Dr. Hawkeye

Naprostá libůstka. Nepamatuji si, kdy jsem naposledy viděl tak skvěle napsanou, obsazenou a natočenou detektivku staromódního střihu. Staromódní ale nemyslím jako výčitku a označení nemodernosti, ale naopak klasického zábavného střihu, kdy postupně s detektivem (zde obtloustlý James Bond s francouzským jménem) rozplétáte vlákna zločinu. Krása. A ty dvě hodiny utečou jako nic...

Naprosto dokonalý! Ten film má atmosféru, kterou by mu mnoho jiných mohlo závidět a jeho rozšířená verze (na DVD jako "Untitled") je ještě lepší!

Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale asi jsem čekal nějaký výraznější závěr. Alois Švehlík se role "náhradníka" za zasnulého Jana Třísku ujal na výbornou a de facto táhne celý film.

Spoiler warning! *** Nevím, proč, ale pociťuji všeobecnou skepsi k českým pokusům o jisté žánry. Což o to, pokusit se natočit akční film či thriller je jistě plán zajímavý, ale někde se něco zaseklo a tento film bych doporučil (vím, bude to znít otřepaně) jen na vlastní nebezpečí. Úvodní scéna v nemocnici s přítelem zesnulého otce hlavního hrdiny v terminálním stádiu rakoviny hrtanu mi připomněla parodické běsnění pánů Romana Holého a Miloše Kohouta ve starém dobrém Kinoboxu (nehledě na to že brzký nebožtík Miloše Kohouta evokoval i svojí fyziognomií). Přesto jsem se těšil, co to za tajemství skrývá ten tajemný rumunský „rybáááář“ a co že to vězí za smrtí otce hlavního hrdiny. *** Vybrané exteriéry sice naplňují film moc pěknými obrázky a párkrát mé srdce zaplesalo ve velmi zdařilých prolínačkách (ubíhající silnice/řeka) a velkoryse (na české poměry) pojatých záběrech. V tomto ohledu se dá filmu jen máloco vytknout. Herecké obsazení se snaží, seč může – Jiří Langmajer chmuří svoji větrem ošlehanou tvář, Miroslav Krobot si zgustl na dalším ze stárnoucích podivínů (skoro jsem čekal, kdy začne vytlačovat bublinky z láhve od piva), Václav Jiráček je frajírek kterého byste s chutí nakopli, jeho přítelkyně Lucia Siposová toho (herecky) moc neukáže a asi nejvíc zamrzí promarněná role Filipa Blažka, který díky své fyziognomii nabízel možnosti vpravdě brucewillisovské. Další stranu ansámblu tvoří představitelé Rumunů, rumcaisoidním Cornelius Kipa a moc pěkná Raluca Aprodu. Všichni herci se snaží scénáři navzdory a párkrát to zavane trapností. Právě scénář je totiž největší slabinou filmu. Rozuzlení celé „záhady“ nám je jasné zhruba ve třetině filmu, ale musíme čekat až do konce, než Jiří Langmajer udeří na tajemného rybáře a ten po cimrmanosvsku spustí „to bylo tak...“. Následuje nepřekvapivý flashback, který nám nakonec potvrdí naší domněnku, že tento rumunský vousáč nebránil laškování Saši (Langmajer) a krásné Anici (Aprodu) jen tak pro nic za nic, protože spát se sestrou je nemrav nemravná, i kdyby byla vlastní jen z otcovy strany. Bohužel, tak banální příběh se skrývá za celým tím „akčním“ pátráním po stopách zmizelého otce. Saša tak zjistí, že tatík se tenkrát připil, s rybářovou ženou si vyměnil něco genetických informací, což rybáře příliš nepotěšilo. Sice se na tatíkově zkáze nepodílel přímo, ale ani mu v osudový okamžik nepomohl (ostatně – neříkal si o to taťulda sám, když se chystá na prvosjezd řeky a při záletech si nechá na plotě své milé schnout plovací vestu?).*** Záhada je rozluštěna, Saša a jeho tým se vrací domů (jo, málem bych zapomněl – ještě tu rohnou jednoho z místních vojáků, zběsile šermujícího kalašnikovem, ale to se dá uplatit – necháte tu svoji výbavičku, zaplatíte „pěrmit“ a jede se).

Zatímco první film má atmosféru, děj a udrží vás po celé dvě hodiny v napětí, dvojka je jen velmi slabý odvar, kde se objeví skoro všechny potvory z prvního dílu, ale většina už díky tomu nevyvolává onen kýžený hnus a strach, ale člověk to spíš odzívá. Navíc tu skoro nic nedává smysl a tak dávám jednu hvězdičku za efekty a vlastně i za to, že to má "jenom" 95 minut.

Proooooooooooč?

Pro někoho jsou 4 hvězdičky mo, já si ale myslím, že v porovnání s novodobou snahou navázat na Nemocnici a vůbec při porovnání s mnoha původními televizními seriály je vidět, že Jaroslav Dietl prostě uměl a toto dílko se mu povedlo. Velkou zásluhu však na tom mají i herci, v čele se Štrosmajerem Miloše Kopeckého, který dodal celému projektu neuvšřitelnou šťávu. A právě zde spatřuji slabiju "nových" dílů - ve špitálu po 20. letech naprosto chybí odbobná neustále ironicky glosující postava padoucha s citlivým nitrem. Ostatně, kdo by ji hrál, že?

Zatím nejslabší Hřebejk, kterého jsem viděl... :(

Zneuznaný básník Vijay se rozhodne po mnoha životních útrapách spáchat sebevraždu. Shodou okolností se mu to však nepodaří, ale díky zapůjčení svého saka bezdomovci (který skončí pod vlakem) je považován za mrtvého. Po jeho domnělé smrti se stanou z jeho básní bestsellery. Po pomoci přítele se dostává na výroční oslavu své smrti a sestupuje k lidem jako deus ex machina. Přestože je jeho identita nakonec potvrzena on sám ji popře. Odmítá žít ve společnosti, kde se bratři mění v cizince a přátele v nepřátele. Otevřená kritika špatné morálky a bohatství naráží na poměrně dlouhou stopáž a pomalý rytmus filmu.

Poctivý a až železně syrový Tony Scott. Po Pelhamu (tedy metru stojícím většinu času v tunelu) zůstal Scott na kolejích, ale nestojí tu vůbec nic (vlak, auta, kamera a dokonce ani divákův rozum).