Jufonka

[MFF Karlovy Vary 2011] Pro mě naprosto průměrný snímek. Zasmála jsem se jen párkrát - ve většině případů na začátku. Většina herců mi byla krajně nesympatických, některé postavy mi byly dokonce fyzicky až odporné. Paul Giamatti není můj oblíbenec, ale chápu, že hodně diváků šlo na film právě kvůli němu. Přes to všechno to byl letos jeden z lepších filmů, které jsem na festivalu viděla.

[MFF KV 2011] Zátah na Jižní ulici byl můj první film během letošního festivalu ve Varech. Jsem zvyklá, že u prvního filmu většinou spím, takže jsem byla celkem mile překvapená, že během tohoto snímku jsem neusnula a dokonce mě i bavil. Moc často se nedívám na americké filmy z této doby, takže rozhodně tento snímek rozhodně nemůžu nějak detailněji porovnávat z dalšími podobnými filmy. Trochu mě na začátku překvapilo, že by Moe doopravdy hned věděla, kdo je kapesní zloděj. Stejně tak mě překvapilo o spoustu dalších věcí ve spojitosti s Moe, ale je možné, že to tak doopravdy chodilo. Nějaké scény mohly být určitě kratší, každopádně napětí nechybí a já jsem ráda, že jsem měla možnost Zátah na Jižní ulici vidět. Přece jen délka filmu je vyhovující, takže sledování tohoto snímu za ztrátu času nebude považovat snad skoro nikdo. Nedokážu si představit, že by někdo, kdo miluje Ameriku a speciálně 50. a 60. léta (jako třeba já), mohl bejt zklamanej.

Tak já nevim... První 3/4 filmu mi přišly naprosto úžasný. Výborná tématika, kterou u filmů miluju, herci, který snad nemohli bejv víc vybraný.... A ta atmosféra! Prostě geniální. Jenže pak, jako by si snad film na poslední čtvrtku přebral nějakej jinej scenárista. Opravdu, tohle se mi snad ještě u sledování filmu nestalo. Tak ještě v půlce jsem si říkala, že to je jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. A v závěru jsem zuřila, že to takhle mohli zmrvit. Jsem zmatená, jaký dát hodnocení. Hrozně bych chtěla dát pět hvězd. Ale poslední půlhodina? Proč, sakra? Zatím dám 3, třeba, až se podívám znovu, dám 4.

Like

[LFŠ Uherské Hradiště 2010] Chápu, že to byl studentský film, takže bych od něj neměla očekávat Oscarové výkony, ale... Hned na začátku mě mile překvapila kamera, efekty a dokonce i herci (tedy až na hlavního hrdinu - doktora, ten mi byl nesympatický). Vlastně mi to ani ze začátku moc nepřipadalo jako studentský krátkometrážní film... Asi tak do chvíle, než začaly dialogy. Tak otřesný scénář jsem dlouho neslyšela, a to myslím naprosto vážně, řekla bych, že i na vánoční besídce na ZŠ jsme měli vymyšlený lepší kecy než ty, který jsem byla nucena vyslechnout v tomhle filmu. Chtělo se mi hrozně smát, některé dialogy působily jak z povídky od osmiletého dítěte. Bohužel tim pádem všechna pozitiva filmu šla celkem rychle stranou a já nebyla schopná se soustředit na nic jinýho, než na rádoby filosofické a intelektuální bláboly hlavních hrdinů. Dala bych jednu hvězdičku, jelikož to byl studentský film, tak ještě jednu přidám.

[LFŠ Uherské Hradiště 2010] Od Ivana Fíly jsem měla možnost na LFŠ vidět dva dokumenty, a to Mlhu a Václava Havla. Zatímco druhý se mi opravdu líbil a přišel mi zajímavý, tak o Mlze to říct nemohu. Mlhu jsem si vybrala podle medailonku, který sliboval umělecký dokument o kouzlu Prahy. Vzhledem k tomu, že se už dlouho chystám natočit také krátký film o Praze, byla jsem na dokument hodně zvědavá. Bohužel jsem měla pocit, jako by režisér sledoval úplně jiné město než Prahu, ve které od narození žiju a kterou miluju. Snad to je věkovým rozdílem, nevím, ale Praha mi přišla v tomhle snímku cizí, temná, nesympatická, jednoduše úplně jiná, než jí vnímám já. Hudební záběry byly OK, ale vadily mi rozhovory s lidmi, kteří dle mého názoru byli nevhodně vybraní. Navíc je v celkém dokumentu Praha v pochmurném (zřejmě podzimním) počasí, kdy na mě působí naprosto odpudivě... podzim nenávidím. Dokument má prý být "výpověď o pražském geniu loci", což mi tak tedy opravdu nepřipadalo. Navíc po skončení promítání probíhala diskuze s režisérem, při které mi přišlo, že Ivan Fíla není schopen normálně odpovědět na jedinou kritickou otázku, což můj názor ještě víc zhoršilo. Prahu já vidím jinak! Jediné pozitivum tedy bylo, že mě to ještě víc nakoplo natočit o Praze něco svého a ukázat, jak tohle kouzelné město vidím já.

