Jufonka

Tak já nevim, všichni mi řikali, jak mě tenhle film rozbrečí, že je to hrozně na city a podobně. A já fakt u každýho druhýho filmu brečim, tak jsem čekala kdo ví co.. no a najednou jsou závěrečný titulky a mě vůbec nepřišlo líto, jak to skončilo... Jako zahraný to je dobře, to jo, a některý scény jsou fakt hustý. Ale na čtyři hvězdičky to asi neni. Prostě mě to nijak nedostalo.

Četla jsem knihu, podle který je film natočenej (od Ira Levina), a to se prostě NEDÁ srovnat! Knížka patří mezi moje nejoblíbenější: má dokonalou atmosféru, děj, těšíte se na konec! Prostě je báječně napsná. Ale tenhle film mě fakt totálně zklamal, mám dojem, že každej, kdo se na něj podívá, si pak musí myslet, že i ta knížka je pitomost. Ale tak to přece není! Ten film naprosto všechno hezký na tý knížce zhnusil. Je to trapná komedie, blbě zahraná a radši se na to vůbec nekoukejte.

No tak to si snad děláte srandu? Viděli jsme všichni ten STEJNEJ film? Já mam dojem - podle toho hodnocení - že ne! Tento snímek se mi zdál nudnej a naprosto o ničem, většina záběrů na mě působila směšně, usínala jsem u něj. Asi by si tu jednu hvězdičku zasloužil, ale já doopravdy nemůžu, když tady vidim ty ostatní hodnocení.

No, vidim tady samý dobrý hodnocneí, ale musim říct, že mě tenhle film fakt nedostal. Asi sem na něj moc mladá, už nejsem ta správná generace, navíc sem holka, ale já se doopravdy nudila.

Už tady někdo pode mnou napsal, že ten film má dost chyb a nedostatků, přesto mu to ale odpustíte, a proto mu těch 5 hvězdiček dávám. Tenhle film je prostě srdeční zálěžitost a asi i trochu nostalgie, to ale nevadí, k filmům to patří... Nejvíce se mi na tomto filmu líbí hudba (Carmina burana), která je opravdu dokonalá a v závěru filmu, před velkou bitvu, naprosto geniální. Celý snímek je takový temný a má podivnou atmosféru, ale to se mi u tohodle filmu líbí. Viděla sem ho hrozně mockrát, kdybych ho neznala a dneska by mi někdo řekl, ať se na něj podívám, asi bych se mu vysmála a po pěti minutách film vypla. Proto jsem strašně ráda, že jsem tenhle film poprvý viděla už hrozně dávno a pak hodněkrát zas. Nikdy nezapomenu slova kouzelných zaříkávadel. Ale hlavně, co nikdy nezpomenu, je Merlin, kterej je naprosto geniálně zahranej... Prostě až někdy budete mít chuť na nějakej takovejhle snímek, koukněte se, asi vás nedostane a nepochopíte, proč dávam hodnocení 5 hvězdiček, užijte si alespoň tu hudbu a atmosféru.

1. série - * * *, 2. série - * * * *; 3. série - * * * *, 4. série - * * * * *, 5. série - * * * * * , 6. série - * * * *, 7. série - * * * .... Průměr by tedy byl 4 hvězdičky, ale za skvělé hlášky (především babičky Emily ) musím dát pět hvězdiček. Miluju páteční večeře, všechny festivaly, telefonování Lorelai v autě, objednávání večeří domů, Kirkovy zaměstnání, kávu u Luka, Jessovy hlášky, Deanovu postavu, úsměv Logana, paní Kim a její obchod, Yale a jeho prostředí. Ale opravdu nesnáším knírek Richarda (a Emily ho taky nesnáší!), vztah Rory s Loganem, vizáž Deana v díle kde se vyspí s Rory, milostný vztah Paris s Flemingem. A taky moc nemusím sedmou sérii.

Tento film byl pro mě zklamání. Velice jsem se na něj těšila a očekávala od Jana Svěráka něco, co by mohlo konkurovat Koljovi apod. Při filmu jsem se však občas nudila, někdy mi bylo trapně. Musím souhlasit s komentáři, že scéna, kdy Zdeněk Svěrák padá z kola, byla opravdu trapně udělá. Navíc písnička od Uhlíře se tam opravdu moc nehodila. Každopádně hudba od Soukupa byla dobrá. Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová a více méně všichni herci mají dobré herecké výkony. Bohužel mi tam chyběla nějaká silnější pointa, děj. Zkrátka jsem čekala něco víc.

Velice dobrý film podle skutečné události. Když jsem to viděla poprvé, nemohla jsem se odpoutat. Je strašlivé ve filmu pozorovat den za dnem a čekat, jestli přežijí. Ještě horší ale je, že to všechno se doopravdy stalo. Myslím, že je dobře, že byl film natočen. Pro všechny, co tam byli, to muselo být něco strašného. Film je natočen velice dobře, vžijete se do účastníků neštěstí a prožíváte to s nima. Skoro žádné herce z tohoto filmu neznám, ale hráli to dost dobře. Doporučuju.

