Recenze (924)
Most u Remagenu (1969)
Natáčení filmu u nás zarazili Rusáci a filmaře vypakovali z republiky, protože si asi mysleli, že tu probíhá cvičení americké armády.
Ostře sledované vlaky (1966)
Stranický filmový kritik Jan Kliment se nejvíc rozzuřil nad tím, že režisér Menzel řekl, že film se odehrává v době, "kdy vlaky jezdily ještě včas a železničáři nosili čisté uniformy".
Hoří, má panenko (1967)
Režim se v hodnocení filmu překvapivě shodl s jeho koproducentem, filmovým magnátem Carlo Pontim, protože se prý jednalo o zesměšnění dělnické třídy, resp. obyčejného člověka.
Sedmikrásky (1966)
Tak tenhle film se projednával až v Národním shromáždění, kde ho ve své interpelaci poslanec Pružinovský označil jako "zmetek, který nemá s naší republikou, socialismem a ideály komunismu nic společného" a důrazně požadoval jeho stažení z distribuce.
Souhvězdí Panny (1965)
Cenzurně upraveno z důvodu překročení "míry vkusu milostných scén".
Za pět minut sedm (1964)
Tak trochu jiný film, který byl brzo stažen z distribuce za kritiku podlézavosti vůči papalášům.
O slavnosti a hostech (1966)
Zatímco režisér o svém filmu řekl, že "má velmi málo společného se socialismem", vedoucí stranický ideolog Auersperg usoudil, že "může být vykládán jako pokus o zesměšnění socialistické společnosti". Nejlepší na tom je, že pravdu měli oba.
Každý den odvahu (1964)
"Došlo k nepřesnému hodnocení historických událostí a film by mohl vzbuzovat u diváků pocity bezvýchodnosti a marnosti," zhodnotil film vedoucí ideologického oddělení ÚV KSČ, a tak se zase jednou střihalo, než byl puštěn do distribuce.
Usměvavá zem (1952)
Ze začátku úsměvné svojí prvoplánovitostí, ale postupně převládl pocit trapnosti. Zajímavý byl snad jen Rudolf Deyl v roli obecního blba - zachránce prasat.
Romeo, Julie a tma (1959)
"Koho zajímá židovka ve špajzu?" prohlásili o filmu při jeho schvalování tehdejší komunističtí papaláši.