Weyden

Joon-ho Bong se mi po Pečeti vraha a především po Mutantovi zdál jako velmi nadhodnocený tvůrce, ale musím říct, že nyní u mě již s druhým filmem v řadě velmi boduje. Prvních 90 minut jsem dokonce uvažoval i o nejvyšším hodnocení, Snowpiercer během nich nabídl řadu vážně skvělých scenáristických a režijních nápadů, ale poslední půlhodina se strojvůdcem alias matrixovským Architektem, během které vyjde najevo několik skutečností, které měly být překvapivé, ale já je tak nějak díky znalosti soudobých konspiračních teorií očekával, mě příliš nenadchla. Co se týče kritizovaných efektů exteriéru vlaku apod., tak tam jsem nějaké nedostatky ani nestihl zaregistrovat. Z herců bezkonkurenčně nejlepší naprosto slizká Tilda Swinton.

Pro mě osobně stejný případ jako seriál Dexter, ale paralela by se určitě dala najít se spoustou dalších seriálů. Nadšení z prvních sérií vystřídal pocit "jsou to docela OK díly" u prostředních sérií a poslední dvě nebo tři série jsem již dokoukal jen díky nostalgii k perfektnímu začátku a ze zvědavosti, jako to asi celé dopadne, přičemž posledních pět minut seriálu mě docela knockoutovalo, a to ne zrovna příjemným způsobem. Ze začátku i ta romantika a drama působí neokoukaně a zábavně, divák se nemůže nezakoukat do Robin, Marshall a Lily jsou snad nejlepší pár, jaký kdy na obrazovkách byl a Barney je pouhý stroj na zábavné hlášky a nic víc, což je poloha, která mu sedí ideálně. Postupem času však vážné části začínají převládat a i ten Barney se začíná polidšťovat a už není takový, jaký býval a ke konci se z toho stane ubrečená, natahovaná záležitost, kdy i více jak polovina dílů série je pro vývoj seriálu naprosto nepodstatná vata. Již zmíněných posledních pět minut seriálu udělalo minimálně celou poslední sérii, ale dost možná i celou druhou polovinu seriálu nebo snad celý seriál (!!!) naprosto zbytečným a degradovalo několik hlavních postav seriálu. Nicméně pozorný divák si všiml, že Lily již na začátku předposledního dílu řekla něco, co naznačovalo, že to nemůže skončit jinak, než jak to skončilo.

Zhruba v polovině seriálu jsem změnil hodnocení z pěti na čtyři hvězdy a po osmé, závěrečné sérii definitivně snižuji na hvězdy tři. Pro mě osobně je jednoznačně nejlepší druhá série, která je od prvního po poslední díl naprosto dechberoucí, ale všechny čtyři první série si udržují vysokou úroveň. Pak už to jde bohužel z kopce. V páté sérii mě vůbec nebavili záporáci a ještě víc mě nudila postava Lumen, hraná Julií Stiles. Šestá série, ač mnohými kritizovaná, mi nepřišla tak hrozná. Měla docela zajímavého záporáka, ošklivé rituální vraždy a šokující konec, který dával velký příslib pro dvě závěrečné série. Nicméně ty potenciál nevyužily správným způsobem, měly spoustu stejných chyb, byly jednoznačně nejslabší a samotné bych je ohodnotil nanejvýš dvěma hvězdami. Nevím, jestli jsem to celou dobu přehlížel, nebo se to objevilo až ke konci, ale herecké výkony herců hlavních dvou postav byly málo uvěřitelné až otravné, vztah těchto dvou postav, na který byli všichni po již zmiňovaném konci šesté série zvědaví, byl nudný až taky otravný, velmi brzy začala nudit i nová postava Hannah, hraná Yvonne Strahovski, potenciál řady vedlejších postav, například přítele Jamie Batisty Louise Greena, zůstal trestuhodně nevyužit a závěr seriálu, poslední minuty posledního dílu osmé série alespoň mně potvrdili naprostou bezradnost scénáristů. Je to docela škoda, jak tento seriál dopadl, již po druhé sérii jsem si na něm vypracoval silnou závislost a oblíbil si spoustu jeho postav, ale nakonec jsem se musel přemáhat, abych jej vůbec dokoukal do konce.

