Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (245)

plakát

Láska, svatba, manželství (2011) 

Nesmírně sympatické bylo pro mě obsazení. Ale tím to bohužel končilo. Bylo tu mnoho zajímavých myšlenek i postřehů ze života, ale zpracování mě nijak nenadchlo. Prostě jsem se jen dívala, což je u některých filmů fajn, ale tady to nudilo...

plakát

Kocour v botách: Tři ďáblíci (2012) 

Je to docela smutné, ale tenhle kraťásek mě pobavil víc, než film. Pěkná zápletka, ďáblíci jsou roztomilost sama a fůra scén, u kterých jsem se smála na celé kolo.

plakát

Sněhurka a lovec (2012) 

Většinou se na podobně "inovátorsky" pojaté adaptace nějakého klasického díla dívám dost skepticky. Jsem v tomhle trošku konzervativní a mám ráda, když se film drží původních předloh. Tady se ale risk vyplatil. Sněhurka a lovec rozhodně není velkolepé akční fantasy, na které si zkouší v některých momentech hrát. Když se na ni ale díváte jako na temnou pohádku s hodně ponurou atmosférou a přimhouříte oči nad některými motivy a prvky, které s původní Sněhurkou nemají nic společného, tak se dočkáte příjemné podívané. Výprava je krásná, efekty slušné, kostýmy královny úchvatné, stejně jako představitelka Theron. Stewart mi překvapivě nevadila tolik, jak jsem se bála a na Hemswortha se dívalo, jedna radost. Jen stopáž mohla být o něco kratší. Některé záběry mi přišly zbytečně protahované a chvílemi začínaly i nudit. Délka společně s chatrnými a škrobenými dialogy jsou podle mého největšími slabinami filmu. I tak jde ale o solidní snímek se 4*

plakát

Muži v černém 3 (2012) 

Já vám nevím... pořád jsem čekala, kdy přijde něco, co mě dostane nebo rozesměje tak, jako v jedničce, ale nějak to nepřicházelo a nepřicházelo. Motiv cestování v čase byl už použitý tolikrát, že snad už ani nemůže jít vymyslet něco neotřepaného, co nebylo použito stokrát předtím. Akce skoro žádná, Will občas zaperlil a pár scén mě opravdu pobavilo, ale jinak jsou pro mě tihle kluci v černém naprosto průměrní a radši se budu vracet k prvnímu dílů, než abych si pustila trojku znova. Konec zajímavý, ale jinak... nemastné, neslané.

plakát

Bravo Girls: Všechno nebo nic (2006) 

Naprosto neoriginální americká komedie, kterých je spousta a mnohé z nich jsou i lepší a propracovanější. Pár pěkných barevných záběrů, tuctová hudba a hezké tvářičky k dobrému filmu nestačí. Ale pro určitou věkovou skupinu solidní oddechovka, která se zalíbí.

plakát

Kouzla filmových maskérů (2011) (pořad) 

Zatím to vypadá na velmi originální a neotřelý pořad, který má rozhodně co nabídnout. Konečně něco jiného, než banda lidí zavřená ve vile, nebo kuchaři. Člověk má díky tomuhle pořadu skvělou příležitost dozvědět se, jak to chodí "za oponou", co všechno předchází tomu, než vidíme výslednou masku, kolik práce a času za tím vším stojí a jak se všechno tvoří.

plakát

Talisman (2012) 

Vzhledem ke zdejšímu hodnocení jsem si film stáhla spíš ze zvědavosti a nic moc od něj nečekala. Ale taková katastrofa, jak je tu prezentováno, to není. Klišé, líbivé záběry, průhledný děj, amerikanismy, pěkná hudba, průměrní herci... všechno dohromady to ale vytvořilo docela obstojný průměrný slaďák, kde většina věcí funguje. Není to rozhodně romantika roku a znovu už film asi vidět nemusím, ale oči vám to taky nevypálí.

plakát

Mlčení jehňátek (1991) 

Jedna z mála filmových klasik, ke které mi sedí vysoké hodnocení. Atmosféra posledních 20 minut byla neskutečná a skutečně napínavá. Výkon Hopkinse byl až mrazivě přesvědčivý a Foster mu sekundovala víc než obstojně.

plakát

Marie Antoinetta (2006) 

Největším mínusem tohoto filmu podle mého je, že se pohybuje mezi dvěma naprosto odlišnými prvky. Na jedné straně moderní pojetí historické postavy a na druhé klasické historické drama. Marie Antoinneta tyhle dva póly nebyla schopná spojit tak, aby do ní oba nenásilně pasovaly. Osobně dávám u podobných filmů přednost tomu klasickému historickému rázu, protože se staré a nové málokdy podaří skloubit (jako se to povedlo třeba v Příběhu rytíře). Co mi vadilo dál, byl konec, uříznutý těsně před vrcholem samotné historické události. Takhle mi přišel... neúplný, nedodělaný. Pořád jsem čekala, co bude dál... Film rozhodně měl potenciál a herci v čele s Dunst se skutečně činili. Ale nestačilo to k tomu, aby film člověka zaujal víc, než na 3 hvězdičky.

plakát

Surfařka (2011) 

Surfařka je pro mě obrovským překvapením. Nemůžu jinak, než dát plný počet, protože tenhle film mě dostal ve všech směrech. Podobné snímky u mě zkrátka vedou. Výkon AnnySophie Robb mě uzemnil, stejně jako příběh samotný, který oplývá nejen hroznou silou, ale i lidskostí, emocemi a empatií. Závěrečné titulky o životě pravé Bethany tomu všemu daly tu správnou tečku. Bylo tu pár drobností, bez kterých by byl film ještě o stupínek lepší (občas až moc amerikanismů), ale i tak se Surfařka řadí k filmům, které si budu pouštět ráda znova a u kterého vždycky uroním nějakou tu slzičku. Dokáže totiž člověku ukázat, že vždycky může být hůř. A že nikdy není tak hrozně, aby se z toho člověk neoklepal a nezačal znova. Lidská vůle toho dokáže víc, než si dokážeme představit.