Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (16)

plakát

Kill Bill (2003) 

Ukázka, jak se dá umělecky ztvárnit nemožné.

plakát

Velká nádhera (2013) 

Sonda do smyslu lidské existence. Co je krásné, nemusí být užitečné - co je pravdivé, vede k osvícení. Příjemné osvěžení od hollywoodských slátanin. Zdaleka ne smutné nebo depresivní - naopak - pro vnímavého diváka může být potvrzením významu vlastní existence. Emoce na plné pecky - u mě za 100%!

plakát

Dívka s perlou (2003) 

Co záběr kamery, to Vermeerův obraz. Úžasná atmosféra zlatého období malířství. Natočeno pro barvy a pocity, nikoli pro příběh. Na filmu lze testovat smysl pro jemnost, poetiku, vcítění.

plakát

Renoir (2012) 

Když Renoir, tak barvy, obrazy a přirozená krása. Příběh je druhotný, optimistické vyznění milé. Přírodní rusovlásky jsou stejně největší kočky!

plakát

Carlitova cesta (1993) 

Zemitá gangsterka s duší i koulemi. Občas by možná potřebovala trochu "roztlačit", ale pak by třeba mohlo dojít k přehlédnutí druhých a třetích plánů gangsterské filozofie (co na tom, že vyvolat konflikt v baru s Johnem Leguizamo bylo naprosto zbytečné a neprofesionální, když nezabít ho byla nakonec největší Alova chyba?). Negativní pozitivní hrdina toho musí za 2,5 hodiny stihnout poměrně dost, včetně své smrti, samozřejmě. Antonín umírá, žárovka zpívá, ženo má, ženo má, neplač!

plakát

Jack Reacher: Poslední výstřel (2012) 

Jack Reacher je z masa a kostí, což je v záplavě superhrdinů milé překvapení. Nejde o nic objevného, ale je to vkusně natočeno. Zažít lze mnohé - napětí, sexappeal, akci, překvapení i realitu zásahu ostřelovače. Nechybí ani krásná advokátka s plným dekoltem, jejíž vztah k hlavnímu hrdinovi má šťávu i bez zbytečných postelových scén. Americký sen o spravedlivém člověku stále žije, ale s předlohou má pramálo společného. Jako komediální gangsterka pobaví, jako detektivka neurazí. 89% si zaslouží.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Začátek moc sympatií nevzbuzuje, ale vše je postupně "vysvětleno" a z velké míry rehabilitováno. Intuice, odvaha a přirozená inteligence vítězí nad konvencemi a veškerými omezeními (včetně těch nepřekonatelných). Některá gesta jsou sice nedotažená (např. při „domlouvání“ řidičům blokujícím výjezd, kteří zásadně sedí v autě a telefonují, dokud nepřijede kmenový bojovník a nezatančí si na nich domorodý tanec), pointa je lehce didaktická (zázračně napravený zloděj, všestranně talentovaný bezdomovec), ale happyend přichází zaslouženě a téměř uvěřitelně (přestože zkušený divák možná podvědomě tíhne k eutanazii). Jde o snímek, který balancuje na hraně utopie a citového vydírání (stačí si představit, kdo by se v případné české paralele příběhu musel objevit v roli trestaného barevného bezdomovce), ale i tak pobaví a dodá impuls k zamyšlení nad zlepšením kvality vlastního života. Dávám 88,5%, protože pozitivním impulsům dávám přednost před realitou.

plakát

Strach v nočním vlaku (1946) 

Poněkud pomalý spád a "salonní provedení" spíš jak od Agathy Christie. Potěší pár suchých vtípků, ale bez nadšeného obdivu k dílu Sira Arthura Conana Doyla by to asi byla celkem nuda.

plakát

Dáma v zeleném (1945) 

Sherlock Holmes je opět šaramantní, k brilantnosti možná schází trocha Watsonova důvtipu, ale hlavně o něco méně hypnózy.