Mlj oblibený seriál. První dvě série jsou prostě dokonalé, často jsem měla hysterické výbuchy smíchu a hlášky si opakuju dodnes. Bohužel s každou sérií ztrácí seriál na kvalitě... Kolikrát se zasměju např. u čtvrté série bych mohla spočítat na prstech jedné ruky... Ally McBealová je sympatická postava, která si žije ve svém vlastním světě. Prostě fajn seriál, který dodá dobrou náladu ale někdy i rozpláče.

Ačkoliv se často setkáváme s tím, že pokud je knižní předloha opravdu kvalitní, tak snímek většinou není lepší, tak myslím, že zde výjimka potvrzuje pravidlo: o tomto filmu nestačí říct, že je pouze dobrý. Je překvapivý a v člověku dokáže vzbudit pocit, který se dá jen těžko definovat. Téměř každého po skončení a závěrečné scéně zřejmě napadne myšlenka, zdali tak jednou neskončíme. Ale co je na filmu doopravdy tak zajímavé, čím na diváka nejvíce zapůsobil a proč se stal legendou? Jistě chtělo velkou odvahu v roce 1968 natočit film s tímto dějem. Vždyť sci-fi se téměř netočilo, navíc toto téma bylo velká sázka do loterie. Přesto se ale režisér Franklin James Schaffner rozhodl, že to riskne, a měl štěstí, povedlo se mu to. Co tedy na člověka zapůsobí nejvíce? Samozřejmě velice důležitou složku hraje na první poslech jednoduchá klavírní hudba Jerryho Goldsmithe. Ústřední melodie má sice jen pár tónů, ale dodává filmu atmosféru, která je nenapodobitelná – je z ní cítit strach, deprese, zvědavost. Zároveň ale syrová reálnost. Myslím, že neexistuje hudba, která by se k tomuto filmu a jeho hlavní myšlence hodila více. Mezi další důvody, díky kterým se Planeta opic stala úspěšnou, patří například propracované masky a obleky opic. V době, kdy film vznikl, to byla naprostá senzace. Masky věrně napodobovaly obličeje opic; jejich grimasy a pohyby různých částí obličeje jsou dokonale promyšlené. Opice divákovi přijdou tak uvěřitelné, že má dojem, že snad tvůrce masek vycestoval sám do budoucnosti a inspiroval se tam. Kvalitu kostýmů dokazuje to, že i dnes – po čtyřiceti letech – nepůsobí opice ve filmu směšně. Musím se samozřejmě také zmínit o hereckých výkonech, které se v žádném případě nedají zpochybnit. Hlavní postavu astronauta Taylora hraje herecká legenda Charlton Heston, který nedávno zemřel. Jedním slovem charismatický Taylor na začátku filmu možná působí trochu arogantně. Objeví „novou“ planetu, je si jistý, že je nejlepší. Jenže postupem času se z něj stává „normální“ člověk, který je v budoucnosti na Zemi pouhým zvířetem, jenž náhodou mluví, a to se opicím vůbec nelíbí. V druhé polovině filmu je na hlavní postavě vidět beznaděj. A co teprve na konci filmu, kde Taylor objeví Sochu svobody jako smutný důkaz toho, že se neocitá nikde jinde než na Zemi. Charlton Heston padá na kolena a proklíná všechny lidi za to, co s naší planetou dokázali udělat. Divák zatracuje lidstvo dohromady s Taylorem, jelikož si uvědomuje, že to všechno by se mohlo stát. Krásná dívka Nova, do které se Taylor snad i zamiloval, nechápe jeho beznaděj. Jenže proč by měla? Ona a tisíce dalších jedinců je výsledkem našich chyb – sami jsme se zničili a nechali obyčejná zvířata, opice, aby nás ovládla. Dovoluji si film označit za strhující od začátku až do konce. Měla jsem to štěstí, že když jsem snímek viděla poprvé, neznala jsem pointu a konec, takže jsem nebyla ochuzena o závěrečné překvapení. Myslím si ale, že i ten, kdo konec zná a film vidí poprvé, není ochuzen, jelikož závěr je tak dobře natočen, že zapůsobí na téměř každého diváka i dnes. Jako každé filmové dílo, má i tento film nějaké chyby. Nemohu se nezmínit o nějakých většinou spíše humorných scénách, které na mě dnes působí komicky. Děj se má odehrávat v daleké budoucnosti, ale raketa, ve které astronauti cestují, se potápí v normální vodě, ačkoliv by měla být špičkově udělaná. Některé dialogy diváka možná také donutí k úsměvu, například, když Charlton Heston zavelí, že „je čas zjistit, jestli tu je život“, ačkoliv má kolem sebe vodu, dýchá normální vzduch a v dáli vidí stromy. Také bych filmu vytkla poněkud zdlouhavý začátek, který se dal dle mého názoru zredukovat na polovinu. Dialogy, jak jsem psala výše, mohou občas v dnešní době vyvolávat úsměv na rtech, ale jsem si jistá, že před čtyřiceti lety vyvolávaly nadšení a lidé z kina vycházeli umlčeni pointou a strhujícím závěrem. Na závěr musím říct, že Planeta opic je pro mě prostě a jednoduše srdcová záležitost a v žádém případě jí nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdičkama. Jeden z nejlepších filmů!!!