Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (133)

plakát

Abraham Lincoln: Lovec upírů (2012) 

Těstovitý protivně nevýrazný protagonista ve filmu, kde nejste ani trochu zvědaví, co bude v další scéně nebo jak to skončí. Pár dobrých myšlenek a slušných trikových scén zabito nelogičnostmi v ději, přehnaný patos, příliš vážnosti, nezajímaví herci. Od filmu jsem čekal béčko s mojí docela oblíbenou upírskou tématikou, ale našel jen velké nablýskané nic. Hodně slabší dvě hvězdy.

plakát

Aladin a král zlodějů (1996) 

Na film jsem se podival nahodou, kdyz jsem shanel prvni dil a samozrejme omylem sjel ten treti (puvodne jsem ani nevedel, ze to ma vic jak jeden dil). Aladina jsem chtel po x letech videt z prekvapive intelektualnich pohnutek - autori v soucasnych post-vedeckych pseudosmerech nekdy uvadeji Aladina jako priklad tzv. orientalizmu (udajny zkresleni Orientu lidmi ze Zapadu). Takze jsem si chtel uzit peknej kreslenej orientalizmus se sexy princeznou a jurodivym džinem, co tu meta jeden frk za druhym a nektery jsou dokonce i vtipny. Nejak jsem uplne nepochopil to mnozstvi narazek na jiny Disney filmy a taky odkazy na soucasnost (ponorky, bombardery, teply pikolíci a nevim co jeste), ale je to animak pro decka a clovek to asi musi brat s nadsazkou. 70 %

plakát

Andělé všedního dne (2014) 

Teda celkem dost zbytečnej film, s nevytěženým potenciálem (coz u ´andelskych filmu´ není bohužel nic neobvyklýho). Rada nelogicnosti, product placement.. Trapnej patos andělských ´bytosti´, nejhorsi Vojta Dyk, hrajici na urovni estrádního ochotníka, nejlepší ocekavane Javorsky.. Nejen na konci jsem se ptal, proc tento film vůbec vznikl? A pak si v titulcích precetl, ze na scenari se podilel mistr banality a prazdnyho zvaneni, Michal Viewegh. A mel jsem celkem jasno.

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

Velká zoufalost, vyhoněná neskutečným mediálním hype. Takhle jsem se nenudil ani nepamatuju..! Ani nemluvě o olezlých tisíckrát provařených českých hercích, kteří si tu museli odehrát svůj štěk – a jako kyselá tresen na dortu Vojta Dickhead, jenz musí byt zrejme obsazen do kazdyho ceskyho filmu posledních let, i kdyby mel hrat jen pouličního prodavace párků. Postarsi andel se zažloutlými zuby a cert bojujici o předabovanou Vicu Kerekes – tohle ma bejt hlavni motiv pohádky? Jo, ja jsem zapomnel, hlavni motiv bylo, aby se všichni od medii az po herce poplacali po zadech, a prestoze je ceskej film poslední roky uplne v haji, tak abychom si mohli rict, ze když chceme, „porad ještě umíme aspoň pohádky“. Mozna, ze umíme, nevim, moc jsem jich v poslední době nevidel, ale tenhle nudnej shit se do toho rozhodne pocitat nemůže.

plakát

Anthropoid (2016) 

