Alchemilla

Věrohodná atmosféra 19. stol., velice pomalé tempo vyprávění, nádherné scenérie anglického venkova, romantická nálada (ve smyslu romantismu ne romantiky) a dokonalé herecké výkony. Zajímavě použitá retrospektiva. Díky ní jsem měla pocit, větší autentičnosti příběhu, jako bych se na události dívala očima hlavní hrdinky.

Na začátku jsem se bavila, příjemná oddechovka. Ovšem pak se film zlomil v příšernou agitku a za konec by se nemusela stydět ani Rosamunde Pilcher. Třetí hvězda je za Ruperta Everetta. Nejen, že bylo velmi příjemné vidět ho po dlouhé době na plátně, ale postaral i o milé osvěžení celého filmu.

Osm nádherných žen, které nejen skvěle vypadají, ale i úžasně hrají. Tak proč jen 50%? Protože znám velmi dobře divadelní předlohu Roberta Thomase a nestačila jsem se divit, co z ní scénárista udělal. První vymyšlené překvapení bylo ještě vtipné, ale pak už jsem byla jen čím dál víc znechucená snahou o co největší šokování publika. Připomnělo mi to bulvární plátky. Zajímavé je, že Francoise Ozon nechal zkoupit veškerá práva na tuto hru a snad rok nesměla být uváděna v žádném divadle na světě.

Zkratkovitý scénář, který se místy těžkopádně posunoval dopředu, krásná hudba, výborné kostýmy. Trojlístek žen byl naprosto úchvatný. Slabinou celého filmu byl čtvrtý do party - Robert Pattinson. Pattinson mne ještě pořád úplně nepřesvědčil, že umí hrát. Dost často se mi stává, že mu nevěřím, a i když se mi tady dost líbil, pořád to nebylo ono. Jako chladnokrevný společenský lezec byl výborný, ale jako svůdník ne. Z Duroye mělo stříkat charisma přes plátno a každá žena v sále měla odcházet s tím, že je to sice mizera, ale za hřích by stál. Otázka zní, jestli je víc na vině Pattinson (který okouzlující být umí) anebo režiséři, kteří měli být hybnou silou a měli dát filmu výsledný tvar. Je škoda, že si nepohlídali, aby jim z hlavního svůdce nezůstalo jen umaštěné torzo.

Velice pomalé tempo vyprávění dává divákovi šanci vychutnat si herecké výkony, protože hlavně kvůli nim stojí za to film vidět. Benedictu Cumberbatchovi jsem věřila každé slovo, pohled, pohyb. Claire Foy mu byla více než důstojným spoluhráčem. Láska i panika z toho, že druhého vlastně neznám, byly skoro hmatatelné. A Shaun Evans mezi ně zapadá jak puzzle do skládačky. I když v tomto případě by se spíš hodil příměr padající dominové kostky.