Jufonka

[Febiofest 2012] Když nad tím tak přemýšlím, není to ani 24 hodin, co jsem film viděla, a přitom už nevím, jak vlastně skončil. Hlavní problém filmu pro mě zřejmě byl ten, že jedna z hlavních postav - mladej kluk - mi byla totálně nesympatická. Měla jsem chuť tomu klukovi dát přes plátno pár fácek. Vím, že to byla jeho role, ale mně byl nesympatickej i fyzicky. První půlka filmu docela dobrá, pak už se to vleklo, nic se nedělo, nějaký věci jsem ani moc nepochopila. Pár vtipnejch míst tam bylo, ale... Prostě klasickej festivalovej snímek, kterejch je nejen na Febiofestu, ale i ve Varech apod. milion. Zajímavé to bylo jen z hlediska sledování turecké kultury - jak Turci žijí, chovají se, vychovávají děti apod.

MFF KV 2009 Trochu jsem se děsila toho, že to je německý film (až na některé výjimky opravdu německé snímky moc nemusím)... Příjemně mě však překvapilo, že film byl celkem vtipný, zajímavý a dokonce i originální. A největším (a zároveň nejlepším) překvapením pro mě bylo, že herci byli sympatičtí, divák se do nich mohl celkem vcítit (no řekněte, kdy se vám tohle u nějaké německého filmu z posledních let stane?). Nemůžu říci, komu jsem více fandila. Ottovi - nezodpovědnému alkoholikovi? A nebo snad náhradníkovi, který ho má "nahradit" v jeho filmu? Těžko říct, oba dva měli v sobě něco humorného, sympatického a zároveň smutného. Přece jen byl ale Otto asi ten pravý, komu role náležela. Film mě opravdu mile překvapil.

MFF KV 2009 Hodně jsem se rozmýšlela, jestli dát tři, nebo dvě hvězdičky. Čekala jsem něco jako Pelíšky. Nakonec se ale nemůžu rozhnout, jestli se tvůrci děsně snažili, aby "to bylo co nejvíc jiný než Pelíšky", a nebo naopak měli chuť "udělat to podobný Pelíškům, na to lidi půjdou!". Nevím, snad od každého trochu, protože očividně nevěděli, kam vlastně děj chtějí směřovat, co má film divákům říci. Co byla základní pointa? Těžko říct... Hlavní dvojice mi na nervy nešla (ač tady čtu, že většinou divákům vadila). Mě spíš štvala neustále brečící a řvoucí matka hlavního hrdiny. Bože, s tou bych doma nevydržela ani den! "Tomášku, Tomášku, ty jsi v pořádku! Vzlyk!" - hrůza. A taky si teda myslím, že Preiss má na víc, tohle bych moc nenazvala herectvím. Každopádně scény v chatce s Rusákem mě celkem bavily. Ovšem absolutně nechápu, co tam měla dělat ta písničky s černobílými záběry. Proč? Bez toho se film klidně mohl obejít. Jako velký klad mi přijde to, že jsme zde nahlédli do života páru, kterému jsou úplně jedno události 21.8. Neustále ve filmech vidíme to, jak se rodina seběhne v noci u rádia a poslouchají výzvy občanům, kteří je samozřejmě hned uposlechnou. Jenže tady, v Anglických jahodách, to je tak trochu jinak (jenže taky pravdivě) z hlediska mladých, kterým to (zřemě a pochopitelně) dost často bylo jedno...

[MFF Karlovy Vary 2011] Ani nevím, proč dávám čtyři hvězdy. Strašně mi vadilo, že to nemá PŘÍBĚH. Jenže zpracování a atmosféra mě prostě nadchly. Nesmírně originální, zajímavé a ve své podstatě i vtipné.

Seriál se snaží působit "západně", moderně a důvěryhodně. Bohužel se mi líbí jen intro k seriálu. Martina Stropnickýho nemám moc ráda, ale dejme tomu, že v týhle roli ještě jde, mnohem horíš jsou ale jeho kolegové a jejich neuvěřitelně stupidní dialogy.

