bublajsa

Psychologickej horor s emotivním příběhem, skvělou atmosférou a nádherným barákem. Nic tomu nechybí - story, starej zločin, duchařina a silnej konec. Jen se ve vyprávění našlo pár slabých místeček, kdy moje pozornost nebyla stoprocentní. Bála jsem se ale krásně a místy uhýbala pohledem z plátna (což je těžší než doma u televize), ale slečna vedle mě se bála daleko víc. Krásná hlavní představitelka, přirozenej klučina a úžasná Geraldine Chaplin.

Je to silný, autentický, syrový a šokující. Příběh i zpracování. Ale podle mě se z knihy do filmu nemohla dostat všechna surovost, realita a atmosféra. Víc než u jiných knižních adaptací mi tady toho chybí opravdu hodně a to i důležitýho. I tak je to ovšem film, na kterej se nezapomíná a mé očekávání nezklamal. Pro mě jako velkej bonus David Bowie(!).

Slabší než jednička, i když jsem si to v kině ještě neuvědomovala a bavila se převelice. Výslednej a proleželej dojem mám ale podobně jako ze Shreka - jednička originální, překvapivá a dobrá, dvojka sice humornější, ale celkově o trochu slabší a bezcharakternější. Těšila jsem se, bavila jsem se a určitě se podívám znova, ale přece jen to není ONO.

Do týhle adaptace filmaři opravdu vložili snad vše, co se dá z povídky vyčíst a vycítit. Stejně jako v předloze i tady jde o zdánlivě prostej a nenáročnej příběh o jednom prázdninovým výletě pevný party malých kluků, kteří se ale za jednu noc stanou o trochu dospělejšími. Hlavně přirozený a nenucený herectví mladých herců mě do tohoto dobrodružství zcela vtáhlo skoro stejně silně, jako povídka.

Ne - nejsem objektivní a ano - jsem veskrze zaujatá. Film jsem sháněla dlouho a dlouho se na něj těšila a to z jedinýho důvodu. David Bowie (toho režisér obsadil v pravý čas - sice fetoval, ale v průběhu natáčení abstinoval a nedlouho po dokončení filmu propadl drogám skoro definitivně). Nakonec jsem ale s překvapením zjistila, že kdybych objektivní byla, stejně bych dala nejvíce o jednu hvězdičku méně, protože samotnej příběh se stal mou srdcovkou okamžitě. Pravda, vyprávění je místy strnulý a některý scény zbytečně prodlužovaný, ale tenhle film prostě berete nebo ne. A ano - David Bowie(!) není filmovej herec. Ale vložil se do role tak, jak se vložit měl a na mě působil naprosto věrohodně a na "mimozemšťana", kterej se v průběhu příběhu psychologicky mění, adekvátně. Vždyť je to hlavně příběh o víře, naději, zklamání a rezignaci. A pokud si navíc užíváte každej pohyb, gesto a tón hlasu, nemůžete jinak ...

Co napsat a doplnit, aby se člověk neopakoval, když s většinou již řečenýho v ostatních komentářích souhlasí? Snad jen to, že tenhle Joker se okamžitě zapsal do žebříčku nejoblíbenějších psychopatů zvrácený části mý duše. Kdyby mě snad někdy omrzelo tempo, atmosféra, temnota a náboj filmu, zůstává jistota, že se na něj znova podívám jen kvůli němu. Každej máme svý démony ...

Příběh perfektní, ale za to si může pan King sám. Pravdou ale je, že mi film přijde hodně ochuzenej o to, co v povídce je a do něj se nedostalo. Pak by totiž celkově vyzněl víc temněji a šíleněji tak, jak to má být. I přes to ale jde o velice podařenou adaptaci, hlavně díky skvělýmu ztvárnění dvou hlavních rolí. Vtáhl mě mrazivej hereckej výkon pana McKellena a mrazivej pohled mladýho Renfroa. A show teprve začíná, když se u závěrečných titulků pořádně zamyslíte ... Pro ještě větší zážitek doporučuju přečíst předlohu.

Přesně tohle je můj šálek kávy! Dude má skvělý vlasy a naplnil mě příjemným flegmatismem, Donny byl od začátku můj favorit a většinu času mi nestačila šířka mých rtů k úsměvu. A i když jsem si tuhle ujetinu pořádně a krásně vychutnala až napodruhý, nebylo to naposled.

Bohužel mě nenapadá příznačný přídavný jméno, který by film vystihlo. Snad "ďábelskej" svou záludností. Jeden z nejzvláštnějších, nejatmosféričtějších a nejpocitovějších českých filmů, jaký jsem viděla. Dle mýho není na místě srovnání s divadelní hrou DD. Pocity, dojmy a emoce je to, co jsem si odnesla hlavně díky atmosféře filmu. Nejde o to, o čem příběh je, jaké jsou charaktery postav a o co vlastně jde - protože tohle všechno už víme a známe jak z předlohy, tak z různých adaptací Bratrů Karamazových. Jde o to, JAK. A mně tohle sedlo plus mínus ze všech stran. (Nejen on!, ale hlavně Ivan Trojan(!) potěšil mý karamazovský srdce, protože "všichni jsme Karamazovi" a někteří navíc i "Trojanovi" - proto ta zcela neobjektivní pátá).

Znáte něco lepšího, než si po náročným dni vlézt pod peřinu, zavřít všechny mozkový závity a užívat si tuhle němou, inteligentní, kvalitní, bavící a nenáročnou podívanou? Zas a znova se těším na svýho hrdinu - nejširší ovci.