Zlatý kompas

taková variace na Narnii. Opět spousta dětí, který já zrovna ve fantasy nemusim, krom toho opět vcelku nesympatický, ale rozhodně nemůžu říct, že hrajou špatně, jen se pak vždycky děj zvrtne na strašně dětinskou a naivní stranu, což už mi dost vadí a tady se to právě stalo. Na druhou stranu mě ale mile překvapili Craig a hlavě Nicole Kidman, u nich u obou sem měl pocit, že se do takovýhle fantasy prostě nemůžou nikdy hodit, ale on je nakonec opak pravdou. Sice Craig nemusel nic předvádět a abych pravdu řek, tak příběh zas tak moc jako fatnasy nepůsobí,ale přesto se mi ve svý roli líbil a Nicol Kidman se do ní přímo hodila. Triky jsou taky na hodně slušný úrovni. Škoda jen takovýho nevýraznýho příběhu, kterej je ještě stupidně v půlce utnutej a slabšího scénáře, kterej se sice drží tý hlavní stopy celkem slušně, ale detaily skoro vůbec neřeší a tak se dostavujou celkem často chyby v příběhu. slabší 4* (15.12.2007)

Jak Harry Potter potkal Froda a uvařili si zcela instantní fantasy. Zamrzí mrhání óbrtalentu Dakoty Blue Richards, která byla opravdu výborná a s přehledem zastínila i hvězdnou Nicole Kidman. Budoucnost má opravdu slibnou, škoda že rozjezdový můstek musel být natolik průměrný. Fikční svět pana Pullmana je fascinující, ale prohlídnout si ho z rozjetého rychlíku, zase takový zážitek nebyl. (19.01.2008)

Zlatý Kompas je další film co se veze na současném boomu fantasy. Podobné snímky nevyhledávám, ale tohle jsem náhodou viděl. Nemůžu říct že by to bylo vyloženě špatný, jen to na mě zapůsobilo jako slátanina s trapným příběhem. Je rozhodně na co se dívat (zásluha dnešních efektů) a to aniž by vás to znudilo, ale jak říkám ta zápletka je klon na extou a taky nepříliš zajímavý nebo charakterní postavy (kromě démonů, což je jediný dobrý nápad ze všech). Daniel Craig je na plátně minimum času a Nicole Kidman docela perlí, ale nic moc na celku nezmění. No alespoň mám jasno, že dvojku a trojku nejspíš nikdy neuvidím:) (16.12.2007)

S normálním kompasem moc kamarád nejsem. Vzpomínám si jak jsem na táboře v Ledči běhával orienťák /v mém případě spíše dezorienťák /. Vždycky mě vedoucí dal do ruky mapu s normálním kompasem a řekl "Poběžíš k prvnímu kontrolnímu stanovišti, vemeš si značku a normálním kompasem určíš azimut druhýho kontrolního stanoviště a poběžiš k němu až se dostaneš do cíle, chápeš? " Já odpověděl "Ne !" Vedoucí řekl "Dobře, tři, dva, jedna start". Jsem tam stál na startu jak hovado a čuměl co se děje a vedoucí na mě řval jak smyslů zbavený "dělej, dělej, makej, urči azimut a běž" Kouknul jsem na kompas, chvíli přemýšlel co to vlastně je azimut a v tom jsem nahoře v lese uviděl spousty malin, takže jsem začal mít jasno o svém azimutu a za chvíli jsem už dlabal pravé lesní maliny, když jsem se přežral, fláknul jsem normálním kompasem na zem, rozdupal ho a došel zpátky na start, protože už bylo po závodě byl to i cíl a řekl : "Bohužel jsem uklouz a rozbil se mě kompas a tudíž jsem nemohl určovat kompasem azimuty a strašně mě to trápí." Odpověď mě šokovala " To nevadí, dostaneš šanci závodit zítra, kdy mají ostatní volno, kompasů máme dost, koukni." Najednou vytáhli celou bednu kompasů a mě se podlomili kolena, protože bylo jasný, že všechny nerozflákám. Vidět však tento film před tím mým orienťákem požadoval bych zlatý kompas, protože by mě bylo jasný že nezabloudím a skamarádím se s mluvícím ledním mědvědem, proletím se na koštětí s krásnou Evou Green, potkám skvěle zlou Nicole Kidman,budu mít při sobě nějakej ten zvířeci potěr, došlo by mě, že Dakota Blue Richards je velmi nadějná mladá herečka a když by bylo nejhůř pomohli by mě Rumuni a hlavně bych si dal panáka s Danem Craigem. Jistě uznáte, že do takovýho světa stojí za to za pomocí zlatého kompasu a správně určeného azimutu čas od času odběhnout. (13.01.2008)

Pán prstenů je nedostižný, o tom není pochyb, ale oproti bezkrevné Narnii (Eragon je sračka, se kterou si kompas srovnání nezaslouží) je Weitzova adaptace pokladem, který se může stydět akorát za svou délku, které chybí minimálně dvacet minut, aby spousta scén (převážně uprostřed snímku) nepůsobila nemístným, zjednodušujícím dojmem. Weitz není zlý scénárista, ale měl jsem neustále pocit jakoby ho někdo nutil stříhat na pro děti snesitelnou délku, přičemž si Chris zapomněl uhlídat i to hlavní - příběh. Ten je nakonec soudržný a má stále velký potenciál do budoucnosti, ale s větší délkou mohl být vytěžen mnohem lépe. Nicméně, Weitz dokázal, že není jakožto fantasy začátečník takové pako, jakým je bezpochyby Andrew "neumím nic jiného přebarvovat záběry" Adamson, a odvádí výbornou práci jak s herci, tak s trikovými scénámi, které ani jednou nebuší do rohovky silou Eragonovy pěsti. Největší devizou a nadprůměrnou spásou kompasu však nejsou trikové orgie, ani fajnově plynoucí režie, ale trojúhelník D.B. Richards-Nicole Kidman- Sam Elliott. Malá herečka rozhodně má, jako každý dětský herec, mezery v projevu, ale je přesně tím rozkošným diblíkem s lišáckým úsměvem, jakým Lyra je a má podle knižní předlohy být. Sam Elliot si napravuje reputaci po zmršeném Ghost Riderovi a ukazuje, jak má vypadat drsný kovboj a sladce přenádherná Nicole samozřejmě nic nezkazí, stejně jako po vzoru knihy zastrčený Craig. Není to dokonalé a možná jsem nakonec trochu zklamaný, vzhledem k tomu, že jsem ve Zlatý kompas věřil celou svou duší, ale i tak jsem s výsledkem spokojený a na případný druhý díl se i s Weitzem za kamerou těším. A nejen proto, abych konečně viděl poslední tři kapitoly z prvního dílu mé oblíbené knižní série. 7/10 (06.12.2007)