Jaro_slav

Někde jsem četl, že je to proamerická republikánská propaganda obhajující (samozřejmě neoprávněný, to ví naprosto jasně každej pivní expert) vpád USA do Iráku a G. Bushe. Nebo něco v tom smyslu. Na tohle můžu říct jenom slovy Ričmonda Valentájna z "Kingsmana": "Do I look like I give a fuck?" Z úst Bradleyho Coopera v jedný scéně zazní: "You wanna invite them to come fight in San Diego? Or New York? We’re protecting more than just this dirt." Což je taky docela validní argument. Clint Eastwood vypráví přímočaře, pomalu, přehledně a efektně - přesto a současně proto, že mu letos (snad) bude pětaosmdesát. Kdo čekal kdovíjakou akci nebo ultrahlubokou psychologii postav, má smůlu - tohle je jen taková dramatizace pamětí skutečnýho SEALa ze skutečný války. A válka neni superakční řachanda plná cool hlášek. Válka je vůl. A i ten Kylův posttraumatickej stres neni ve filmu nijak přeháněnej, aby diváka otravoval. Pokud mi něco vadilo, byly to asi jen technický drobnosti - tank Abrams M1 ve filmu dělá zvuk, jako by v sobě měl ňákej obrovskej mnohapístovej motor. Nemá. Průzkumný UAV Reaper (nejsem si jistej, zda byl už za Kyla nasazenej) by fakt neměl vrčet jako Zlin 42. A taky trišku pochybuju, že z Iráku "Amící" vozili rakve přískokama Herkulesama. Pro mě osobně se to řadí na stejnou úroveň, jako The Hurt Locker a Zero Dark Thirty. 100% Edit 15.3.2015: Po přečtení prvního vydání českýho překladu knihy American Sniper (2012) jsem rád, že film spoustu událostí ignoruje a soustředí se jen na sniperskou část Kyleovy kariéry. Díky tomu totiž funguje po vypravěčský stránce; navíc si ve scénáři pomohli SPOILER!!! smyšlenou postavou tzv. Řezníka, konec spoileru, který ale neni ničim jinym, než jakymsi symbolickym filmovym zobrazenim všeho, co o iráckym zlu a tamních povstalcích píše Chris Kyle skrznaskrz celou knihou. A opět se mi stalo, že po přečtení předlohy k filmu mám film ještě radši.

Film, který okradl všechny Dannyho parťáky do jednoho, lup zainvestoval a proměnil v něco podobnýho a současně dost jinýho, takže těžko říct, zda se investice (ne)vyplatila. Skvělý je, že přes fakt velký množství zvratů zůstává děj přehlednej a v postavách se dá dobře vyznat. Nejlepší ale je, kdykoliv si začnou Nicky a Jess povídat. Díky nim a taky díky jakýsi pokloně mobilní divize NOKIA prostřednictvím Lumie 1020 je to pro mě poctivá devadesátka v rámci žanru (a stovku by z toho udělala trošku líp doladěná závěrečná zápletka). Mimochodem, Margot Robbie je další fyzicky krásná žena, na níž je ovšem nejhezčí hlas.

Svuj dvoustej komentář vyplejtvám va velkej příběh vyprávěnej dočista male. A urputně efektně, aby se líbil "nefilmovýmu" plebsu. Připomnělo mi to film Láska, sentiment, hepyend, nebojaksejmenoval. A nebo nedávnej Udrž tu kládu. Čověk sedí v sále, vidí na plátně výborný herce nasnímaný výbornou kamerou ve výborně zpracovaný výpravě vyprávět úžasnej životní příběh výbornýho člověka - a nijak to s nim nehne. Celý je to úzkostlivě nekonfliktní, tudíž emocionálně sterilní a nějakej dokument BBC by se mnou nejspíš pohnul víc. Škoda, protože Eddie je vážně skvělej. 60% a to mj. proto, že tam jezděj v Mini Countrymanu.

Když máte podobnýho grázla doma, dostane ten film trochu jinej a ne tak bžundovní rozměr. // Skvělá režie, skvělá kamera, skvělý herci, skvělá atmosféra - a hlavně excelentní scénář. Na český poměry dočista zjevení.

