Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (864)

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Zdánlivý romanťák s překvápkem na konci, které se sice dá vytušit, ale člověk tomu nějak nechce věřit. A přesto se nezapomnělo na hepyend, takže člověk neni po filmu frustrovanej a pořád věří v takový ty silver liningy. Emma Watson mě zřejmě navždy přesvědčila, že není jen Hermiona. Kdo by před 11 lety řekl, že z tý zubatý holky se šťětkou místo vlasů vyroste taková uvěřitelná herečka...? A zbytek fakt nehraje druhé housle, byť nikoho z těch herců neznám. Současně mě ten film dokopal si konečně koupit od Dejwa Bouího aspoň to album největších jeho pecek. Nenápadné filmové potěšení, které hezky míchá, co už jsem sice jinde viděl, ale míchá to tak elegantně a chytře líbivě, že jsem se smířil s pick-upem FORD namísto Chevroletu.

plakát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Tak ňák doufám, že se z úvodních scén stane tradice. Zatímco minulá byla epicko-dojemná, zdejší je spíše humorně-cotokurvamáznamenat hračičkovská. Nový hlavní hudební motiv byl úspěšně rozvinut do dalších variací, aby se na samém komci skoro až dojemně prolnul při titulcích s motivem tradičním. Lze (ne)zpozorovat o trochu méně "džejdžejovské kamery" (asiže kulivá třidé, kerý nevim, zda si třidé dám) a po celou dobu nám E. ukazují v nových a nových kulisách a v situacích, jaké jsme si dřív mohli jen snivě představovat; a nedivil bych se, kdyby si Džejdžej sám tak trochu plnil sen. K vidění je i pár vizuálních vtípků na Zemi - nade vše bych vyzdvihl nenápadnou poctu Cunardu na pozadí jednoho záběru. Velikým FTW překvapením je krátké, zato impozantní vystoupení Čaka Noryse - kdo by to řekl, že se Walker objeví ve Star Treku...?. Několik velmi vyznamných (a trošku moc polopatických) mrknutí na pamětníky starých stártreků vyustí ve scénu, která tam musí být jej proto, aby se "trekkies" smáli (ale ne vysmívali) a až po filmu si uvědomili, že tam byla jako symbolika alternativní historie budoucnosti, v níž sice dochází ke stejným průserům, ale dějou se jinak. A za povinný, očividně kalkulovaný, ale přesto tak milý švenk kamerou na všechny předchozí Enterprise bych dal hnedle šestou hvězdu. Kolem a kolem, koho nakonec zajímá děj a jeho logika? Film roku?

plakát

Gladiátor (2000) 

Mohl to být 100% zážitek, ale to by hlavní roli nesměl dostat úúfftavyfně auftlalfkou angliftinou fiflajífí Rafl Crouf. Kdykoliv na plátně něco má říct, je to utrpení poslouchat. Ne vážně, Ridley, žeru tvoje filmy, ale si kruci fakt uvědom, že po auffstlalfku se antika dělat nedá.

plakát

Star Trek (2009) 

Vizuální styl Džejdžeje je nezaměnitelný a ve Star Treku si ho vyonanoval dosyta. Přitom jde jenom o přiznávání optických vad objektivů a tu a tam snímání přes sklo nebo pomocí polarizáku záměrně "blbě" natočenýho. Ale způsob, jakým s tím Džejdžej nakládá je fascinující. Už jen úvodní scéna s USS Kelvin má takové koule, že sama o sobě stačí na plné hodnocení i přes dojáček s porodem. Říkám si, jaká škoda, že Džejdžej nedělal "nové" Star Wars. Nelze než nepoužít známé klišé, že Džejdžej vdechl startrekovskému vesmíru dočista nový život, a je udivující, jak dobře dovede udržet pohromadě děj akční -fi (sci tam moc není), kde všichni nosí upnuté tepláky. Jestli něco ale vyčnívá nade vše, je to hudba. Nový hlavní motiv má koule a je v průběhu filmu opakovaně chytře použitý v různých variacích; především je ale tak chytlavý, že se člověk tu a tam přistihne, jak si ho mimoděk pobrukuje během dne, i když se na film koukl naposledy před víc jak měsícem. Pro mne osobně jeden z nejúchvatnějších snímků, tudíž jsem si jej s radostí pořídil jako BR disk i jako dyvydy v cool plechový krabičce; a také film, který si klidně pustím v autě jen jako zvukovou kulisu. No ale hlavně: je tam ta Enterprise!

plakát

Šifra mistra Leonarda (2006) 

Za to wtf legrační zjištění na konci je Šifra aspirantem na pětihvězdu, ale nakonec vše přebije nešikovné obsazení Audrey a Toma do jednoho filmu. To vrže víc, než ty děsný dveře u recepce IATCC, jimiž se dá jít pouze ven.

plakát

Komando (1985) 

Je to ve skutečnosti spíš trojhvězda, ale když je vám přes třicet a probouzí to ve vás nostalgii a vzpomínky na simultánně dabovaný véháesky, těžko být objektivní, víme?

plakát

Monstrum (2008) 

Roztřesená ruční kamera vs. naprosto úchvatné nazvučení, obojí ve velmi působivém souznění a rozhodně pro velké plátno. Zcela úmyslně jsem to Abramsovi (páč tam je výrazný jeho rukopis, i když je jen producent) celý sežral i s navijákem a hned, co to šlo, si koupil dyvydy v cool plechový krabičce.

plakát

Záhada Blair Witch (1999) odpad!

Banda hysterických idiotů v lese a na konci záběr, jak někdo v rohu sklepa čůrá. Aha.

plakát

Čistá duše (2001) 

Láska, sentiment, hepyent a troška historické oslavné fabulace. Všechna klišé Amerického Oscarového Filmu included a jako extra bonus furt ftejnou auftralfkou anglyftynou fyflající a tradičně otravný Russell Crowe, jemuž by měli zakázat hrát jakékoliv role neobsahující komediální a/nebo hajzlíkovský potenciál. A zatímco na Silver Linings Playbook tu spousta blogískových wannabepsychologů, wannabepsychiarů a dalších podobně odborných userů oduševněle nadává, nad touto líbivou limonádičkou se rozplývají. Ale čemu se divit v té části Země, kde lidé trpí obsesivní touhou po sportovních naftových kombících a nakupujíce v TESCU nadávají na LIDL...?

plakát

Bitevní loď (2012) 

Roztomile debilní a neprávem podceňované.