MFF KV 2009 Ačkoliv byl tento film v kinech už asi dva roky, já jsem ho shlédla až na festivalu ve Varech. Nevěděla jsem o něm téměř nic, snad jen to, že je to český film a mnoho mých přátel na něj mělo rozporuplné názory. Na začátku filmu mě trochu naštvalo úvodní intro ke třem příběhům - svatba dětí atd., ač to kino rozesmálo, mě se to rozhodně vtipné nezdálo (a nejhorší na tom je, že jsem to intro pochopila až večer, když jsem si v programu přečetla, co to vlastně mělo metaforicky znamenat... Možná jsem blbá, ale já jsem v tom na první pohled opravdu neviděla to, že ženy manipulují chlapama, a to jsem taky ženského pohlaví...). První příběh celkem vtipný (ten slovník... "ty pičo jedna vole kurva..." - netřeba komentovat, ale sem se docela hodil), jenže pointa se dala předpokládat, bylo to vlastně celkem jasné už tak od třetiny příběhu. Takže překvapení skoro žádné. Druhý příběh už byl mnohem zajímavější a opravdu jsem byla zvědavá, jak to vlastně skončí. Vezme si kněz ženskou, která ho skoro znásilnila (dejme tomu, no ;-)). Výborně a vtipně zahrané a hlavně dokonalé dialogy. Už kvůli tomuhle bych si pustila Kuličky znovu. No a nakonec třetí příběh. Neskutečně sympatický hlavní "hrdina", starý umírající dědeček. Nemůžu si pomoct, ale tenhle třetí příběh mi přišel nejvíc milej, úsměvnej, prostě takovej "hodnej" a opravdu ze života. Celkově se mi Kuličky líbily a docela mě překvapily, konečně něco trochu jiného, než většina českých filmů!

Pro mě určitě jeden z nejlepších muzikálů vůbec. Normálně mě totiž muzikály nudí a většinou je spíš jen tak "přežívám". Na Mamma Mia! jsem se ale v kině rozhodně nenudila, naopak - od první minuty jsem na obličeji měla přihlouplý úsměv, který zmizel až pá hodin po odchodu z kina :). Každopádně ten přihlouplý úsměv mám vždycky, když se na to dívám, a nevadí, že už nějaké scény znám nazpaměť. Maryl Streep dokonalá (a její zpěv taky), Pierce Brosnan vtipný (ale jeho zpěv už je poněkud horší!). Nebudete se nudit ani u závěrečných titulků (tance v úžasných oblečkách - dokonalý!)

První hvězdička je za New York, který miluju, a druhá hvězda je za poslední příběh důchoců. Dál jsem ve filmu nenašla nic, za co bych snad mohla dát alespoň tu třetí hvězdu... Nudné a o ničem. Bez pointy. Alespoň, že se to odehrávalo v tom N.Y., jinak bych z kina odešla.

Jak já se na tenhle film těšila! Strašně! Mám ráda Kate Winslet, DiCaprio mi nevadí a Mendes je můj oblíbený režisér. A když jsem se koukla na trailer, tak jsem si byla jistá, že se mi film bude líbit a že se zařadí k mým nejoblíbenějším. Nevím, ale prostě jsem si tím byla jistá. Když jsem se však ocitla v kině a film už byl asi v první půlhodině, tak jsem si říkala, že ta zápletka určitě ještě přijde. Krásná hudba, krásné kostýmy (miluju 50.léta v USA), skvělí herci.. ALE! Jak už to napsal někdo pode mnou - nad těmito věcmi se každý zamýšlel nejmíň stokrát. Proč o tom má být 120minutový film? Je to jedna velká hádka manželů, kteří již nechtějí žít americký sen... Ale všechno je tam tak divně nedořečené a vlastně nudné. A co taky to podivné prolínání záběrů? Oni se seznámí, pak už jsou svoji, mají mít děti... jenže ty děti tam jsou dohromady asi třikrát. Nevím, měla jsem z toho naprosto smíšené pocity. Asi se na to budu muset kouknout ještě jednou, ale prozatím dávám jen tři hvězdičky, a to zejména za krásnou hudbu(!), za herecké výkony, nějaké záběry (běžící DiCaprio) a hlavně za ty 50.léta v Americe... /// Po roce jsem viděla film opět a měním hodnocení na čtyři hvězdičky.

MFF KV 2009 Proboha! Tak zděšeně jsem se v kině asi ještě nikdy necítila! Kladu si otázku, jak jsem tam mohla vydržet celou dobu? Jakto, že jsem ze sálu neodešla? Kolem mě se už po třech minutách zvedali lidi znechuceně ze sedaček a odcházeli, vůbec se jim nedivím, kdybych seděla na kraji, odešla bych tiše už po minutě jedné. Co to mělo znamenat? Žena mluvící do telefonu, která jede v autě. A mluví. A jede. A jede. A mluví. Jenže jejího partnera, se kterým hovoří, ani neslyšíme. A tohle mě má upoutat na 80 minut? Schválně jsem si počkala až do konce, jelikož byl přítomen režisér snímku. A někdo tu otázku, kterou jsem na jazyku měla už od první minuty, vyslovil hbytě za mě: "Můžete nám říci, co jste tímto filmem sledoval?!" Ano, to by mě taky zajímalo, byla jsem neuvěřitelně zvědavá, co režisér odpoví. "Víte, to je těžká otázka, nevím, jak odpovědět..." No, super! Vážně bezva. Neskutečná pitomost. A pokud se ptáte, proč nedám "odpad", tak proto, že tolik emocí ve mně nevyvolal už dlouho žádnej film, tentokrát bohužel z většiny negativních.