andaAanda

reviduju svůj předchozí názor: scrubs u nás prezentují jako sitkom, jde ovšem spíš o dramedii. jinak by to v nemocničních kulisách s mrtvolami a rozličnými diagnózami a pohnutými osudy ASI ani nešlo. postavy na mě působí ploše, matně, těžko hledám někoho, s kým bych mohla tzv. "jít". některé vedlejší ženské postavy mi dokonce splývají. rádoby cool kabátek se zpěvy, tanci a podivnými výjevy

nejzvrhlejší na tom je, že ČT tyhle několik let starý vykopávky vysílá znovu a znovu jako novinky a že ony v kontextu vážně jako novinky působí...

podle mě nejde o důkaz toho, že je famu v prdeli, ale jen shodu náhod a nepochopení kódů. toto není celovečerák ani absolvenťák. je to výsledek povinného, pevně daného cvičení druháků. ty projekty, na kterých teď diváci nenechávají nit suchou, měly jen tu smůlu, že byly nejživotaschopnější. a že se to celé dostalo do rukou někomu, kdo si zřejmě nedal pokoj a dotáhl věc do konce. samozřejmě, že to drží pohromadě jen na dobrý slovo a že ten výchozí nápad je nudnej a neoriginální. je to zřejmě taková ta věc, kterou se autoři za pár let budou snažit vytěsnit z paměti i CV, ale třeba je někam posunula. do kin patří jiný famufilmy, který se tam třeba nikdy nedostanou...

skoro před deseti lety svěží, vtipný, originálně stavěný, svižně ubíhající seriál, který zhruba v půlce zplaněl. ale jelo se ve značně kolísající kvalitě dál, dokud zřejmě sledovanost dostatečně neklesla. podle mě vyloženě špatný timing, matka byla odhalena v okamžiku, kdy už to podle mě snad nikoho nezajímalo, vznikla tak skoro násilím těsně před koncem postava navíc, na kterou nebylo moc jednoduché se napojit, byť její představitelka byla podle mě vybrána dobře. i v poslední sérii se některé epizody hodně povedly - třeba třináctá bass player wanted, o to víc mrzelo, když se střídaly s překombinovanými, zbytečně nafouknutými paskvily. za ten považuju i samotné finále, které autoři předem vehementně dementovali a ono to tak prostě nakonec dopadlo (protože vlastně muselo). zároveň jako řada jiných sitkomů tu autoři v podstatě rezignovali na žánr a vytvořili jako řada jejich předchůdců přepjatou, citově vyděračskou harlequinkou, útočící nekompromisně na naše slzné kanálky... fuj.

na filmu fasconoval název a bazén. na ten bych se dokázala dívat hodiny jen tak. iritovaly mě nefunkční aluze na jiná díla, z nich nejvíc mě krákala ta na sakiho sredniho vaštara. a popravdě řečeno, iritovala mě i ta bezobsažná hysterická ode zdi ke zdi v podání simony pekové.

po ene bene a výletu jsem alici nellis řadila k svým nejoblíbenějším režisérkám, ale její poslední tři filmy si mou pozornost udržovaly jen ztěží. vnímám, že zkouší nové věci, že si nevybírá banální témata, že pořád točí o věcech, co se jí zřejmě hodně dotýkají - třeba podoby mateřství a cesty k němu - ale mně to všechno, a nejvíc v tomhle případě přijde jako něco, co mohlo klidně zůstat nevyřčeno. jako balast. žádná radost z vyprávění, žádná dynamika.... je to taková cesta bez cíle, která mě ničím nestrhla ani neobohatila.

dva díly seriálu jsme shlédly na rotopedu, k čemuž se seriál hodí bezvadně a jistě víc než například filmy ki-duk kima. žádný český sex ve městě to samozřejmě není, jediná spojitost mezi oběma seriály tkví zřejmě v tom, že jedna z hrdinek dění na obrazovce nahodile glosuje z pozice vypravěčky. seriál drží současný trend v naší tv zábavě spojit zdánlivě nespojitelné, tj. českou ušoupanou současnost s čímsi trochu frikulínským. tak zde je několik mamin kolem třicítky, které pracují v obrázkových magazínech, jejich manželé kytaristi jsou na rodičovské dovolené a mají milence o polovinu mladší, ale přeci jen jim do ruky víc padne síťovka než laboutinky na nohy... v kontextu současných seriálů z produkce ČT hodnotíme jako naprůměr (což je jistě smutné), v kontextu současných seiálů vůbec (např. obchoďák) taky nepatří k nejhorším. ostatně tyhle seriály nejsou v ničem horší než cesty domů, ordinace v růžové zahradě atp. jsou jenom pořád stejné, lezou nám to ušima...

stejně jako všechny ostatní filmy, které landa vytváří se svou manželkou, je tenhle příšerný. laciný a plochý. stále se ale nemůžeme zbavit dojmu, že kdyby dostal prostor "vyhrát se" třeba i v takových rolích, jaké dostával před 20-25 lety, mohlo by to být super. mnohem víc super, než když jeho současné aktivity na pomezí sportu, magie a brutálního folku.