Světová invaze

Páči sa mi, že sa všetko rozbehne za 15 minút. Potom je to už len samá akcia. Divák si povie - Fuuuuha, tak to už hej, na niečo takéto som roky čakal. Je tu však problém. Akcia je skoro 100 minút z filmu, ale je tak nezaujímavo a nevýrazne natočená, že ostáva rozum stáť. Striely a výbuchy sú tu každú chvílu. Roztrasená kamera je však pri každej jednej scéne. Nič tu poriadne nevidno, strih je raketovo rýchly. Žiadna nezabudnuteľná scéna (jedine ak nechcene smiešny rozhovor vojaka a melého chlapca o tom aký má byť odvážny marinák). Scenár je napísaný otrasne. Špeciálne efekty sú priemerné. Dokonca emzáci sa vôbec nevydarili a ani ich poriadne nikdy nevidno. Jediné, čo je na úrovni sú zvuky. Streľba, výbuchy, len tá hudba mohla byť viac epickejšia. Ak by som to mal zhrnúť - len sa tu ide, uteká, striela, vybuchuje, kecajú sa blbosti a takto to ide stále dokola. Ja som sa už po hodine začal nudiť. Keď nefungujú vo filme emócie, keď je človeku jedno koho vo filme zabijú, keď ani poriadne nevie rozoznať postavy a keď vo filme postavenom na akcii tá akcia nie je zaujímavá - je niečo veľmi zle. Dá sa to dopozerať, ale len raz a dosť. Neviem si dokonca ani predstaviť, že by som si opakovane pustil nejakú scénu z filmu. Často to pri dobrých filmoch robím, tu však dobré scény jednoducho nie su. Podobné je to Dni nezávislosti (nemám ten film rád a hlavne ked vidím toho prezidenta v stíhačke, tak je mi zle), ale musím uznať, že Deň nezávislosti má aspon lepšiu akciu a efekty a to ubehlo 15 rokov !!!!!. Jednoducho slabota. (05.04.2011)

Světové invaze jsem se nedočkal, v což jsem popravdě ani nedoufal, jelikož podtitul filmu zasadil dění do Los Angeles. Co je ale horší, nesledujeme bitvu o město, ale hru na schovávanou mariňácké skupiny s emzáky na ploše asi třiceti kilometrů čtverečních (pro představu L.A. má rozlohu 1290 km2). Takže jednotka se proplétá uličkami, budovami a občas popojede autobusem. Ohromně světové, že?? Dobře, postupem času začínají zpoza rohů, říms a haraburdí vykukovat neforemné části vetřelců a zahajuje se komunikace ráže 5,56 mm v intenzivních nestabilních kamerových záběrech. Avšak hlavně nastupuje fůra patetických dialogů a činů takových rozměrů, že by ji neodvezl ani dampr Liebherr T282B. Tak nějak se navíc všechno děje bez emocí, bez zapálení, prostě mě to nijak nezapojilo, několik scén či záběrů vypadá pěkně, ale nic ohromujícně a já potřebuju, aby mě film s takovým tématem dvakrát třikrát za stopáž položil, ať už monstrozitou, efekty, hláškou... nic v tomhle stylu tu není. Natočeno to není špatně, ale celkově to na mě působí jako chlazená láhev coca-coly bez coca-coly... 70 miliónů dolarů(rozpočet)/212 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/36 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (17.03.2011)

„Sempre Fi!“ vesmírná verbeži s kolonizačními sklony aneb s puškou v ruce, s ohněm v srdci, uhání vpřed Mariňák.. Je otázkou, co člověk očekává od žánru invazní sci-fi. Jestli Rolandovy úchylné hrátky s laserovým paprskem odstraňujícím z mapy Washingtonu Bílý dům a jeho chrabrým vedoucím nekompromisně kropícím ze stíhačky roztahovačné zelené mužíky v létajících strojích nad rozvinutou standartou Spojených států nemimozemských a nebo něco více realistického, na omezeném prostoru a zasypané hromadou krvavé sutě. Byť s koňskou dávkou válečného patosu, všudypřítomného "join us" poselství US Army, kameramanem, co se bojí o místo, až se třese a scénářem, u něhož lze místy připsat autorství nadprůměrně inteligentní amébě z Jupiteru. A vůbec, tu patetičnost bych zase tolik nevyčítal, protože kdyby tato situace čistě hypoteticky nastala, tak bychom těm blonďatým, pihovatým klukům s výcvikem nakonec byli vděční, neboť námi hozený notebook a hrozba ubodáním propisovací tužkou za zpěvu písně: „Jednou budem dál“ by asi mimozemskou okupaci nezastavilo. Takže raději volím druhou možnost, už jen díky představě rande s Domina Latina M.Rodriguez, na které bych se dostavil v neprůstřelné vestě a azbestových trenýrkách a taky kvůli panu štábnímu Eckhartovi, který by mě donutil přestat nosit boty se zapínáním na suchý zip a láskyplně by se mnou modeloval plastelínové figurky z C4. Mimochodem, ono slavné: „Nachystejte mi uzenáče, na snídani jsem zpátky!“ z úst Eso Rimmera vlastně dostalo v kontextu s děním v tomto snímku zcela jiný rozměr. Teď už vím, že to paradoxně znamená absolutní klid pro kuchaře, neboť když je třeba zachránit vlast, potažmo matičku Zemi, není čas se cpát.. (28.03.2011)

No na tohle jsem se ani nijak zvlast netesil, takze jsem byl ve vysledku vcelku spokojenej. Cely to desne pripomina Cerny jestrab sestrelen, kteryho zrovna nemusim, ale tohle bylo docela zabavny. Liebesman divakum dava presne to, co slibuje nazev, bitvu. Krome nejakejch uvodnich kecu a senamovani s vojakama to je cely jen a pouze o bojich s emzakama. Vse vypada perfektne realisticky, ale zaroven slusna vizualni stranka a bezchybny triky. Ale mam tu stejnej problem jako s Jestrabem, je to proste stereotypni. Vojaci nekam jdou, zastrilej si, jdou dal, neco vybuchne a tak furt dokola. S jedinym spestrenim, ze emzaci vytahnou kazdou chvily novou zbran. Co se tyce hercu, vcelku nevyrazna parta z ktery vycniva jen Eckhart, kteryho bych tady teda necekal, ale popral se s tim statecne. No a pak Rodriguez uz v lehce otravny roli drsny zensky. Celkove tezko hodnotit, je to jak vzit zaver nejakyho sci-fi, kde se vojaci zmatozi a nakopou emzaky a roztahnout to na dve hodiny, coz silne rozmelni atmosferu a emoce. Ale na druhou stranu, dve hodinky prestrelek s mimozemstana, u toho se nejde nebavit. (04.04.2011)