Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (245)

plakát

Teď a tady (2012) 

Krásně, lidsky, nepateticky, nevtíravě zpracovaný film. Podobných snímků už tu bylo několik a spoustu dalších jich ještě určitě bude. A o to těžší je, aby tvůrci celé ožehavé téma uchopili trochu jinak a podali ho svým vlastním neokoukaným způsobem. Skvělá volba herců byla jen třešinkou na dortu. Nikdo zbytečně nepřehrával, nesnažil se vyčnívat... Je pravda, že Dakota hravě zastínila všechny kolem, ale když někdo umí, tak zkrátka umí. Zbytek jí ale značně sekundoval. Dobře zvolená hudba celkový dojem krásně podtrhla. Viděla jsem rozhodně už i dojemnější filmy, ale Teď a tady za nimi nijak výrazně nezaostává. Těžký film, podaný s obdivuhodnou lehkostí...

plakát

Pompeje (2014) 

Výborný námět, skvělá volba herců, v zázemí samá zvučná jména, parádní hudba, nadupané efekty... tak mi řekněte, proč to všechno dohromady nefungovalo?! Film na mě působil mdle, neosobně, uměle, nedokázal si získat mou pozornost, děj byl průhledný až hrůza... jediným důvodem, proč jsem Pompeje dokoukala až do konce, byl Kit Harrington. Ale ani výborní herci nic nenadělají s ubohými jednovětnými scénáři, které zabijí jakýkoliv náznak slušné chvilky ve filmu. Konec celkový dojem trochu vylepšil, ale bohužel ne natolik, aby vyvážil otřesný zbytek. Tak dobrý film to mohl být... Někdy je míň, opravdu víc...

plakát

Bling Ring: Jako VIPky (2013) 

Na tento film jsem byla opravdu zvědavá a musím bohužel napsat, že po zhlédnutí přišlo velké zklamání. Spousta prázdných zbytečně natažených scén, dialogy naprosto o ničem... Ztvárnění šlo podle mě udělat mnohem živěji, na to, o jak zajímavé a neokoukané téma se jednalo. Bling ring podle mě není ani drama, ani dokument, ani krimi... prostě uvázlo někde v neurčitu mezi těmi všemi žánry. Sobeckost, povrchnost a posedlost mladých tím, co si o nich druzí myslí, tu bylo vykresleno opravdu velmi dobře a klobouk dolů před všemi herci, ale jinak... jedna velká nuda... Coppolin styl natáčení a vyprávění mě nějak minul...

plakát

Zlodějka knih (2013) 

Pořád si říkám,že se na filmy podobného ražení nesmím dívat večer. A stejně to pořád dělám a pak se dvě hodiny převaluju v posteli a přemýšlím nad dějem. Na Zlodějku knih jsem byla zvědavá. Trochu jsem se bála, že půjde jen o další drama z druhé světové války, kde se bude pořád dokolečka řešit politika a válka samotná. V tomhle směru mě film velmi mile překvapil. Válka se tu pochopitelně řešila, ale z trochu jiného úhlu, než jak jsme zvyklí a tak nějak... okrajově. Jde tu hlavně o lidi. O jejich každodenní radosti a starosti, o tom, jaký na ně měla dopad, co jim vzala a někdy i dala, jak je utvářela... Někdo tu kritizuje zbytečný pathos a naivitu. Ale dětský pohled na svět je naivní a patetický, takže se to dalo očekávat, vzhledem k tomu, že hlavní postavou je dospívající holčička. Navíc je vše podávané v únosné míře, takže vyprávění nepůsobí zbytečně přehnaně. Celý děj je skvěle propracovaný, má gradaci a dokáže vyvolat v člověku silné emoce. Všemu vévodí skvělé herecké výkony všech hlavních postav a celá atmosféra je výborně dokreslována skvělou hudbou mistra Williamse. Já si Zlodějku knih užívala je pro mě moc příjemným překvapením. A nějaká ta slzička taky ukápla :)

plakát

Don Jon (2013) 

Takže za prvé - Scarlett mi normálně nevadí, ale tady jsem měla po pěti vteřinách sto chutí praštit ji těmi jejími podpatky po hlavě. Navíc (a to je co říct, protože jí to obvykle sluší i v pytli od brambor) vypadala, s prominutím, hrozně. Za druhé - gordona-levitta mám naopak čím dál radši a i v tomhle filmu zazářil ze všech nejvíc. Role mu skvěle sedla, bravurně ji zahrál a bylo vidět, že si to zkrátka všechno užil a ve psaní a režírování se vyřádil. Za třetí - dobrý nápad, docela slušné zpracování, povedený soundtrack, ale... průhledný děj, pár ošklivých a okoukaných klišé a po nějaké době už lehká nuda, která se pořád opakovala. Takže - pohodové pokoukáníčko na propršený víkend, u kterého nemusíte moc přemýšlet a dobře se odreagujete. Za mě - solidní průměr...

plakát

47 róninů (2013) 

