Avantgarda

Nic proti vkusu každého jedince, ale upřimně moc nechápu ta přehnaně negativní hodnocení, protože většina toho, co je v televizi dnes je mnohonásobně horší a stupidnější než tenhle seriál a v době, kdy se u nás poprvé vysílal, to bylo něco, co jsme milovali všichni. Nemůžu si pomoci, ale je to, po Stargate, nejoblíbenější seriál mého dětství. Dnes už nedosahuje nejvyšší kvality, ale jako malá jsem ho neskutečně hltala a bylo příjemné se na něj z nostalgie znovu podívat a připomenout si to dobrodružství, které jsem cítila při každém díle.

Co na filmu hodně oceňuji je naprostá absurdita, zasazená do hrůz války ve Vietnamu. Během sledování jsem si několikrát myslela, že to, co zrovna vidím, je to nejdivnější, co ve filmu podobného rázu může být, za chvíli mě, ale vyvedla z omylu další, ještě divnější, scéna. Lidé filmu často vyčítají dvě věci: 1. DÉLKA... Musím říct, že délka mi vůbec nevadila, nastal snad jen jediný moment, kdy jsem si řekla: "Tahle scéna je přehnaně dlouhá, už by mohla skončit..." a to, když se vojáci dostanou k francouzské rodinně. Hádka, která tam probíhá, je zbytečně natažená a vzhledem k povaze filmu naprosto o ničem. Jako by někdo potřeboval natáhnout tu chvíli, než Willard s tou ženou, spolu skončí v posteli. Na druhou stranu, je vtipné, jak členové rodiny postupně odcházejí od stolu, jako bych v tom viděla něco známého.. :D 2. MYŠLENKA FILMU... Už jsem několikrát slyšela, že se někomu film nelíbil, protože zveličuje téma války ve Vietnamu, že tam jsou naprosto zbytečné absurdity a nesmysli. Tak s tímto názorem se také nemůžu ztotožnit... Naopak si myslím, že film svou dokonale depresivní atmosférou (které přetrvává od úplného začátku, do úplného konce), dokonale vykresluje hrůzu války. A že scény, jako dobývání pláže kvůli vlnám aj., jsou jen jiným náhledem na její absurdní momenty, než na které jsme normálně zvyklí. Jako by nám film ukazoval stejný obrázek, na který jsme již zvyklí, jenže vyfocený z trošku jiného úhlu a zaostřen jinam. Napětí během celého filmu a jeho pomalý tok má vliv i na to jak ho vnímáme po psychologické stránce a je nutné uznat, že z některých scén, ačkoliv se v nich nestane nic nechutného má pozorovatel vrcholně nepříjemný pocit. To je hloubka jeho atmosféry. Co mě na filmu baví a zároveň mi vadí, je postava plukovníka Kurtze. Baví mě, jak jsem se celý film těšila na to až ho poprvé uvidím, jak jsem si představovala, jak bude vypadat.... jaké pro mě pak bylo zklamání, když se na scéně objevil postarší, obtloustlý Marlon Brando. Ne, že bych o něm nevěděla dopředu, nebo snad proti němu něco měla, ale nějakým způsobem mě zklamal, protože jsem si podle popisu jeho postavy, během filmu, utvořila úplně jiný obrázek. Všechny chyby a nedostatky filmu naštěstí zachraňuje Martin Sheen, který je prostě super a pak na konci filmu Dannis Hopper, který je snad úplně dokonalý a je škoda, že se této výstřední postavě nedalo ve filmu více prostoru.

Rozhodně pozoruhodné zpracování. Je zde několik zajímavých momentů, bohužel i dost těch špatných. Rozhodně musím pochválit obsazení. Sarah Gadon je skutečně půvabná a naplňuje tak legendu, která se o ženě Vlada Napichovače vypráví, za Luka Evanse hraje jeho charizma a příjemně stvořený obličej a toto půvabné duo doplňují výkony party z Game Of Thrones: Tywina Lannistera a Rickona Starka.

Přesto, že upíro-vlkodlačí záležitosti vážně moc nemusím, tohle není vůbec špatné. Líbí se mi, jak jsem téměř do poslední chvíle nevěděla úplnou pravdu a neměla jsem jasno v tom, kdo je teda ten chudák, kdo hajzl, kdo dobrák. Baví mě, že to není klasický boj dobra a zla, protože tady je zloun úplně každý, jen někteří zlouni jsou trošku víc svině než jiní. Sice mě poměrně rozčiluje, že je to zase jeden z těch filmů, kde se v podstatě, celá zápletka točí kolem lásky hlavní hrdinky, ale tak to se dalo čekat. Kdo mě hrozně baví je Bill Nighy, je opravdu škoda, jak je tento herec nedoceněný a že filmový tvůrci objevují jeho kvality až v posledních několika letech. Kolika skvělých rolí bychom se mohli dočkat, kdyby byl objeven mnohem dříve?!