Když jsem "kdysi" poprvý viděl Kick-Ass, řikal jsem si, že něco tak novýho a skvěle drzýho se těžko bude opakovat. A on mi to za necelejch pět let naservíroval ten samej rejža. Kingsman: The Secret Service je Kick-Ass po velkobritánsku. Hned první scéna s hudbou Dire Straits a nápaditě zobrazenejma úvodníma titulkama je retro podobně hravym způsobem jako úvod Iron Man 3, což mi (opět) stačilo k naprostýmu nadšení. Zatim neznámej Taron Egerton naprosto v pohodě zvládá držet úroveň ostatních čtyř superstárs, což je daný i tim, že úkolem všech je trošku přehrávat. A skvěle se na to kouká! Film je taky trošku výsměšnej prostředník všem konspirátofilům, protože způsob nastolení NWO zde nápadně svou stylizací připomíná něco, co spáchal Tim Burton. Mě ale ze všeho nejvíc nadchlo další zajímavý filmový použití Freebird od Lynyrd Skynyrd - nevybavuju si, zda jsem někdy viděl takhle skvěle nasnímanou bitku. Ač je tam přímo zběsilej střih (digitálně propojenej do několika delších záběrů), je to furt dokonale přehledný a plný drobnejch zábavnejch nápadů. A do toho naprosto trefně hrajou "Lynyrd Fucking Skynyrd", takže i když je to skrznaskrz násilný a krvavý, je to dočista nádherný... Přestože si film pučuje kdeco a leckde (Bondovky, MIB, M:I atd.), vždycky je z toho cítit určitá poklona danýmu filmu, byť složená s jakymsi potutelenym úsměvem - a celej ten mix je opravdovej zážitek. Mirka tomu dala "jen" 65% a jsem přesvědčenej, že hlavně z naštvání, které naznačuje ve svém posledním odstavci. A i když dávám pět rudejch, taky jsem trošku naštvanej, páč případný pokračování musí přijít fakt s nějakym hodně dobrym nápadem, aby taky takhle fungovalo. PS: NEMÁ to rating PG13! :)

Víc Mimoňů, prdlá agentka (s příjemnym hlasem Kristen Wiig), hodně jednoduchejch gagů a míň mravokárnejch takovejch těch rodinnejch hodnot. Mnohem lepší, jak první díl.

Asi jsem čekal víc. Ale tim spíš se těšim na tohle.

Není to "emocemi nabité komediální dobrodružství", ledaže je vám tak nanejvejš osm... Dějově je to naprosto standardní (protože povinnej záporák, aby jako že napětí pro děti, že jo), nicméně je to celkem nabitý povedenejma nápadama (hlavně město San Fransokyo, kde všechno vypadá sice ňák jinak, ale furt povědomě), což si ve světě animáků vysloužilo poctivejch 80%. Třidéčko neobtěžuje, ale je naprosto k ničemu. Viděno v originále ve Slováči v tejdnu, kdy má fkinech premiéru akorát tadle sračka. Šestka je zapomenutelnej film, protože ač je fakt dobrej, neni ničim vyjímečnej.

Je to na první pohled Burton. Tim jsem si byl jistej v první sekundě prvni scény. Nikdo jinej totiž nedovede vyprávět příběhy takhle barevně. Celkový zklamání filmohodnotitelů asi pramení z toho, že Tim poprvé vypráví skutečnej příběh (I když...) a v něm si nejde tolik pohrávat s realitou. Je to dobře zahraný, což ale se takňák u Amy a Christopha čeká, a celkem poutavě napsaný s občasnejma příjemnejně osvěžujícíma ryze filmovejma úletama. Velká spousta scén by si (jako ostatně vždycky v jeho filmech) zasloužila jen tak vytisknout, zarámovat a pověsit na zeď. Jen kuli nim na to asi pudu znovu, abych si - znaje už děj - více všímal těch skvělejch detailů a kamerovejch hrátek tak typickejch pro Burtonovy filmy. Pro mě osobně byl skvělej i soundtrack, protože narovinu přiznávám, že big voice, big eyes (a big lies) mám rád. Osmdesát barevnejch procent.

Tak blbý, až je to dokonalý. (A ty zmatený ptáci na začátku jsou opravdu povedená scéna. Lepší jak od Hitchcocka.)