pollstro

Největší kultovní snímek celé kinematografie. Tarantino si tímto zasloužil můj obdiv a lásku k filmům. Neuvěřitelné.

Kmotr světové kinematografie, který za ní převzal trvalý závazek výchovy budoucích filmů a dodnes ho lze považovat za klíčový jev, jehož vznik je nesmazatelným okamžikem, který navždy pozměnil chápání filmového zážitku, a který bude navždy měřítkem, podle kterého se bude porovnávat kultovní status kinematografie. Příběh postavený na jedinečné knižní předloze, které se Coppola ujal s nevídaným filmařským citem, pomocí kterého dokázal zhmotnit a odvyprávět mafiánský/gangsterský příběh nevídaných rozměrů, jenž klade obrovský důraz na propracovanost jednotlivých detailů, které dohromady tvoří subjekt, jehož vnitřní filmová emoční hodnota jednoduše nemá obdoby. Popis jednotlivce a společnosti, která ztratila svobodu kvůli nejistotě a neochotě převzít vlastní zodpovědnost; stejně tak jako se italští přistěhovalci museli spoléhat na mafii, aby společně překonali obtíže a nástrahy nového světa, ve kterém je pojem rodina nejenom hlavním tématem filmu, ale taktéž klíčovým tématem života. Pošpinění tolik vyzdvihovaného amerického snu je úderným prvkem, který Coppola cíleně využívá k zobrazení tragického, monumentálního a intonovaného aspektu, který je svojí křehkostí symbolem pokrytectví, kde věrnost je největší ctností a zrada největší osudovou chybou. Důmyslný přístup a postup vyprávění, důrazy na jednání, výrazy postav, tváří, vyřčená slova a pohledy, jsou podrobnou symbolikou plnou přesných narativních a režijních řešení, které bez hlubší a komplikované filozofie popisují jednotlivé postavy, jejich světy, chápání, rozhodování, činy, chování a osudy, jenž jsou zpovzdálí ovládané jako loutky, nad jejichž kontrolou nemají samy vliv. Jedinečný film, který dodnes nabízí nejintenzivnější vývoj a přeměnu hlavní postavy. Zároveň film, který je z hlediska celkové globální kinematografie tím nejcennějším uměním, které máme možnost s úctou, respektem, pokorou a údivem obdivovat.

Nejlepší western všech dob? Závěrečným třetím dílem pomyslné dolarové trilogie Leone jednou pro vždy prokázal, že v žánru western nemá absolutně žádnou konkurenci. Příběh o hledání zakopaného zlata konfederační armády v prostředí americké občanské války, která na pozadí doprovází veškeré dění a mezi řádky poukazuje na nesmyslnost válečného konfliktu, který se projevuje drsnou etikou a špinavostí, jenž ovlivňuje činy a charaktery lidí. Satira westernového žánru s důrazem na násilí a dekonstrukci staro-západního romantismu v podobě antihrdinského vykreslení třech hlavních postav, které mezi sebou sdílí unikátní odlišnou charakterizaci, kterou spojuje čistá osobní touha po zlatě ve svůj vlastní prospěch. Jejich vzájemné osudy Leone mistrovským způsobem prolíná, spojuje a odděluje. Pomalým a precizním stylem vyprávění poodhaluje tajemství příběhu a po celou dobu nechává nejenom svoje postavy, ale i diváka v neustálé pozornosti. Leone prezentuje vrchol westernu, jenž zobrazuje Divoký západ jako násilné, mlčenlivé, komplexní, strojené a ikonické místo, které je schopen svým specifickým filmařským nezaměnitelným přístupem zasadit do filmové opery, jejíž tvorba mizanscény nemá v kinematografii obdoby, a kterou zároveň doprovází nejlepší soundtrack v dějinách, jenž umocňuje celkový emoční prožitek. Závěrečných 22 minut odehrávajících se na hřbitově vyjadřující chamtivost v každém okamžiku lze jednoznačně považovat za vrcholné filmové umění, které symbolizuje unikátní dechberoucí souhru obrazu, hudby, charakterů a prostředí. Důkaz toho, že lze natočit jeden z nejlepších filmů kinematografie i za hranici velmi specifického a unikátního žánru. Důkaz toho, že lepší western neexistuje. Důkaz toho, že kinematografie je mnohem víc, než souhra za sebou jdoucích obrazů. Nejvíce stylový film všech dob.

