Kimon

Ano, tak to skutečně bylo, a to nemám pouze vyčteno z archívů. Prostě jsem to prožíval. Je to tak vždy, když se jedinec či hrstka jedinců staví na odpor nějakému režimu, ať již politickému nebo firemnímu. Prostě zavřít hubu, držet krok a nekritizovat. Vždyť vyhazovy z práce, pendreky (Polsko 11/2012) , udavačství, fízlování, pokrytectví existují i nadále. Bolševik vše prováděl tvrdě v zájmu socialistického zřízení před více než 20 lety, soukromý podnikatel (či politik) totéž (bez těch pendreků) provádí dnes. O tom by mohlo povídat mnoho a mnoho neprávem vyhozených ze zaměstnání či pobírajících mizernou almužnu za svou práci. Jistě, dnes s kytarou v ruce zazpíváte na veřejnosti kritiku veřejných činitelů (třeba dokonce v TV) a do basy nejdete a nikdo vás nezmlátí. A nebo zakoupíte letenku (pokud vám to příjem dovoluje) a bez problémů odcestujete na Kanáry. Ale to je tak všechno. To je ke spravedlivé demokracii málo. Rozbujelou korupci, bezcharakterního chamtivého politika (zaměstnavatele) či přeplněné kriminály v té naší zkorumpované demokracii podobnou revoltou určitě neodstraníme. 1 + 1 zůstane pořád jen 2 a represe se vždy bude šířit napříč všemi zřízeními dál. Je to jen o tom, jak se kdo z nás v tom kterém režimu (firmě) usadí, a smíří se, či revoltuje s vědomím, že přijde o obživu. ALE !!, stále to je VŽDY o velké odvaze, vlastní cti či mladické naivitě nebo zbabělosti a ohnutých zádech.

Na naše malé zchudlé české poměry velmi slušný dokument o jedné z nejzajímavější části USA. Musím poznamenat, že nejenom kamerou, ale i mluveným slovem se Martinu Kratochvílovi podařil excelentní kousek. Díky studio Budíkov. Vaše dokumenty se mi líbí.

Opět se potvrdily profesionální kvality režiséra Jiřího Stracha, jeho týmu a vhodně vybraných hereckých osobností. Zařazení této nádherné pohádky Českou televizí na vánoční svátky je jistě bezpochyby správné, já osobně bych však upřednostnil Štědrý den. Ve srovnání s Dvanácti měsíčky Karla Jandáka s nepovedenými dialogy a téměř puberťáckými poznámkami Měsíčků či očividnými prvky Mrazíka jednoznačně u mě vede prim Štastný smolař. S přihlédnutím ke zdejším komentářům se mi pozdává, že český divák je pravděpodobně v globále poněkud rozpolcený a navíc nepřející. Proč tolik zlých slov? Proč tolik nenávisti? To opravdu musíme být ke skutečnému úspěchu českých tvůrců tak opovržliví a nenávistní? Jistě má každý právo vyjádřit svůj názor, ale se zachováním jisté míry úcty k práci jiných. Umíme vůbec tady v Česku dělat něco jiného, než kolem sebe jen plivat nenávistná slova, někdy i s hrubými pravopisnými chybami? Je to k zamyšlení. Žij a nechej žít! ..... poznámka: nejsem zaměstnanec ČT, ani režisér či herec, a vůbec jim nezávidím tak nepřející české diváky. Tak si alespoň zahraji kostky o Haničku http://advent.ceskatelevize.cz/#stastny-smolar

Krásná zasněžená romantická krajina, pěkná hudba, známí herci, to vše slibovalo nevšední vánoční pohádkový zážitek. Co jsou však platné spousty sněhu (jsou přece Vánoce !?), když scénář Karla Jandáka na tom sněhu silně ujíždí na dialozích především Měsíčků, ale i jiných postav, připomínajících puberťácké nevkusné poznámky a dokonce v mnohých scénách, dalo by se říci, kopíruje známou pohádku Mrazík. Také vám to tak připadalo? Jen ta "Janákova" Marfuša nelouskala ořechy. To už by bylo asi příliš okaté. A co ten Stonehenge ???!!! Viděl jsem dobře?!! Jsem si naprosto jistý, že tohle ČT1 u mě na Štědrý den 2012 prohrála. O co větší propad u mě zaznamenává Dvanáct měsíčků, o to více boduje následující den Šťastný smolař v režii Jiřího Stracha.

V době natáčení snad Lino neměl lepší nabídku, jinak si nedovedu vysvětlit tento nudný propadák.

Jak čtu obsah, myslím, že by bylo obzvlášť nutné v dnešní době létajících modrých ptáků v ČR vydat tento titul na DVD a to v CZ dabingu. To aby jsme všichni porozuměli a pochopili, že zpravodajství , ať už TV, rozhlasové či tištěné vždy někomu patří a gumuje patřičně mozky nás potenciálních voličů tak stejně, jako kdysi Rudé právo. Já osobně nepovažuji zpravodajství v ČR za objektivní, stejně jako můj oblíbenec Paul Newman zpravodajství stanice WUSA v tomto filmu.

