Fill16

Klasický východní eastern z produkce Shaw Brothers, kterému velmi škodí český distribuční název, neboť zde se o Shaolinu moc mluvit nedá. Přesto je Come Drink With Me velmi zajímavou podívanou se skvělou (jak jinak) výpravou, zvláštním muzikálovým číslem Opilé kočky a dokonce s krvavými souboji, kterých je sice malé množství, ale zahřejí u srdéčka. Film je v mnoha případech nekompromisní, což je jedině dobře. Nicméně mi k dokonalosti a příjemnému zážitku ze sledování něco chybělo. A nově přidaná hudba v českém a maďarském dabingu je trestuhodná - podívejte se raději na původní znění.

Zvláštní Ondříčkova prvotina, která (i přesto, že jsem nemohl zažít pražská 90. léta) mě zaujala svou atmosférou, tak trochu z jiného světa. Nejvíce překvapila Tatiana Vilhelmová svou úžasnou rolí dezertérky Anny a její hudební kolega J.P.Muchow, který se své role zhostil velmi důstojně a působil velmi sympaticky. Co dělá tento film ale jedinečným je výběr hudby, který se opravdu povedl na jedničku. Skákací scéna v klubu na Wubble U je prostě kouzelná a hudební doprovod skupiny Colorfactory je vynikající sám o sobě (doporučuji jejich eponymní album). Uvidíme, zda další shlédnutí nabídne víc. Šeptej je fajn snímek, ovšem zas taková bomba to není.

Ze začátku trochu pomalejší rozjezd, přesto Cronenberg rozehrává velice zajímavý a netradiční psychologický příběh, který v mrazivém závěru vyústí v dokonalou drasťárnu. První polovina fajn, z té druhé jsem byl opravdu nadšený a poslední minuty byly pro mne neskutečným zážitkem. Skvělý film.

V mém případě mohu k tomuto filmu říci jen jedno - něco takového bych chtěl taky jednou natočit. Neuvěřitelně citlivé, vtipné, krásné a dojímavé. Mimochodem - dokonalý soundtrack (The Shins, Coldplay, NIck Drake, Iron&Wine, Simon and Garfunkel) v jednom filmu je fakt pro mně smrtící kombinace.

Skvěle natočené sci-fi nápadně připomínající mnohem nákladnější a pompéznější Transformers, nicméně poněkud odlišný, co se zpracování týče. Již od začátku nás Blomkamp nešetří a představí nám realistický pohled na svět, který si dokáže představit málokdo. Je to způsobeno zejména dokumentární kamerou, zajímavými prostřihy a vynikajícím vizuálem. Škoda, že se realistická část takřka v polovině přenesla do trochu béčkového akčního sci-fi, na dokumentární pojetí se vzápětí zapomnělo a my v tu chvíli sledovali "pouhopouhý" film, což je trochu veliká škoda. Pokud bylo však záměrem natočit mnohožánrový film, tvůrcům tohoto filmu se to skutečně podařilo. Peter Jackson věděl do čeho jde a Blomkamp splnil vše na výbornou. Závěrečných patnáct minut jsem si zatraceně užil. Líbilo se mi to, tečka.

Oproti Deodatově samoúčelné úchylárně Cannibal Holocaust je toto poctivý, dobrý kanibalský film. Je škoda, že se právě Poslední kanibalové nestali širším pojmem v tomto žánru, nicméně dal základ všem dalším filmařům/nadšencům pro tuto tématiku. Veškeré brutální a šokující scény mají narozdíl od kultovního sequelu v ději opodstatnění a nepůsobí jakkoli rušivě. Navíc mají dobrý timing a jsou skvěle zpracované. Nepochválit kameru, prostředí, hudbu a výborné herecké výkony by byl hřích. Film je napínavý od začátku do konce, nedá vám vydechnout. Přesto opět musím strhnout hvězdičku za kruté zacházení se zvířaty (ačkoli mi v Cannibal Holocaustu tyto scény vadily mnohem více) a za to, že jsem se v některých pasážích tak trošku nudil. Pokud máte slabší žaludek, rozhodně to s kanibalskými filmy nezkoušejte. Ale pokud máte odvahu a chcete zažít nevšední, napínavý a děsivý zážitek z džungle a jejich obyvatel, rozhodně se na Poslední kanibaly podívejte. Stojí to za to.

Velmi příjemná romantická komedie s typicky jasnou strukturou, proto děj diváka během sledování vůbec nepřekvapí. Škoda těch naprosto nezáživých 12 min na začátku filmu, ale na druhou stranu - nějaké to seznámení postav s divákem je prostě nutné. Naopak mě velmi překvapilo, jak byl Návrh velice vtipný, svěží a jak najednou rychle utekl. Je na místě také ocenit milý výkon stále se zlepšující (a více krásnější) Sandry Bullock. Všechna možná klišé, která k typické americké komedii patří, jsou tentokrát vykompenzovány velmi příjemným zážitkem. Parádní oddychovka s happy-endem, na který již od začátku všichni tak rádi čekáme.

Fuuuuuu ... WTF? Atmosféra tohoto "indie snímku" je sakra silná, hnusná a tíživá, ale přesto se nemohu ubránit pocitu, že tomu něco k dokonalosti chybí. Možná trochu více naznačený příběh, nebo více exploitačních scén od pana Saviniho - nevím. Čekal jsem od Cutting Moments asi daleko více a proto mě tak trochu zklamal. Jedno je ale jisté - na tento snímek jen tak nezapomenu, ač se budu snažit sebevíc. Přesto všem zájemcům určitě doporučuji. Jen nečekejte hromadu samoúčelného masakru - těžko si pak můžete tento film užít, aby vás pořádně ROZSEKAL.

Mučedníci nejsou typický horor. Je to drsné a syrové drama plné brutálního násilí, které ovšem není samoúčelné, ale je součástí děje. Laugier se diváka snaží šokovat už od začátku s perfektním akčním nástupem s brokovnicí, s dynamikou a grácií jako od Tarantina. Ovšem krev a brutální scény není to, u čeho by měl divák sotva lapat po dechu. Bezmoc, trápení a strašně tísnivá atmosféra dokáže během pár minut naprosto pohltit, až skoro máte nutkání film na chvíli přerušit a všechno v klidu rozdýchat. Jenomže tomu tak nebude - budete chtít vidět více, Mučedníci mají totiž neskutečné tempo. V závěru je dle mého subjektivního názoru film příliš natahovaný, i když záměrem nejspíše bylo více prohloubit tísnivou atmosféru a nastavit poté vynikající závěr, který vám odpoví skoro na všechny otázky a přesto to bude málo. Vynikající masky, kamera, dynamický střih a režie a výborné herecké výkony. Chuťovka, která vám po skončení zamotá hlavu a odvede vás mimo realitu.

Hodně silný zážitek. Tentokrát se Buñuel nevěnuje krutému realismu, ani surrealismu, který ho proslavil, avšak rozehrává komorní drama o jednom dokonalém manželství jak z pohádky, které se posléze změnilo v noční můru, ze které není cesty zpět. Postavu bohatého snoba, na druhé straně nevyléčitelného cholerika se sklony k žárlivosti Dona Francisca nelze nenávidět - je skvěle propracovaná a zahraná. Ačkoli v Buñuelově filmografii není tento snímek jeden z nejlepších, jeho sílu a autentickou výpověď lze jen obdivovat. Skvělá kamera je už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Opravdu skvělé dílo, ne však zásadní.