VAC0

Co se dá k tomuto velemistrovskému dílu napsat? Tuny a tuny slov, frází a superlativ, ale tím nikoho z vás nebudu zatěžovat. Takže to zestručním. Jeff, Sam, Olivia, Thomas a další - jejich seriálové herectví je opravdu neskutečné. Geniální seriál, jehož největší úspěch tkví ve skloubení reálných faktů, osob, událostí (krom operace Genoa, což jim rád odpustím) s prostředím televizní stanice a kupou kvalitních herců. Vím, že je to vesměs utopie dělat takovéto zpravodajství. Nicméně bych byl neskutečně vděčný, kdyby si současné TV stanice vzali alespoň 10-20% z toho, co se odehrává v tomto seriálu a pokusily se to aplikovat v jejich zpravodajství - tady v naší zemičce. To je zhruba vše. Teď už si jen počkat na třetí řadu, což bude ovšem úmorné čekání!

Na začátek bych chtěl podotknout, že Homeland je mou srdcovou záležitostí. Hatufim se od Homelandu liší především v tom, že zde není znát ten klasický americký seriálový rukopis - tzn. není tak akční, přechytračený ani záludný. Ba naopak, Hatufim je hlavně o psychologické stránce věci, o emocích. Působí mnohem reálněji, vyzráleji a uvěřitelněji. Navíc je zde použita skvělá hudba dokreslující celou atmosféru seriálu. První série je spíše o poznávání hlavních postav, místy vskutku zdlouhavém, ale přitom dopodrobna nastiňujícím problematiku vztahů v rodinách válečných zajatců. Oba tyto seriály jsou výtečné, podobné a přitom zcela jiné. Homeland mi dopřává takovou tu akční a mysteriozní stránku, zatímco Hatufim spíše tu psychologickou a emoční. Proto si myslím, že zhlédnutí obou těchto seriálů má své opodstatnění. Co se týče herců - nejvíce se mi líbil herecký projev Ishaie Golana (Uri), Assi Cohena (Amiel Ben-Horin) a Jonathana Uziela (Ynon Meiri). Hodně oceňuji také šprýmy a faux pas od Yael Eitan (Dana), u kterých se nesčetně krát zasměji a odreaguji se tak na chvíli od pochmurnější atmosféry. První série - 90%. Druhá série je už trošku o něčem jiném. Některé postavy už máme prokouknuty dopodrobna, jejich psychologický profil i chování. Nicméně děj se stále vyvíjí, na povrch vyvěrají nové skutečnosti, objevují se nové tzv. WTF momenty. Konec druhé série byl hodně emotivní a poslední minuty závěrečného dílu nechaly kvalitně pootevřená vrátka pro sérii třetí, která bohužel nebo bohudík, již zřejmě natočena nebude. Dávám druhé sérii 99.99% - setinku strhávám za předvídatelnost. Avšak zpracování, interiéry, exteriéry - to vše je naprosto nad očekávání, prostě geniální a realistické. Víc takovýchto seriálů, prosím. Tato problematika se nikdy neomrzí a musí se to lidem (především těm z prvního světa) dostat pod kůži, ať vědí, co se dennodenně děje v těchto zemích na základě náboženských pohnutek. Allahu Akbar!

Grandiózní počin v mnoha směrech.

Povím vám příběh o tom, jak jeden cynický, pokrytecký a extrémně manipulativní jedinec jednoho krásného dne po moci a odplatě toužiti začal a pro dosažení svých cílů neštítil se udělati cokoliv. Lžu, nepovím. Podívejte se sami. Toto dílko je, želbohu, odrazem nejen americké, ale i naší společnosti. Což je přinejmenším smutné, ale v seriálové podobě mi to vůbec nevadí, ba naopak vítám to s otevřenou náručí. Kevin (na stará kolena) hraje svou životní roli spolu s neodolatelnou Kate a výbornou (Kevinovou přisluhovačkou) Robin. To co Kevin v první sérii započal to v druhé dorazil až do úplného konce. Bez ztráty kytičky a s grácií, jak jinak. Cg Frank, you astute bastard!

Pro mě, po Hatufimu, jeden z nejlepších dramatických seriálů vůbec. Dá se k tomu horko těžko něco napsat. Musíte to prostě vidět a prožívat individuálně. Je to geniální, dechberoucí a mysteriózní výtvor od začátku až do konce. Nenechá vás to v klidu a chladným. Uvažujete, co by se stalo, kdyby...A jak si tak uvažujete, stane se úplně něco jiného a nečekaného, což vás skromně posadí zpátky na prdel - i když (při špetce soudnosti) leccos je předem dané či předvídatelné. Co se týče herců - nejraději bych většinu nacpal do TOP_10, ale bohužel tam není tolik místa. Místečka se našla alespoň pro Damiana a Claire, kteří tento seriál neskutečně táhnou k dokonalosti. Klobouček musím také smeknout před Mandym, Rupertem a pár dalšími.

Misfits jsou pro každého fanouška britského humoru jasnou volbou. Třešničku na dortu, oproti klasickému britskému humoru, tvoří břitkost, sarkasmus a geniálně trefná vulgarita. Pro mě nejvýraznějšími postavami jsou Nathan a Rudy, přičemž Nathan je tahounem prvních dvou sérií a Rudy je tahounem třetí a čtvrté série. Humor a vyjadřování obou těchto postav vás prostě dostane do kolen. