BigBang

Asi o něco lepší než dvojka; přesto nemusím tento film vidět znovu, obsahuje příliš smutných a hluboce znejisťujících motivů (polidštěná zvířata, bezvýchodnost výzkumu nemocí stáří).

Pár záběrů jsem zahlédl jako dítko a bál jsem se těch scén pokoutních plastických operací a mrzáků v kostele ještě léta.

Skvělí herci, celkově hezký film, který bych vypínal před koncem jen s těžkým srdcem. Historická teze o Mnichovu mě nerušila; (osobně si myslím, že Mnichovská dohoda je spíš metaforou toho, že Západ Evropy nebere nás na Východě moc vážně, což je dlouhodobý stav, který můžeme buď zkoušet měnit, nebo se s ním musíme smířit).

0 % glamour. Takže 0 % věrohodnost prostředí show byznysu.

Dobrý film o smutných věcech. Oběti socialistického sovětského režimu tvoří jen kulisu pro hlavní téma, kterým je fungování v takové organizaci z pohledu členů politbyra. Nutnost být stále ve střehu, být pekelně opatrný, ale současně rozhodný. Berijova poprava je hluboce uspokojující. Na tento filmový zážitek jen tak nezapomenu.

Jako dítě jsem to považoval za úžasně vtipnou komedii a ve škole jsme si z toho říkali hlášky. (Je pravda, že na nás při tom koukal ze zdi Gustav).

Mám rád hry p. Havla, mám rád filmy p. Menzela, jsou tu skvělí herci. Ale je to film nudný až k nevydržení.

Promítání na TV Barrandov v r. 2010 mě zastihlo v rozpoložení, kdy se mi tento seriál poprvé v životě líbil. Neznám srovnatelného českého scénáristu, který by jako p. Dietl dovedl na jakékoliv téma vytvořit klasický děj, který mě baví a kde čekám, jak to bude dál. Konflikty na pracovišti, několik nápadníků, problémy s dopívající dcerou - všední problémy, suverenně zvládnuté do seriálového děje. Oproti dnešním zvyklostem to navíc plyne rychle a nic se zbytečně nenatahuje. Ta zdůrazněná všednost a každodennost a přitom vizuální pečlivost, mi připadala až téměř skandinávská:-) Zvláštní záležitostí je knír pí. Švorcové, to už by se dnes takto nevysílalo. Ale nebyla v té době s tímto jediná na obrazovce.

P. Somr a p. Munzar ve svých rolích skvělí. Zajímaví méně známí herci ve vedlejších rolích. Skvělé civilní záběry. Zjednodušení knihy zostřuje otázku po tom, jaký člověk je vlastně hlavní protagonista. Pěkná finální scéna na koncertu.

Staré bondovky mají své slabiny, ale kdykoliv se na ně podívám znovu a rád. Je věčnou škodou, že p. Werich nevytvořil roli hlavního padoucha v tomto filmu. Byla by to neskutečná klasika. Byl již velice blízko a natáčel zkušební záběry. Produkce se nakonec rozhodla jinak. Ve vydané korespondenci s p. Voskovcem naznačuje p. Werich, že rozpaky z toho filmu měl i on. Nepochopil jsem to z té korespondence přesně, ale zdá se mi, že snad dostal nabídku na jinou roli, ale že si to nakonec rozmyslel sám (možná i z opatrnosti kvůli politickému vyznění filmu - ale to je jen moje spekulace).