Existuje snad milejší a příjemnější závěrečná scéna v celé kinematografii? Jednoznačně jeden z nejlepších výtvorů, který se zapsal nejen do dějin, ale hlavně do srdcí každého filmového fanouška. Natolik srdce hřejivý a příjemný film s dávkou upřímného charakteru a emocí je absolutním důkazem toho, že Frank Darabont stvořil natolik silné a působivé dílo, jímž nebude nikdy zapomenut. Film, jehož dávka pozitivní energie a lidskosti vám dává jiný pohled na život a přátelství za kamennými zdmi vězeňského pekla. Morgan Freemana je skvělý herce, ale jenom dvě role za celou jeho kariéru považuji za klenot celé kinematografie, jedna z nich je role detektiva ve snímku Se7en a druhá je právě role Reda zde v The Shawshank Redemption. Pokaždé z něho září pozitivní energie a jeho monology vytváří opravdu kouzelnou a příjemnou atmosféru, které se nelze ubránit. Závěr je natolik dojemný a okouzlující, že slzám se lze těžce ubránit, jelikož takhle nádherný film se opravdu točí jednou za život a ten závěrečný záběr na dva přátelé objímající se je opravdu silný a hlavně kouzelný. Jistým způsobem to připomíná božské dílo s jakýmsi posláním, přičemž si člověk opravdu uvědomí jisté podstaty života a začne v nich hledat tu jednoduchost a krásu života. Přátelství je opravdu silná věc a zde je prezentováno v tom nejlepším světle. "Let me tell you something my friend. Hope is a dangerous thing. Hope can drive a man insane."

Filmový definitivní výchozí bod pro vzdělávání, předávání znalostí, poučení a diskuzi ohledně holocaustu, stejně tak jako nástroj proti popírání a ignoraci. Autentická a emocionálně strhující zpověď, na základě které Spielberg dodává široké veřejnosti odvahu se zabývat vážnou problematikou hromadné genocidy Židů během druhé světové války. Schindlerův seznam spojuje hrůzy holocaustu s typicky něžnou humanistickou odyseou Spielberga, přičemž tak vzniká dramatické mistrovské dílo, které nesmí být nikdy zapomenuto. Vypravěčsky odvážné, vizuálně drsné a emocionálně přímé. Ať už je skutečná historie a pravda ve filmu jakkoliv poupravená ve prospěch vývoje příběhu, hlavní myšlenky zůstávají stále zachovány. Postava Oskara Schindlera reprezentuje symbol proměny a spásy Židovského národa - mýtická autorita podobající se Mojžíšovi, kterému je projevována vděčnost. Stejně tak je postava Amona Götha ztělesněním hrůzostrašných ideologických myšlenek o pokřivených snech, představách, nenávisti a přesvědčení, že existuje nutnost odstranit kulturu/národ pomocí aktu vyhlazení. Autentické dokumentární vyobrazení temné a pokřivené historie v černobílých kontrastních barvách za pomocí jedinečné ruční kamery umocňuje dojem skutečnosti a reality. Z toho důvodu nechť scény likvidace Krakowského ghetta, koncentračního tábora Płaszów, exhumace a spálení těl u Hujowa Górka, nebo momenty z Osvětimi zůstanou navždy nesmrtelným filmovým symbolem a připomínkou hrůz holocaustu. A v neposlední radě ať scéna dětské holčičky v červeném kabátu navždy zůstane ztělesněním utrpení, bolesti, nevinnosti a bezbrannosti. Svým vyzněním a posláním nejdůležitější film celé historie kinematografie.

Halucinační, psychologický a psychedelický válečný epos o vietnamské válce, který není pouhým filmovým zobrazením hrůz a nesmyslnosti válečného konfliktu, jako je tomu u všech ostatních, tolik vyzdvihovaných válečných filmů světové kinematografie. Apokalypsa je skutečným a čistým obrazovým ztělesněním války, které silově tlačí samotného diváka do temných a neprozkoumaných míst lidské duše, která se v momentu sledování stává bezbrannou obětí válečného utrpení a šílenství, a která zároveň odhaluje pravdivé životní myšlenky a názory, které bychom rádi nikdy neobjevili. Ve velmi osobním, blízkém, reálném a neutuchajícím zobrazení estetické fascinace válkou se Coppola pokouší osvětlit především psychologické aspekty vietnamského debaklu, kterému dává mnohonásobně větší přednost před vojenskými, či politickými. Válečná krutost, její dopady a hrůzy jsou postupně odhalovány a prezentovány, stejně tak jako její neutuchající a neunavující marnost s pocitem hluboké beznaděje, která postupně ovládá divákovo mysl. Válečná, nesmrtelná, doposud nepřekonatelná a hypnotická odysea do útrob džungle, která reprezentuje lidskou duši, ke které vede klikatá a spletitá řeka reprezentující náročnou cestu peklem, která prochází různými vývojovými etapami, které postupně odhalují ty největší zrůdnosti lidské povahy, se kterými v samotném finále soucítíme, a které plně chápeme. Cesta, kterou lze považovat za duchovní očistu, jenž nabízí divákovi vstup do světa, ve kterém doslova zažije válku na vlastní kůži, protože Apokalypsa není film o válce, on tou válkou skutečně je. Jednou z největších věcí na Apokalypse je, že ponechává prostor pro vlastní názory na povahu zla, války a morálky. Verbální, mimoverbální a surrealistické vyprávění, které je svým obsahem jedinečným vjemovým ambientním filmovým zážitkem, který nemá z hlediska obrazu a zvuku ve světové kinematografii jednoduše obdobu a ani náznak přiblížení. Od momentu, kdy spatříte Apokalypsu, nebude žádný jiný válečný film tak působivý a silný. Okamžik, který navždy pozměnil způsob vnímání a prožívání filmového obrazu. Mistrovské dílo, jehož existenci v kinematografii lze považovat za nejvýznamnější vůbec.