Afektované, upjaté, studené, odtažité, místy nadmíru hysterické. Nebyl to Strach, koho jsem se obával, zalekl jsem se těch nelaskavých, neúprosných, zlostných a ledových hereckých očí, které probodávaly diváka skrz televizní obrazovku až do jeho domova. Místy jsem se na pohovce !! probodnut zlýma očima !! doslova krčil. S odchodem Václava Havla do politického ústraní a následně i do jiného světa vymizela z lidiček naší země laskavost, upřímnost, obětavost., ... prostě všechny pozitivní charakterové vlastnosti. Dnes vládne bezohlednost, chamtivost, závist, zlost a sobectví spolu v ruce s celkovým morálním úpadkem. Prostě taková ta dnešní doba nečasu. A některé z těchto aspektů se v tomto režisérsky skvěle natočeném snímku jakoby zrcadlí. Těch špatných příkladů v praktickém životě máme kolem sebe více než dost a proto jsem poněkud rozladěn tím, že mi nabízí ČT1 nedělní kulturní vyžití v tomtéž stylu, dokonce nyní v předvánočním čase. Copak už v našich životech není žádných pozitivních příkladů, ze kterých by se dalo čerpat při tvorbě filmového scénáře? Nepotřebuji pohádky, pouze psychické povzbuzení v té dnešní nemorální době. Mít jen alespoň pocit, že ne všechno už je definitivně zničeno (Klára - vztah otce a syna), zkorumpováno a zneužito (Tony Bránová) či promarněno (Tereza). O co větší potěšení bylo pro mě sledovat umění opravdu herecké hvězdy Jany Hlaváčové v cyklu Setkání s hvězdou, o to větší bylo mé zklamání z Dagmar Havlové v oněch nesympatických rolích. Rád bych ji jednou také viděl v pozitivnějších rolích, např. komediích, které tak úspěšně kdysi točila. Zvládla by to vůbec ještě?

V 50. létech se k životnímu prostředí ještě člověk stavěl z jiného úhlu než dnes. Proto je potřeba na tento, v té době jistě velmi zajímavý a objevný snímek, dívat poněkud s nadhledem. Od 50. let do dnešních dní civilizace postoupila hodně dopředu, což sebou přineslo těžké ztráty v oblasti životního prostředí. Dnes je již opravdu více než nutné přistupovat k našemu prostředí velmi citlivě. Přesto, že ve snímku lze vidět záběry občas dnešním pohledem nepřijatelného chování člověka k živým tvorům, považuji tento dokument za skvělé svědectví minulosti vědeckého podmořského zkoumání. V odkazu Jacques-Yves Cousteaua pokračuje syn Jean-Michel Cousteau a vnoučata Fabien a Celine. Můžeme věřit, že jejich vztah k přírodě je jistě již civilizovanější. Viz http://www.csfd.cz/film/231161-jean-michel-cousteau-podmorske-dobrodruzstvi/galerie/

... když mafie z oblasti špinavého kšeftu dosahuje prsty do politických a justičních špiček státu. Bez mála podobné té naší současné situaci. Jen té krve v tom filmu teče více. Otřesné!! Ale nic se nebojte, doba je dnes jiná, dnešní mafie používá jiných prostředků, poněkud uhlazenějších.

Drsný, skutečným životním příběhem ispirovaný "Kazatel Kalašnikov" není jen tak nějaký ubohý z palce té nejvzdálenější nohy vycucaný akčňák. Nedejte se mýlit obalem, ani názvem. Pokud překonáte počáteční půlhodinu, ocitnete se v chudé a zbídačené oblasti severovýchodní Afriky, v zemi zvané Súdán a budete vnitřně prožívat silné emoce s pocity obrovské bezmocnosti a křivdy páchané na nevinných dětech a jejich rodičích. U tohoto filmu vůbec nejde o to, jak moc nebo málo je zpracován po profesionální stránce, ale o tom, o čem vypráví a jaké poselství celému kulturnímu světu přináší. Proto dávám vyšší hodnocení, než jsem před shlédnutím odhadoval. Jistě, někdo může namítnout, že se jedná opět o jeden hrdinsko-akční tzv. misijně mírový americký škvár, když ovšem pominu tu poněkud přehnanou aktivitu hlavního hrdiny (včetně jeho zázračného myšlenkového přerodu), pak si odnesu to podstatné, co nám chtěli autoři sdělit. Tedy vědomí, že na tomto světě stále mezi námi žijí šílení lidé podobní Hitlerovi a jeho bandě gestapáků neštítících se žádné krutosti. Lidské zrůdy se mezi námi stále rodí, a ti morálnější proti nim musí pořád bojovat, někdy bohužel i se zbraní v ruce. Jen se pak ta "občasná mírová vojenská" domluva nesmí zvrhnout v trvalé násilí obhajované slovy o navrácení míru. To už jsme od USA i Sovětského Svazu (Ruska) slyšeli mnohokrát. PS: No, a ty verbalovy hloupé poznámky zde v komentářích chápu pouze jako nechtěně vyprodukovaný "humor" jednoho duševně nemocného uživatele. :-)