Vikinec

Megacool perestrojkový film konce 80. let. Hlavní hrdina, idealistický inženýr s poněkud dětinským vystupováním, se sluchátky na uších, odchází z podniku, aby se prosadil v JZD typu Slušovice. Vše se vyvíjí tak, že dobude skvělých výsledků, ožení se a film vyvrcholí v třeskutém happyendu. Jaké bylo však mé překvapení, když jsem na konci zjistil, že se ukázalo, že náš hrdina na nic nestačí, že odešel z JZD pomalu z místa vrátného, všechny holky mu přebrali a svůj Walkman zahodil. Film měly zachránit kozy Jeníčkové s příšerným účesem a dobová hudba. No, poctivé 2.

Film mě od začátku upoutal svou obrazností. Rozčepýřený blonďák vejde do studia a fotí tam nádherné ženské, potom výlet ven a zase, uličky jako ze žurnálu a když potom přijde do parku, přestávám film vnímat jako movie. Začíná mi to celé připomínat fotografii. Jako by děj snímku byl jedním obrázkem dotvořeným fantazií. Jako když se člověk dívá na obrázek a přemýšlí, co bylo před ním a jak by mohl pokračovat. V kulisách detektivní zápletky, erotického podbarvení, koncertu Yardbirds a jejich strnulých diváků a starého Londýna vznikl snímek, který plyne od ničeho k tušenému, ale stylem, který svou nejednoznačností dělá snímek nadčasovým. Ke všemu mrtvola konečně vypadá jako mrtvá.

Na svou dobu strhující akční dusno. Partička svalnatých drsňáků věčně hledí do korun stromů v tušení neznámého. Film je velmi jednoduše postavený, ale právě to neznámé krvežíznivé NĚCO tomu dává ty správné grády, které vrcholí, když frustrovaní zabijáci dělají z džungle mýtinu. Samotný Predátor byl trochu, jak to říct, nepovedený, ale tím si nenechme kazit tento akční skvost 80. let

Počáteční poměrně zdařilá loupež dávala naději, že detektivka překročí stín obvyklé místní produkce. Když jsem ale na místě kriminalisty viděl Švorce s typickým dobráckým lidověvšeobjímajícím ksichtem, bylo jasné, že se nedočkáme českého Columba. Vždyť taky jo. Náš soudruh měl tolik intuice jako Mohamed a sebemenší chybičku důkladně promyšleného plánu protřelých zločinců okamžitě ztrestal. Tak bylo po pěti minutách jasné, že dopadení zlodějů je jenom otázka času. Takže zklamání od začátku a agitace do konce. Naštěstí podprahová. Slabá jedna.

Vůbec jsem se nebál (ale na konci jsem se málem posral)...

Scénarista musel být našrot, když tohle napsal. Chtěl nám zřejmě sdělit, že ČSSR je na světové špici v technológiach. Jedna hvězda za téměř neustále svlečenou Probosz (nebo koho), ta film trochu zachránila.

Soudruzi přešli na vyšší level. Tady už pomateného občánka poučuje samotná STB v čele s Jiřím Sovákem. Film nabízí nepřehledný děj, ve kterém moudrá státní policie společně s velkou komunistkou vědeckého ústavu pomáhá ze šikmé plochy člověku, který by se na ni nikdy nedostal, nebýt našich soudruhů. Strhující rudý příběh kolorují brilantní herecké výkony Zdeňka Kampfa a Vladimíra Šmerala, kteří svým uměním zřejmě demonstrovali svůj nesouhlas s dílem... Jasný odpad a kopanec do prdele nebožtíka Sováka.

Hodnotit tento film podle kvality nelze(jasný odpad). Film je nudný, režisér si vypomáhá sáhodlouhými ukázkami z jiných filmů, komentář je plytký a poloprázdný. Je to zkrátka propagandistická vata okolo prázdného tématu. Já však dávám hvězdiček 5 za hodnotu historickou. Národní socialismus logicky vyprodukoval něco podobného, jako u nás v 50. letech náš socialismus Stalinského ražení. Přišel film a němečtí soudruzi pochopili, že toto médium jim ve velice krátké době zajistí skvělou masáž lidu (mas), který potřebovali vystrašit a tím ji zmanipulovat a přitom naivně ospravedlnit svá zvěrstva, která musela přijít. Jejich socialismus našel svého nepřítele - věčného žida, tuto krysu světové populace, krysu, která skočí zezadu na každého Árijce (Němce) a beze studu jej zabije. Nevím, jak tento paskvil zapůsobil na tehdejší obyvatelstvo, z dnešního hlediska je tento film spíše reklamou na Židy. Výčet úspěchů a úspěšných Židů ve světě šel až do absurdit typu " ...Relativní Žid Albert Einstein, který maskoval svou nenávist vůči Němcům za nesrozumitelnou pseudovědu...". Tvůrci se neštítili kritizovat židovské nehumánní zabíjení zvířat, kdy tomuto "problému" věnovali poměrně hodně prostoru s teatrálním upozorněním na to, že následující záběry budou drastické, aby následně dali vůdci do úst nějaký ortel o tom, že ž v roce 1933 zakázal takové zacházení se zvířaty. No... Film samozřejmě končí přehlídkou árijských týpků, kteří znamenají budoucnost Německa a lidstva. Myslím, že tento flm by neměl nikdo zakazovat, ale naopak by se měl stát známým mementem pro salónní socialisty všech typů a měl by otevřít oči všem, kteří se tak rádi angažují pro všechny svazky na národních principech. Zakazování a tabuizování těchto historických faktů je něco jako popírání holocaustu. Přitom propagovat komunismus, tohoto bratříčka německého nacismu, který má na kontě kolem 100 mliónů mrtvých, nikoho až tak nedráždí.

Na lince znárodněného filmu vznikl další skvělý výlisek. Přidali alkoholovou "zápletku", na konci megatrapnou svatební ságu plnou omylů, zabalili do budovatelského nadšení, hercům narazili na ksicht úsměv číslo 6 a hodili do žlabu kreténům, kteří zvýšili své pracovní úsilí alespoň na 105%.

Mám jazyk jako z o-lo--vaa. Studiová pohádka, která má vtip, dobrodružství, potrhlost, Janžurovou, Havelku a polívky. Pro mě jedna z nejlepších pohádek vůbec, srovnatelná i s giganty typu Pyšná princezna a Byl jednou jeden král.