Takže dokoukáno a musím dát za pravdu těm, kteří si myslí, že seriál je tak trochu vyhypovaný. Jako určitě je velmi kvalitní a ještě po úžasném čtvrtém díle jsem si myslel, že to vážně může být takový zázrak, ale po osmém díle si myslím, že průměrné hodnocení je zde i na IMDb nepatřičně vysoko. Řekl bych, že scénář je vlastně dost klasický, s řadou hluchých míst, filozofování na mě často nepůsobilo a finále mě do kolen nedostalo, není tu nic jako překvapivé rozuzlení nebo tak něco, ale de facto již mnohokrát viděný krimi thriller, akorát povýšený o minimálně jednu úroveň výš díky hutné atmosféře, vynikajícím hercům, především tedy McConaugheymu, kameře, hudbě a vztahu dvou hlavních postav, o kterém je seriál koneckonců především, což dává najevo anglický název, na druhou stranu pro našince se v tomto ohledu může jednat o překvapení kvůli českému názvu a prvním dílům, věnujícím se hodně pátrání. Jinak kdybych měl zhodnotit jednotlivé epizody, na které si vzpomínám, tak první a druhá byly dobré, naznačily velký potenciál, třetí pak byla pro mě docela nudná, protože to v ní tvůrci přepískli s těmi existenciálními kecy od stolu, čtvrtá, točící se okolo motorkářského gangu a finišující dechberoucí desetiminutovkou, je nejlepší, pátá v první třetině navazuje na kvalitu předchozí epizody a v poslední třetině je zase až skoro hororová, z té atmosféry se mi až podlamovaly nohy. Šestku až sedmičku si příliš nevybavuju a jak jsem již zmínil, poslední díl mě tak trochu z hlediska scénáře zklamal.

Líbí se mi, jak Keanu propadl východoasijské kultuře, ale je na pousmání, když se jeho postava polovinu stopáže někomu neustále klaní, jako kdyby to bylo to jediné, co jej na Japoncích zaujalo. Z anglicky mluvících Japonců nadšený nejsem, ale ani mi to nějak nepije krev. Asi jsem si na tuto demenci už nějak zvykl. Jinak efekty nejsou nejhorší, ale většinu času je to takové nezáživné kostýmní drama, postavy nejsou příliš sympatické a docela mi vadila bezkrevnost soubojů. Po jednom dni ve mně z toho filmu už nic nezůstalo, snižuju na dvě hvězdy, i když jsem se u toho nějak extra nenudil.

Velmi milé překvapení. Nedávno jsem viděl Černočernou tmu a přišlo mi to strašné. Tento Riddick má však dle mého soudu při dost nízkém rozpočtu naprosto výborné efekty a hodně mě bavil, především počáteční Riddickovo přežívání na opuštěné a kruté planetě.

Pro mě jeden z nejlepších filmů roku. Z kombinace kamery a hudby jsem měl husí kůži. Jen tím finišem si nejsem úplně jistý, uvidím, co na to řeknu v budoucnu po repríze.

Co mě na Florentineho nejlepších mlátičkách (Neporazitelný II: Poslední zůstává, Neporazitelný: Vykoupení a Ninja: Shadow of a Tear) udivuje nejvíce je to, jak ten chlap dokáže natočit naprosto vynikající, přehlednou a choreograficky nadupanou akci a naprosto béčkově až céčkově zbytek. Pro mě osobně tedy existuje přímá úměrnost mezi množstvím akčních scén a hodnocením jeho filmů.

Líbilo se mi to. Blomkamp má spoustu skvělých nápadů, co do přístupnosti se s tím nemaže, Damon je fajn, ale Copley je neskutečný. Nebýt těch prosluněných flashbacků a nechutného happy endu, bylo by to ještě lepší.

Typický Peter Berg. Zručně natočená akce... ale ten zbytek?! Bana se na plátně jen mihne z marketingových účelů, Foster nejlepší, Wahlberg a Kitsch OK, Hirsch se mi sem vůbec nehodil a navíc mi v poslední době přijde strašný, vůbec mu jeho herecký projev nevěřím. V tomto desetiletí to s ním jde od desíti k pěti.