conejo

Asi jsem z jiné planety, ale trapné mi to vůbec nepřišlo. Trapný je uměle vytvořený kroj, o o jehož původu představitelé města skoro nic nevědí. Duškův "kroj" mi přijde jako poměrně vydařená satira a vesměs pozitivní a pobavené reakce na něj na srazu byly sympatické. Mít větší stopáž k hranici trapnosti či nudy by se dostal, takhle je to ale dobrý, kompaktní zábavný autorský dokument s jasně a srozumitelně vyloženým stanoviskem autora. Subjektivní názor a lehká provokace, žádné zesměšňování sudetských Němců.

Diagnózou špatnosti tohohle filmu je doslovnost. Všechno je podané absolutně po lopatě. Námět slibný, ale popravdě jsem se moc nenasmála a jedinou zábavou při sledování bylo tipování, jak se děj bude dále vyvíjet (mnohé se dařilo uhádnout). Průměrná zábava, ačkoliv nemůžu říct, že si na něj už nikdy nevzpomenu (obzvláště na scény léčby hysterie). A popravdě jsem film dokoukala do konce, ačkoliv jsem o vypnutí uvažovala, takže to je plus:).

odpad...mluví ze mne post-shlédnutí rozhořčení čtenáře předlohy, samozřejmě že jsem čekala zklamání, ale to mi nebrání hodnotit emocemi jako od začátku do konce naprosté zpackání příběhu s tolika možnostmi skvělého zpracování. Takže kdyby toto (rozuměj komentář) někdo náhodou četl, neberte moje hodnocení vážně, ať se na to děti klidně kouknou. A možná mě, ze mě to znechucení přejde a hodnocení po čase změním:).

Film je pro mne zklamáním především pro nepochopitelné, nezdůvodněné, nemotivované (atd., leč to může být jen můj osobní problém, ne problém filmu) jednání několika postav, především v druhé polovině filmu (Michael k Hanně, ke své dceři, přeživší židovka,..). A třeba je to jen frustrace z toho, že jsem nedostala naučeně očekávaný happy end, každopádně s tím, že je to kýč nesouhlasím, bohužel ale ani s tím, že je to skvělý film.

Tak trochu Hell

Dobrý film, většina skvělých hereckých výkonů, v první polovině silný příběh, zajímavý přechod v divákově vnímání a hodnocení postavy lékaře (Vetchého). Tři hvězdičky jsou drobným podhodnocením filmu, z důvodu mého osobního problému, který nedokážu pojmenovat lépe než "vykonstruovanost, nevěrohodná vyčištěnost (obrazová), a naprosto nadbytečná doslovnost v závěru".

Film typu "padající čelist". Výstavba příběhu, kamera, herečka v hlavní roli.... a v černobílém obraze. Fascinace.

Nechápu, ale přesto to ve mě něco zanechalo... Alespoň pár hodin po zhlédnutí filmů... Alespoň chuť na dvě pressa.

-Kdy si pro mne přide matka? -Až se uzdraví. -Ona je nemocná? - Má příliš vznětlivou povahu. -A otec? -Tvůj otec musí zachránit Itálii, nebuď sobecký. Ohromně strhující koláž, fašistická Itálie, hodně oddaná zamilovaná žena, Duce, ale také reflexe doby, počátku kinematografie s ukázkami projekcí desátých let s hudebním doprovodem:), a drobný vzdálený závan ironického humoru na několika místech.

Vážně výborná kamera.