Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 688)

plakát

X-Men: První třída (2011) 

Musím uznat, že jsem měl trochu strach co z toho vyleze a asi právě proto mě výsledek více než příjemně překvapil. Krásně rozehraná partie s několika provařenými postavami nijak nenarušuje celkový dojem "mutantí ságy" a navíc zasazení děje do reálných historických skutečností přidalo dodalo celkovému dojmu body navíc. Na závěr jedno velké plus pro režiséra, že odolal myšlence se věnovat jen jedné postavě (nejblíž tomu měl asi Magneto?), ale záběr rozšířil i na ostatní. Opravdu povedená práce, prosím přídavek!

plakát

X-Men Origins: Wolverine (2009) 

Konečně spin-off mého nejoblíbenějšího X-mena. Uznávám že první polovina byla znatelně lepší než druhá, nicméně aby vše krásně do série zapadlo to asi ani jinak nešlo. Celkový dojem to ale nepokazilo a rozhodně ho řadím kvalitou zpracování na stejnou úrověň jako první fil o X-menech.

plakát

X-Men: Poslední vzdor (2006) 

Nevím jestli to bylo tím že se z třetího pokračování stala prakticky "mutantí vyvražďovačka" nebo že zpracování už nebylo ono ale nadšení jaké jsem měl z prvních X-menů se tady tak nějak nedostavilo. Z mého pohledu rozhodně nejhorší z "mutantí série".

plakát

X-Men 2 (2003) 

Přestože dvojka se oproti jedničce zdála o malinko horší, ve filmu nebylo nic co by dokázalo pokazit nadšení z vlny X-menů navozené prvním filmem. Prostě už to jen nebylo ono. Kdyby šlo dál 4,5 hvězdičky tak v tomto případě je dám určitě.

plakát

X-Men (2000) 

Na film jsem šel X-meny zcela nepolíben a z kina odcházel s pocitem že o nich prostě musím vědět něco víc. Obzvlášť o jednom z nich - Wolverinovi (což jsem ještě tehdy nevěděl že se mi přání vyplní o pár let později filmem X-Men Origins: Wolverine).

plakát

Rango (2011) 

Hravost, spousta narážek a humor pro "odrostlejší". To vše mám na animácích rád a to vše Rango obsahuje. Grafika je propracovaná neskutečně a snad a právě proto že se autoři vyhnuli třetímu rozměru neobsahuje ty otravné a samo-účelové záběry kdy něco letí do kamery každé dvě minuty a spíš se zaměřuje na pointu a dialogy. Rozhodně jeden z nejpovedenějších animáků vůbec.

plakát

Spartakus (2010) (seriál) 

Spartacus: Blood and Sand (první řada) - pojaté velkolepě, počet dílů v sérii zvýšen na 13 (místo šesti zavedených v prequelu - Spartacus: Gods of the Arena) přesto je stále na co dívat a děj neztrácí dech. Když člověk akceptuje fakt že Spartacus a Crixus musí jakýkoliv souboj v aréně přežít (když všichni víme jaky je čeká osud) a vychutnává si jen samotné souboje a "scenáristické kličky" není si zcela na co stěžovat (*****) Spartacus: Vengeance (druhá řada) - Nevím jestli díky absenci Andyho Whitfielda nebo díky znatelně vleklejšímu ději který nezachránila ani redukce počtu dílů na deset. Prostě tempo co nastolili Bohové arény už to není a u mě hodnocení série ztrácí jednu hvězdu (****) Spartacus: War of the Damned (třetí řada) - Poslední řada a díky za to. Opravdu si vážím toho, že autoři udrželi svou nenažranost na uzdě. Válka zatracených znatelně přitvrdila. Jde se prakticky do jedné bitky za druhou a na zdržování a omáčku kolem není čas. Co se mi líbilo a moc je "mazané" vkládání do děje různých postav. Některé jsou zcela reálné = o ty se bát nemusíme páč víme jak dopadnou a pak tam jsou ty smyšlené = naporcováni na malé nudličky mohou být kdykoliv (př. Gannicus, Tiberius). No nebo měl snad někdo obavy o Julka Caesara - infiltrátora? V jakékoliv bitvě nebo situaci? Vždyť ten přece musí přežít minimálně tak dlouho, aby mohl pronést legendární "I ty Brute?" (a to bylo hodně dlouho po Spartakovi ;)). To samé Crixus, který to měl historicky spočítané už předem jakmile dorazil k Římu - a stalo se. Takže za mě velké díky. Vracím plné hodnocení (*****).

plakát

Spartakus: Bohové arény (2011) (seriál) 

Přesně takovéhle "drogy, sex a rock'n'roll" jsem si vždycky představoval, že se v antickém Římě odehrávaly. Naprosto bezchybná minisérie. Děj se nevleče, žádné zbytečné natahování a omáčka kolem. Bohové arény jako prequel je bezkonkurenčně lepší než samotná série Krev a písek.

plakát

Samuraj (2003) 

Zatoichi a navíc v podání Takeshi Kitana je čistou klasikou žánru. Filmu nechybí naprosto nic a vše je dávkováno ve správném množství a na správném místě.

plakát

Ichi, slepá samurajka (2008) 

Od Japonských - akční filmů zabývajících se tématem samurajů mám jistá očekávání a v případě Ichi nebyla naplněna. Respektive byla ale jen z poloviny (i když z té lepší). Rozhodoval jsem se tedy jestli dát hvězdičky 3 nebo 4. Nakonec zůstalo jen u 3 díky přílišné nevyváženosti filmu. Film jakoby nevěděl "co" vlastně je. Na to že první skutečný souboj se uskuteční až v polovině filmu nelze říct, že je to film ryze akční. Na to aby byl brán emocionálně a k zamyšlení je tam zase toho šermování moc... Takže ani ryba ani rak.