Další film, který je příkladem toho, že vizuální stránka je důležitá... ale nikdy by se neměla dostat na přednější pozici než příběh samotný. Od 47 róninů jsem toho čekala docela dost. Byla jsem zvědavá, jak spojí tvůrci historii, japonskou kulturu a prvky fantasy, s americkým pojetím. Po téhle stránce "spolupráce" docela dobře fungovala a film ani zdaleka nepůsobil tak americky, jak jsem se bála. Ale zbytek zkrátka... působil divně. Mně si film rozhodně nijak zvlášť nezískal. Dívala jsem se, dívala a najednou se dodívala, řekla si "hmm", a to všechno bez nějakého valného emočního zážitku. Keanu musí prominout, ale do role mi absolutně neseděl, i když se snažil. Výprava, kostýmy, hudba, efekty, výběr zbytku herců - všechno bylo perfektní, ale někdy je přílišná snaha o perfekcionalismus spíš na škodu. Přišlo mi, že se 47 róninů snažilo přiblížit atmosférou a zpracováním k filmům, jako je Tygr a drak, nebo Klan létajících dýk... ale můj názor je ten, že tyhle filmy jsou prostě nenapodobitelné a mají tak osobitou strukturu a pojetí, že každá snaha o napodobení, je předem marná a ve výsledku působí uboze. Ale abych tady jenom neremcala - film se řadí do dobrého průměru a věřím, že se spoustě lidem líbit bude. Asi záleží na každém, aby si udělal svůj vlastní obrázek.

plakát

Já, Frankenstein (2014) 

Tak jsem se konečně dostala k tomuto dlouho očekávanému a značně propagovanému snímku. A čeho jsem se po té propagační masáži dočkala? Špatného dája vu, které chvílemi připomínalo hodně zle zparodovaný Underworld nebo Van Helsinga (chyběla už jen Kate Beckinsale). Úvod byl jako z rychlíku, člověk se nestačil vůbec zorientovat, co, kde, jak, kdo, proč... Všechno působilo hodně zmateně a nesouvisle, jako by se pohádal režisér se střihačem. Efekty mizerné, oživlí gotičtí chrliči byli k smíchu, hlavní postava mně absolutně nepřirostla k srdci, celá zápletka působila dost křečovitě a chování postav hodně často nedávalo žádný smysl, podobně jako jejich dialogy, děj byl průhledný jako právě vyleštěná okenní tabule a jediný, komu se tam dalo trochu věřit, byl léty prověřený záporák Bill Nighy. Váhala jsem mezi 2 a 3 hvězdičkami, ale patetický a klišojdní konec rozhodl za mě... Tohle se vážně nepovedlo.

plakát

Zataženo, občas trakaře 2 (2013) 

Už u prvního dílu se mi hrozně líbila myšlenka, oživlého a svébytného jídla. Tady ji krásně rozvinuly dál, za což jsem byla ráda. Vizuální stránka byla perfektní a některé formy "jídloživota" opravdu pobavily nebo překvapily svou originalitou. Ale nějak tomu všemu něco chybělo. Příběh sám o sobě byl průhledný, nepřišel mi nijak zajímavý, zábavný, ani originální. Spousta vtipných scén byla zbytečně brzy useknutá nebo je úplně potlačil zbytek okolo. Nemluvě o úplném vypuštění příběhů postav a jejich osobností. Nevím... nemohla jsem se do děje vůbec vžít, nebavil mě a jedna malá roztomilá jahůdka na záchranu a lepší hodnocení opravdu nestačí...

plakát

Jack Reacher: Poslední výstřel (2012) 

Pohodová akční podívaná, která mě nijak zvlášť nenadchla, ale ani nezklamala. Zápletka poutavá, i docela dobře pojatá, ale nic, co by člověk už někde, a třeba i lépe zpracované, neviděl. Cruise nikdy nepatřil mezi mé oblíbence a tady mě ty jeho rádoby nebezpečné pohledy a výrazy typu: "hej bejby, koukej na to, že pořád umím házet vočima a vypadat u toho i drsně," vyloženě vytáčely. Po chuti mi nebylo ani to, že člověk od začátku filmu věděl, kdo je padouch a děj pak spočíval jen v tom, ho chytit. Řekla bych, že to ubralo hodně napětí, a to je škoda. Trochu mi vadilo i to, že tu nebyl snad v žádné scéně hudební podklad. Na druhou stranu oceňuju, že se tvůrci drželi klasické předlohy akčního filmu, nijak zbytečně nešpekulovali, nekombinovali, šetřili zvláštní efekty a neplácali jedno přes druhé, jak je tomu teď zvykem.

plakát

Královna koření (2005) 

Omlouvám se, ale hloupější film jsem už dlouho neviděla. Snaha ukázat odlišnou kulturu i tradice byla očividná, ale provedení značně pokulhávalo. Beru, když někdo mluví se zvířaty, mrtvými, dokonce i kytkami... ale aby někdo rozmlouval s kořením mi přišlo trochu... maličko... zvláštní. Nemluvě o primitivním a neuvěřitelně průhledném ději. Celkový dojem bohužel nezachránily ani kouzelné oči nádherné Aishwaryi, kvůli které dávám 2 hvězdičky a ne jen jednu.