěli žít metalem, ale nedaří se jim to... Nebo daří? Co to vlastně znamená žít metalem? Musí s tím být neoddělitelně spjat úspěch, peníze a sláva, anebo stačí jen vymetat fesťáky a mít každý večer na pivo? Tento díl mapuje naprosto přesně život metalových looserů, kteří krom svých kytar a nemelodického chrapláků nemají snad vůbec nic. Málokdo ocení, jak trefný tento dokument je - zejména v momentech, kdy se ztroskotalá, vousatá banda nahozením kožených a džínových bund ve zpomalených záběrech stává alespoň na malou chvíli svými vlastními hrdiny. Bohužel ještě méně diváků si uvědomí, že tento dokument se netýká všech metalistů, ale jen úzké sorty mentálně nedospělých sidekickerů. Tato dezinformace je u jinak výstižného a pozoruhodného dílu neodpustitelná. 6/10

Líbí se mi koncept, kdy je pořad uveden rozhovorem tvůrců s klíčovými představiteli dané subkultury. I když z nich může vypadnout taková píčovina jako, že fašista a fízl je jedno a to samé, s čím oni nemohou diskutovat, přesto to beru jako jakýsi abstraktní postoj, který přesvědčivě vyjadřuje určitou pointu. Tahle subkultura je pro mě poměrně zajímavá a co je důležitější, tento dokument o ní je zajímavý. Je sympatické, že pořad prezentuje členy Straight Edge jako lidi, kteří rádi přemýšlí. Nevadí to ani v kontrastu s tím, že většina reálných členů tak oduševnělá určitě nebude (budou si spíše hledat jen místo k postpubertálnímu vybouření). 8/10

Vklouznout do poetiky světa hluchoněmých se v tomto snímku podaří překvapivě snadno. Lehce infantilní, ale stále sympatický serfař samouk a jeho věrná dívenka putují městem, pláží, vodou... Vůbec nevadí, že se toho zde mnoho neděje, film si vystačí s výmluvnými obličeji postav, s příjemnou hudbou a mimoňskou atmosférou... Přesto si myslím, že nějaká pointa, či tah na branku je pro tento typ filmu žádoucí, a právě to mi zde chybělo. Měl jsem pocit, že film kamsi směřuje, což když se v závěru nenaplnilo, dostavil se jistý pocit hořkosti. Z toho důvodu se 4* těsně nekonají. 7/10

Velmi dobře vymyšlená zápletka, ne už tak precizní realizace. Události ženoucí příběh kupředu, stejně jako načrtnuté vztahy těsně překračují hranici akurátnosti, nebo chcete-li vhodnosti, uvěřitelnosti... Liam je i přes svou černou minulost docela sympaťák, jeho syn je však jakousi podivnou karikaturou Ježíše, což nebylo třeba. Akce je spíše průměrná, ale film má přesto ucházející tempo a nedá se říct, že by v některém momentu nudil. 6/10

Louie si po x letech nechal narůst plnovous, čímž zestárl vizuálně a mnozí už naříkají, že zestárl i duchem. Nezdá se mi. Jeho historky propírají stále tu stejnou tematiku, ovšem opět se svěžím nádechem nového úhlu pohledu. Sexuální humor, perverze, drobné fekálie, to Louiemu vždycky šlo a teď tomu není jinak, byť rozjezd je zde trošku strnulejší. U Louieho se mi vždy líbily příklady z všedního života na téma "nenáviď bližního svého". On skutečně dokáže vyprávět o kazech lidského charakteru s noblesou. 9/10

Film je více než průvodcem dospíváním jednoho roztomilého děvčete. Na postavě Jenny ilustruje, jak se úloha ženy ve společnosti začíná měnit. I ženy mohou mít ambice, vzdělání, stejně jako mohou zasahovat do vědy. Už není třeba jen stát za plotnou a sypat ze sebe děti. Jenny předčasně objevuje krásy bohémského života, projde si svou osobní revoltou, s kterou jí nikdo nepomůže a správnou cestu nalezne až díky hořkému zklamání. Ač trochu vykalkulovaně, stále to působí přirozeně a lidsky. Dopomáhá tomu zejména skvělý výkon Carey Mulligan. Škola života sice není žádný zázrak, mohla být v určitých bodech více průrazná a jinde zase méně předvídatelná, ale jako celek působí příjemně. 7/10

Vznešené, noblesní, elegantní, ale také snobské. Prostředí Anglie na počátku minulého století mi není příliš blizké, obzvlášť když je na něj nahlíženo optikou zbohatlíků, kteří nemají na starosti nic lepšího než odpolední dávku čaje a potlačených emocí. Musím však uznat, že koncert schopných herců dokázal udržet hladinu mé pozornosti i zájmu o postavy na přijatelné úrovni. Vztahy mi přišly zamotané tak akorát, ale chybělo mi v nich něco skutečného, hmatatelného a jaksi více lidského. Taktéž 140 minut je přespříliš... 5/10

Perfektně rozehrané politické drama, které ukazuje, jak je možné se nečistými praktikami dostat až na vrchol. Lži, intriky, manipulace, vše je zakotveno do skutečné politiky USA, což působí na diváka o to silněji. Seriálová hra na realističnost však občas v honbě za coolovostí zakopne, zážitek to nijak nesnižuje, ale netvrdil bych, že "takhle to na světě opravdu chodí". Seriál si zaslouží naši pozornost, protože obdivuhodně pracuje s realitou, nesmíme ale zapomenout, že pro své potřeby se nezdráhá ji pokřivit. Je zkrátka nemilosrdně pragmatický a svědčí o tom i smutný fakt, že zrovna dva nejlidštější a nejzajímavější charaktery jsou při přechodu z první série na druhou odstraněny... I když "lidský" je nejspíš zavádějící pojem, neboť House of Cards dokáže vykreslit, jak právě k lidství náleží i hrozivě negativní vlastnosti... 1. série 9/10, 2. a 3. série 8/10