Jaro_slav

"Džej-El" s Džej-Džím dělaj, co můžou - a zachráněj to. Neni to taková srágora, jak by se dalo čekat - má to nápad, má to pár celkem povedenejch scén a dokonce i Anistonová je snesitelná, takže si to i přes předvídatelnej (a vlastně povinnej) konec zaslouží padesátku, kterou já osobně povyšuju na silnější šedesátku kuli těm dvěma zachráncům.

70-80%. Ale všecko je za ty hrátky s kamerou, která vytváří dojem nepřerušovanýho záběru, za Victorii z Oblivion (o níž jsem si chvilku myslel, že je to moje oblíbená Kelly, akorát ten hlas mi neseděl), za záběr na ofáčovanýho Keatona, na němž zboku vypadá právě jako Birdman, a především za Emmu, její hlas a to, že film končí skvělym záběrem na ty její veliký oči. Je to zajímavý filmařsky i divadelně, excellentní herecky, nápaditý hudebně (hlavně bicí, často víc či míň smysluplně zakomponovaný do scény - a funguje to), úžasný kamerou a (ne)střihem, zato ale neskutečně nudný dějově, ač je tam pár krásnejch scén. Na mě moc experimentální a od AGI u mě pořád vede Babylon.

Ze Siina hlasu se mi ježej absentující chlupy na zádech. Co se tohohle "pedofilního" klipu (lidi jsou obecně idioti a viděj pedofilii všude, kde je živý i neživý dítě) týká, miluju všecky ty detaily v interiéru, kde to mrně tancuje. Ale radši mám tenhle původní, kterej dočista srší nápadama.

"[ag-Leon-ema]"...všechno ostatní je recyklát...

Kdo neviděl Collateral nebo Miami Vice, asi bude spokojenej, ale já vím, že MM umí líp. Tohle je takový...vykleštěný. Takže těch 60% je za skvělý nazvučení, za majklmannovskou digitální kameru s mým oblíbeným šumem a za hezký lokace. A vlastně i za to, že to nemá ten imbecilňoučkej rejting PG13.

Nejprve jsem dal racionální tři rudý, ale pak mi došlo, jak moc mě bavilo dívat se na Lily Collins, tak jsem to impulsivně zvednul na čtyry. Ona neni kdovíjaká suprherečka (ale věřil jsem jí 18letou i třicátnici, takže asi dobrá je), má ale to svý hustý obočí a širokou papuli - a to mi v zásadě ke spokojenosti stačilo. Při natáčení bylo jí pětadvacet a "Finnickovi" osmadvacet, nicméně se jim oběma nějak povedlo těch tak proměnnejch dvanáct let dospěláckýho věku uhrát, tudíž i díky nim tenhle scénářem poměrně tupej romanťák neni sračka. Největší hereckou radostí filmu ale je přihrávací duo Jamie&Jamie, bez nichž by si člověk až moc pamatoval spíš ty scény (a)sexuálně (ne)líbací s klavírkem-oplodňováčkem na pozadí drnakjícim, kterejch nebylo zas až tolik, ale zato byly zbytečně dlouhý. Zajímavým poznatkem dnešní doby je, že ve filmech plnejch masovýho vraždění se nejenže nekrvácí, ale zásadně ani nekleje, zatimco v takovymhle romanťáku se F-Word vyskytne nesčetněkrát, díky čemuž je snadnějši chování postav uvěřit. Vítejme v budoucnosti. 80%, ale bez papuly a obočí by to bylo za 60. SPOILER!!! Nezazní tam žadná píseň Phila Collinse. Zazní tam zvuky z tohohle, pokud se nepletu.

V rozmezí 22 hodin jsem viděl dva filmy, jejichž děj se točí kolem někoho, kdo se topí v dluzích. A po včerejším příběhu íránský dívky Royi jsem při sledování úžasnýho výkonu Billova (ale skvělý byly i Wattsová s McCarthyovou!) doufal, že tady bude aspoň ňákej hepyend. No a dočkal jsem se, dá se říct. Jenže právě ta (v tomhle druhu filmů povinná) slzopudná scéna málem srazila všecky ty rudý ke dvěma. Naštěstí je film zakončenej příjemnym songem od Boba, při němž jednak běžej titulky, jednak se ukáže, že Vincent je furt starej unavenej mrzout po mrtvici, akorát už neventiluje navenek tu svou nenávist. A díky těm pěti minutám je z toho zpátky poctivejch osmdesát.

Syrový, surový. Viděno jako závěrečná projekce festivalu íránských filmů. Ve Světozoru maj fakt nepohodlný sedačky, kuli velkýmu sklonu opěradla moje prdel zažívala íránskej středověk, což umocnilo nepříjemnej dojem z děje filmu. Nepamatuju si, že by v tom kromě úvodní scény byla nějaká filmová hudba, a mám pocit, že veškerý ruchy a dialogy byly natočený přímo na place - žádný postsynchrony. Hlavní postava - Roya - mi připomínala Ofku: jednak vzhledem, což je dost nabíledni, když Marthy otec je Syřan, jednak svym zápasem s životem, kterej stojí za hovno. A v Tehranu ještě víc než v Karlíně. Největšim kladem filmu je kamera, která (převážně ruční) dovede nekonečnou nečinností při detailu umocnit v divákovi pocit bezvýchodnosti, sledováním Royi po schodišti navodit správnej pocit obav a přeostřením z herců na eMDéčko prolétávající jim nad hlavama ukázat, že i když jsou v prdeli, lidi furt o něčem sněj - třeba o dálkách. Nevyřčenost konce k tomuhle druhu filmů patří a je na divákovi, jestli si pro sebe vybere filmovej hepyend nebo životní realitu. 70%

Napoprvé jsem byl poměně nadšenej - jednak miluju způsob, jakym Cameron Crowe vypráví ty svý nepravděpodobný příběhy a používá hudbu, jednak Penny Lane v podáni Kate Hudson je dočista okouzlující tvor. Tak z toho byly čtyři rudý. Napodruhý jsem byl uchvácen, což ovlivnily mj. kvalitní sluchátka, do kterejch jsem si ten film pustil, ale předevšim tenhle vizuální vtípek mihnuvší se ve scéně jako odraz na skle auta, kterej byl tím poslednim kouskem skládanky, kerej z toho pro mě udělal dočista filmovej poklad.

V podstatě odpad, měl jsem chuť odejít ze sálu. Prkenný herecký nevýkony, nepřehledná rádobyumělecká kamera, slušný byly akorát ruchy a nazvučení. I když se považuju za motorkáře, "Zlaťák" to nespasil. Mírně to spasily pihy Vici Kerekes, slepecké čichací cameo Stanislava Zindulky, konec trošku ve stylu The Best of Me a hlavně Richard Müller ve WTF roli slovenského traktoristy s tričkem H-D pod montérkama. Celkovej dojem je "kamarádskej amatérskej film na motosrazy" - škoda. Nosnej příběh by tam byl. 30%