Poměrně nepovedený film – o poměrně zásadním období našich dějin. Kvalitou odpovídá hodnocení zhruba 40 %.. proč a za co si ale zaslouží o něco víc? Mezi hlavními zápory asi nemá cenu znovu komentovat nepochopitelné rozhodnutí nechat herce mluvit příšernou čechoangličtinou, která ještě přidává na nesympatičnosti hlavních postav. Těžko se taky smířit s tím, že jako v zásadě jediný lídr je tu vykreslen Gabčík - jako pravá „gamechanging“ osobnost, zatímco ostatní parašutisté jsou váhající, nevýrazní, zmítaní pocity. To je sice lidské, ale film obecně pracuje s emocemi dost špatně. Například v až lehce trapné linii „odbojářských lásek“. Jasně, krása není všechno (mezi Češkami by se našlo tak 2 miliony hezčích než je Aňa Geislerová), ale není tu ani žádný jiný důvod, proč by se do ní měl Gabčík tak náhle a osudově zamilovat. Stejně tak Kubiš přejde do vztahu s jakousi Marií, kterou ztvárňuje svůdná Kanaďanka s tou nejhorší czenglish ever) snad během jediné věty. Pro koho tento film vlastně vznikl? Z obecného hlediska není konkurenceschopný, svůj význam má „jen“ pro historiky a Čechy (Slováky). A to z mého/našeho pohledu podle mě není vůbec málo. Nehledě na lichotivý fakt, že britská produkce se světoznámými herci (vehnanými do poněkud šíleně navržených rolí) ztvárňují tak zásadní okamžik naší historie, vnímám právě ten samotný fakt připomínaní si této události. Tíživost rozhodnutí a složitost vlastního provedení, jakkoli se to třeba i samotnému Gabčíkovi s jeho oblíbenou zbraní v ruce nemuselo zdát. Syrová fatálnost okamžiků, kdy parašutisté zjišťují, že z krypty živí prostě nevyváznou. Fatálnost toho, co se stane s lidmi, do jejichž bytu vtrhlo gestapo. To, že fandíme ne prkennému Murphymu a dalším Britům, Polákům a jiným figurkám hrajícím české odbojáře, ale že jsme v duchu s našimi parašutisty, kteří za nás za války bojovali. Že se prostě obětovali pro budoucnost národa, jakkoli to zní pateticky. I přes výrazné nedostatky tak z určitého pohledu tento film nabízí poměrně mnoho.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Neskutecna blbost (za vic slov mi to nestoji)

plakát

Avengers (2012) 

Nesmyslná nuda. Nudný začátek, nezajímaví ´hrdinové´, co se k sobě navzájem vůbec nehodí, ani nemluvě o příšerných kostýmech. Asi bych si neměl stěžovat, páč na film jsem se podíval jako na ´guilty pleasure´, přesto - tohle je úplná ztráta času. Za víc než 2 hodiny se nestane v podstatě nic (nebo nic, co by stálo za zapamatování). Někteří tu mluví o humoru... on v tom filmu nějaký byl? Dvě tři hlášky mrňouse Downieho jr. možná ušly, jinak trapas. Snad jen na S. Johansson se dalo celkem dívat, a to teď určitě nemluvím o jejím herectví.

plakát

Až tak moc tě nežere (2009) 

Na film jsem se podíval po cestě busem z Paříže do Prahy, páč jsem chtel na začátek něco nenarocnyho a myslel jsem si, ze jde o ten film, kde si rodice Owena Wilsona najmou Sarrah Jessiku Parker, aby dostali mamanka z domu. Nenarocnost souhlasila, ale tenhle film je navíc vymejvarna pro zensky v prechodu a pro fifleny, který si reknou „jo, takhle to v zivote presne chodi“, prestoze takhle to v zivote rozhodne nechodi. Lehka zrada spociva uz v nazvu filmu, kterej slibuje něco jako komedii, ale ona je to upatlaná vata o vztazích bohatejch Amiku, s hodne narvanym obsazenim. Když pominu, ze kazdej chlap tu působí jako gay (B.Cooper odmitne Scarlett Johansenovou s tím, že je zadanej, nacez si sedne do auta a minutu se běloskvoucím chrupem na sebe zubi s Affleckem), jde o jakousi variaci na to, ze baby jsou v dnešním svete stredem vesmiru a chlapi se kolem nich museji otacet jako druzice. Skoro vsechno se da nejak stravit – ale jedna věc, ta me vazne sokovala. Manzelka najde na stavbe cigara a hystericky předhazuje manzelovi, ze tajne kouri jako by slo o nejhorší zločin v historii lidstva („Co jsi nerozumel na věte, jak jsem rikala, ze muj otec zemřel na rakovinu plic?“), borec to zatluce a stíhačka mu sice odpusti neveru, ale karton najitej v kapse kalhot pozdeji spusti hysterickej zachvat a vyusti v rozchod. Reaguje jako kdyby zjistila, ze manzel delal oberstumbanfuhrera v tabore a jejiho otce poslal do plynu. Ale ono pritom něco mnohem horšího – typek obcas tajne kouri! Filmaři pak tohoto původně nejvic empatickyho a sympatického hrdinu vykresli jako ztroskotanyho losera, zatímco jeho stara je vítězkou „co se nasla, a znovu randi“. At zije dnesni vymatlanej hyperkorektni svet, s protlacovanim všech „utlačovaných“ - v tomto pripade jde o pomerne sirokou mensinu „ženy“. Ale zase abych uplne nekřivdil, nejde o hlavni jadro filmu, spis odstin nebo linii, která jim prochází. Takze k filmu celkove: není to vtipny, není to nijak zajimavy, je to uplne zbytečný. Jediny co me opravdu pobavilo, byl jakejsi lodnik, co se bez jakyhokoli propojeni mihne mezi dvěma scenama a vyklada cosi o tom, ze když si holka u vas zajde na velkou, znamena to, ze vam nikdy neda.

