Thomm

Asi tak po půl hodině jsem zjistil, že se mi tenhle film prostě líbit nebude a následující hodina a půl mě o tom neustále víc a víc přesvědčovala. Roztahaný, nezáživný děj; pokus o sfi-fi vychytávky, které jsou absolutně zbytečné; nelogičnost a násilné šroubování příběhu - to jsou věci, které se mi opravdu nelíbily a na nich zakládám svoje hodnocení.

Jiný než jednička, ale stejně kulervoucí, nadupaný, namakaný a mrdózní. Speciální uznání zaslouží epický hlášky; jediná výtka směřuje k soubojům 1vs1, který měly být lepší, ale co, sakra dobře jsem se pobavil.

A nebýt Hardyho, šel bych na jednu hvězdičku. Je to totiž nuda.

Absolutně krutopřísná a nekompromisní řezanice s akčními scénami, které svou choreografií předčí 99% filmů, co jsem kdy viděl. Kdo by řešil příběh, zvraty nebo vykreslení psychologie postav, když od tohohle filmu lze očekávat jen jediné, a to pořádnej masakr. Zbývá snad jen dodat, že mně osobně se mnohem víc zamlouvaly bitky jeden proti dvaceti, než jeden na jednoho, které by se daly označit za lehce zdlouhavé, stále ale nehorázně cool. Mrda!

To jsem šel jednou do kina a meloun. Myslel jsem že jen chodník, ale byla středa. Bylo už k večeru, když v tom žvejkačka nalepená pod stolem. Prosinec. Chleba v koši a salám na stropě. ----- Scény v Cosmopolis dávají asi takový smysl jako moje vyprávění, které hodlám trošku natáhnout, nechat vydat jako knihu a prodávat ji v sekci "třeba si někdo bude myslet, že ty sračky maj skrytej smysl." Cronenberg totiž to samý udělal s tímhle výtvorem a prohlašuje ho za film.

Jednohubka, na kterou si za 2 dny už ani nevzpomenu. Guy Pearce mi jako agent všeuměl vůbec nesedl. Hlášky měl sice napsaný dobře, opravdu vtipná byla však tak každá pátá. Co jsem však považoval za největší průser byli záporáci a veškerá akce - nemastná, neslaná, nezábavná, neakční... zkrátka nebavila mě ani trošku. Lockout se snad snaží napodobit styl hláškování Posledního Skauta, má to ale dva problémy. Pearce není Willis a nemá za parťáka Wayanse, ale rádoby drsnou Maggie Grace, která si snad po roli v Taken myslí, že zvládá hrát v akčních filmech.

Čtvrtá hvězda jen díky Rogenovi, který opět válí. Bez něj by to byl pouze další film co se tváří, že si nebere dané vážné téma moc... vážně.

Tak tohle ne. Připouštím, že to možná není tak hrozný, jako se to zdálo mně, ale nemůžu jinak. Film se postupně ve svém průběhu ocitne v rovinách rodinného dramatu, akční komedie od Ritchieho a vyvrcholí rádoby Dannyhoparťákovským finále. Ani jedna rovina nefunguje, hlavní hrdina je necharismatický až to bolí a celkově pro mě film postrádal jiskru nebo pověstnou "severskou" atmosféru. Nemluvě o logických chybách, které mi vyloženě vadí, když se jinak film snaží tvářit tak realisticky. Dal bych dvě hvězdičky, ale závěrečná vysvětlovačka, které jinak přímo zbožnuji, mě dorazila. Použít hudební podkres právě z Dannyho parťáků 3? Pokud to nebylo myšleno jako přiznání inspirace tak je to vyložená drzost. (Ano, Ocean's Thirteen patří mezi mé nejoblíbenější filmy, nějak se mě to dotklo.) Nechápu vysoké hodnocení, začíná se mi zdát, že je v módě sázet bonusové body filmům jen proto, že nejsou "hollywoodsky mainstreamové."

Film, který posunul pojem "roztřesená kamera" na úplně nový level. To totiž dostal do ruky kameru chudák s finálním stádiem Parkinsonovy choroby, co měl zrovna epileptický záchvat a zrovna to tak vyšlo, že seděl na horský dráze... a režisér mu řekl: "Vole, trošku s tim ještě zacukej, točíme Battle Los Angeles, tak ať to kurva vypadá!" No a tak se stalo, že i když vojáci stojí nohama pevně na zemi, divák sleduje chvilku nebe, chvilku písek, stánek s párkama v rohlíku a pak ještě letadlo. Škoda, že akce se odehrává jako na potvoru mimo záběr.

Toporný hlavní hrdina, co střídá svoje dva poker face výrazy, nezábavný příběh, roztahanost a pomalé tempo - to všechno jsou věci, které brání tomu, aby si divák film užil a měl radost ho sledovat. Jiné ambice totiž John Carter ani mít nemohl, neuspěl však ani v těch, které měl.