Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (179)

plakát

Rage in Heaven (1941) 

Zdá se, že scénář napsal hlavní hrdina filmu, uprchlý chovanec ústavu pro choromyslné Philip (v podání Roberta Montgomeryho). Jinak velká zábava, něco tak bizarního a uhozeného (myšleno spíše v dobrém) se v klasickém Hollywoodu často nevidí.

plakát

Journal of Diego Rodriguez Silva, The (1972) 

Obrazově velmi působivý (černobílý) studentský film Gregoryho Navy inspirovaný životem a smrtí Federica Garcíi Lorcy. Najdete ho na criterionském vydání filmu El Norte.

plakát

Napoleon (1927) 

Přísně vzato to jsou tři hvězdy. Čtvrtou přihazuju za famózní triptychovou sekvenci v posledních dvaceti minutách.

plakát

The Invaders (1912) 

Až překvapivě sofistikovaný a efektivní western o konfliktu mezi "bílými" a indiány z podukce Thomase H. Ince. (skutečná délka filmu je 41 minut)

plakát

Northwest Outpost (1947) 

Haas a Elsa Lanchester jsou rozkošní, skvěle spolu interagují a zachraňují jinak podprůměrný dobrodružný film s písněmi.

plakát

Merton of the Movies (1947) 

Kdyby hrál hlavní roli Bob Hope, věřím, že by to bylo i na čtyři. V druhé půlce - zhruba po scéně s Haasem jako autokratickým režisérem Von Struttem - se bohužel tempo filmu zpomalí. Jinak ale docela povedená komedie ze zákulisí Hollywoodu.

plakát

Two Smart People (1946) 

Bezradný film, který od naprosté pohromy zachraňuje pouze efektní sekvence odehrávající se během Mardi Gras. V ní jakoby se Dassin nadechoval k pozdějším úspěchům na poli filmu noir. Haas se objevuje asi ve dvouminutové epizodní roličce seňora Rodrigueze, zaměstnance mexického ministerstva zemědělství.

plakát

Ex-Lady (1933) 

Solidně zvládnutý "pre-code" film o nefunkčnosti a zároveň nevyhnutelnosti manželství. Bette Davis v jedné ze svých prvných výrazných rolí.

plakát

Murders in the Rue Morgue (1932) 

Poté, co mu Universal sebral možnost režírovat Frankensteina, natočil Robert Florey tento horor volně inspirovaný povídkou E. A. Poea (ve finální verzi z ní zbyly jen některé dílčí motivy). Mnohem více společného má snímek s Kabinetem dr. Caligariho. Látka Floreymu nabídla spoustu příležitostí k uplatnění expresionistických postupů - od stylizovaných kulis, přes vysoce kontrastní svícení až po netradiční úhly kamery (Karl Freund). Potěší rovněž scéna s houpačkou. Právě vizuál vyvažuje všechny potenciální nedostatky. Výkon B. Lugosiho je pak samostatnou kapitolou - je pouze špatný, nebo je tak špatný, až je vlastně dobrý? To už musí zvážit každý sám.

plakát

The Florentine Dagger (1935) 

Floreyho vizuální styl je sám o sobě podmanivý, veškeré jeho snahy ale podkopávají toporné herecké výkony a podivné scenáristické machinace. Za vidění to ale stojí.

Reklama

Reklama