Film mě velmi zvláštním způsobem bavil. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na to, že herci mluví nářečím, ale za chvíli mi to skoro ani nevadilo. Je pravda, že je to jeden z oněch filmů zpracovávající to, že se na vesnici nic neděje a všichni tam jsou naprosto mimo, jen někdo trošku víc než ostatní. I přesto, že Ivan Trojan je jeden z předních českých herců, v tomto filmu pro mě nebyl oním excelentním géniem, který i z malé role vytěží maximum. Kdo mě, ale naprosto uchvátil, byl Jaroslav Plesl, který postavě Olina vdechl velice osobitý půvab, který je však naprosto odlišný od postav jím běžně ztvárňovaných. Myslím, že jsme si na Plesla poměrně zvykli v rolích jako je podlý, sebestředný a vypočítavý hajzl, který míří víš jen víš a neohlíží se u toho na ostatní, jako například ve Čtvrté hvězdě, Rozkoši, Kdyby byly ryby, České století. Zde se ale stylizoval do postavy naprosto odlišné od jeho, ve filmech, běžně ztvárňovaných charakterů. Doufám, že čeští režiséři konečně pochopí, že Ivan Trojen a Karel Roden nejsou jediní špičkoví herci, které v Čechách máme a dají konečně prostor i jiným kvalitám, třeba právě Jaroslavu Pleslovi.

S mým hodnocením asi hodně z vás nebude souhlasit, ale mě se tahle pohádka prostě líbila. Je pravda, že je v ní spousta věcí, které byli více než příšerné, kupříkladu u každé písně jsem měla chuť odřezat si uši a poslat je autorovi textu, fakt, že princezna fňuká protože nemá dost svalů, mi připadá jako hodně podprůměrný fór, ale nemůžu říct, že je to ta nejhorší pohádka, kterou jsem v poslední době z českých filmových dílen viděla. Hodně oceňuji celkovou přehnanost, která v pohádce panuje, baví mě jak herci přehrávají, obzvláště mě bavil Marek Taclík, Ondřej Vetchý, Jaroslav Plesl, Pavel Liška, Tatiana Vilhelmová, Ondřej Pavelka a Zuzana Bydžovská, to je hodně, ale každý z nich měl svůj specifický moment, který dodal pohádce své kouzlo a mě zaujal. Líbí se mi, že je konečně pohádka, ve které někdo zpracoval fakt, že všechny věštby, jsou sice opravdu barvitě vyřčeny, ale naprosto nedávají smysl, nedají se zapamatovat a nikdo je nechápe. Konec pohádky je opravdu markantně debilní a dost mě zklamal, ale to je častým pohádkovým jevem, takže zklamání z konce nemá až tokovou váhu.

Geniální! Naprosto geniální! Hrozně mě baví, jakým způsobem Dušek převedl knihu, která není úplně pro každého, na jeviště a to formou, která je pro každého... O čem mluví je obrovská a krásná pravda, ve spoustě věcí jsem se naprosto dokonale našla a dá se říct, že mě hra i kniha v mnohém ovlivnily. Je to rozhodně jedna z nejlepších her, které jsem kdy viděla. Slova Dona Miguela Ruize v podání Jaroslava Duška je něco, co by měl vidět každý, ať už to ocení nebo ne, důležité je, že to uslyší a něco si z toho odnese!

Naprosto dokonalý odraz vesnické společnosti, převeden na jevištní scénu. Skvěle herecky ztvárněn, každá postava jako by z vesnice vypadla. Bohužel, vše je tak dokonale věrné a vesnické, že se to skoro až na jevištní scénu nehodí, protože pro divadlo musí být dost věcí více přehnaných, aby vyzněli skutečně humorně. Z toho důvodu mnoho vtipných momentů zapadne a z báječné komedie, je tak jen docela dobrá komedie. Hra se mi opravdu líbí, je ale škoda, že jí tehdejší komunistická produkce trošku pokazila.

Naprosto ukázková americká, romantická, rodinná komedie. Nebýt toho, že zde hraje Hugh Laurie, který je naprosto perfektní herec, byla by to ještě pitomější americká, romantická, rodinná komedie, než to je.

Ano, ano Turecko má jen jednoho herce a proto ho musí obsadit do vše dvou svých seriálů, co hlavní roli. Bez něj by to asi nebylo dosti Turecké a nebylo by tam dostatečně dlouhých pohledů, protože zcela evidentně Halit Ergenç je největším odborníkem právě na tento druh hereckého projevu. Zcela určitě, nebýt oněch neskutečně dlouhých pohledů, měl by seriál místo 63 dílů, dílů jen 30. Ale proč bychom se připravovali o ty dlouhé pohledy?!