[LFŠ Uherské Hradiště 2010] Měla jsem možnost vidět tento dokument v Uherském hradišti, kde byl přítomen i režisér Ivan Fíla, s nímž proběhla po promítání i poměrně zajímavá (ale krátká) debata o filmu. Dokument se mi líbil, rozhodně ne tolik jako Občan Havel, ale na druhou stranu obsahoval jiné zajímavé věci - např. povídání Olgy Havlové, která přispěla několika vtipnými historkami (nejlepší je jednoznačně ta o tom, jak s Havlem x hodin hledali cestu autem a za nimi jela jejich ochranka, která cestu věděla). Co mi na dokumentu ale hodně vadilo, byl děj odehrávající se ve vězení, kdy budoucí vězeňský psycholog čte dopisy Olze... - naprosto zbytečné záběry, který rušily dokument. Sám Ivan Fíla se po skončení vyjádřil, že tyto záběry by dnes už vynechal. Celkově se mi dokument líbil, ačkoliv postavu Václava Havla nějak extra nemusím, tak jsem si jeho povídání a zážitky užívala.

[MFF Karlovy Vary 2010] Poměrně depresivní snímek, kterému by asi vůbec neuškodilo, kdyby byl kratší, jelikož se odehrává během jedné jediné noci a bohužel děj není nějak extra záživný. Vadila mi zejména první polovina, jelikož vřeštení a zlobení dětí bylo tak výrazné, že měl divák chvílema pocit, že je s hlavní hrdinkou v pokoji a praskne mu hlava. Navíc mi přišlo poměně neuvěřitelný, že by matka dětem nedala aspoň jednu pořádnou facku za jejich neskutečně fakanský chování. Člověk neměl možnost ztotožnit se nějak více ani s jednou osobou - otec ani babička neměli moc ve filmu moc prostoru, matčino chování zas bylo zejména v první půlce nepochopitelné... Druhá půlka už se dost vlekla a byla jsem celkem ráda, že film skončil... bohužel bez nějaké výrazné pointy, zamyšlení atd...

[MFF Karlovy Vary 2010]. Už dlouho jsem neviděla v kině tak krásnej film, u kterýho bych si hned byla jistá, že mu musím dát pět hvězdiček. Naposledy to, tuším, byla Výměna Clinta Eastwooda... Asi to bude tím, že o Mr. Nobody jsem do Varů (kde jsem film viděla) nic nečetla, neslyšela, takže jsem do kina nešla s žádným očekáváním. Resp. maximálně s očekáváním, že to bude nuda, jelikož mě trochu děsila délka filmu. Každopádně znovu musím zopakovat, že hodně dlouho mě žádnej film tak moc nedostal, navíc o něm v posledních dnech myslím docela často. Skvělá hudba -> naprosto DOKONALE vybraná. To jsem si btw pomyslela snad u každýho druhýho záběru. Trošku se zabejvam střihem krátkejch filmečků a vždycky mi nejdýl zabere výběr vhodný hudby. A přesně u tohodle filmu jsem si říkala, že snad líp bejt ani vybraná nemohla. NAPROSTO BOMBA kamery, efekty, střihy... vážně už jsem dlouho neviděla něco tak povedenýho pro oko diváka. Ani si nedovedu představit, jak by to působilo ve 3D, když i tohle se mi zdálo úžasný... nejúžasnější. Perfektně vybraní herci, a to nejen na hlavní postavu Nema. Mně většinou u filmů hodně vadí, když něčemu nerozumím, něco nemůžu pochopit, něco je nedovysvětlený atd... jo a taky nenávidim otevřený konce, moc nemusim filosofický kecy a rádoby moudrý bláboly...ale tady mi to vůbec nevadilo, naopak si i troufám říct, že mi tenhle film trochu otevřel oči a snad se i díky němu občas dívám na svět jinak. Jsem naprosto šokovaná zdejšim hodnocenim... že je to vykrádačka jinejch filmů? Proboha, a co jako neni?? Vždyť v každym druhym filmu se objevujou stejný motivy, stejný pointy, tak co to tady, sakra, plácáte za argumenty? Ani se mi nechce věřit, že někteří myslí ty komentáře vážně. Ale Ok, ok... každej máme jinej vkus, fajn, akceptuju to. Pro mě to je prostě výbornej film, kterej chci co nejdřív vidět znova a kterej rozhodně bude patřit do mejch nejoblíbenějších. P.S.: Možná, že kdybych film viděla normálně v pražskym kině a nebo třeba doma na dvd, hodnotila bych jinak. Jenže já když přijedu do Varů (a nebo na jakejkoliv jinej filmovej festival), tak mám pocit, že najednou žiju v úplně jinym (většinou dokonalym) světě. A tenhle snímek mi do tohodle festivalo-filmovýho světa skvěle zapadnul.

HA HA HA! Nic jinýho se asi ani říct nedá :-). Tenhle film mě opravdu pobavil. Nějak nevím, jestli ho mám dát do odpadu, nebo ho ohodnotit pěti hvězdičkama. Jde o to, že se to od začátku tvářilo přesně jako typ filmů, který mám docela ráda, prostě béčkovej horor, kterej vás ale donutí dívat se až do konce a hrozně se těšit na závěrečnou pointu. Neřekla bych, že herci byli špatní (navíc já mám slabost pro Nicholase Claye), ale jestli něco bylo hroznýho, tak to byly neuvěřitelně stupidní dialogy... A navíc mě tam hrozně štvala ta manželka, chovala se jako slepice. Ale budiž, to se dalo celkem přežít. Bavilo mě to napětí, kdy se stupňuje teplota v domě, dochází voda, hlavní hrdinové jsou víc a víc spocený... jenže právě to je důvod, že člověk čeká nějakej skvělej závěr. A pak tohle? Oh my god... to už se ani nedá nazvat stupidní :)). Přes to všechno se mi ten film docela líbil, člověk to musí brát s humorem, jinak by mu bylo líto těch 90 minut, kdy napjatě čeká, co že za tím vším vězí... A závěrečnej nápis? No.... to snad radši bez komentáře :))