plakát

Bába z ledu (2017) 

Tak jsem se po čase vydal do artovýho kina a hned zkraje zažil zajímavý srovnání slušnýho českýho filmu a pro-uprchlický agitky, která předcházela formou trailerů. Ty byly dva: 1) o sluníčkářce, co randí s Pákistáncem, který je ale bohužel v kómatu, 2) film renomovaného finského režiséra o tom, jak se hodný uprchlík chce integrovat do finské společnosti, ale zlí agresivní Finové po něm neustále házejí lahve, kameny a integraci mu neustále ztěžují. Asi není potřeba to komentovat, snad jen, že s takovou naše společnost (kterou naštěstí úplně neřídí sluníčkáři z artových kin a veganských kaváren, třebaže jsou hodně hlasití) má fakt potenciál zničit se sama, i bez hodných uprchlíků, kteří „jen chtějí žít v míru“. Výše uvedené píšu hlavně proto, že Bába z ledu JE o životě, jak doopravdy je. O „menšině“, o které se nemluví, přestože by si to zasloužili mnohem víc: tedy o důchodcích nebo starších lidech, kteří si zaslouží naši úctu (například v jižní Evropě je nepsaný zákon, že si ji důchodci zaslouží už „jen“ svým vyšším věkem), ale v reálu to mají hodně těžký. Stejně jako titulní „bába z ledu“ a její nesympatická rodina a rozmazlený vnuk, který si frustraci z toho, že je ve škole šikanovanej vybíjí právě na rodičích a hlavně babičce. Kluka pak srovná otužilec Broňa v očekávaně sympatickým podání Pavla Nového. Titulní pár se mi herecky zamlouval (Kronerová, Nový), na rozdíl od kožených výkonů mladší generace (hlavně Wilhelmová). Režisér Bohdan Sláma je sice „mistr filmů o ničem“, ale tady to celkem dost trefil. Do kina ideální zážitek, v menším formátu by asi trochu nudilo. 70 %

plakát

Babovřesky 3 (2015) odpad!

Kikinčuk na stará kolena není úplně špatnej herec. Spolu s ním jedinej, kdo trochu hraje je Jiří Pecha. Trochu guilty pleasure kvůli tomu jak některé ´celebrity´ (Bílá, L.Vondráčková) ze sebe dělají blbce. Asi nejtrapnější product placement všech dob ve scéně výběru hotelu. Když se film za půlkou trochu nadechuje, dá se čekat, že se podobně jako 2. díl jakž takž uzavře - jenže on spadne na úplné dno. Těch posledních 20 min v Turecku.. asi nejhorší, co jsem kdy viděl. Celkově film, co musí urážet každýho, kdo má IQ víc než 50.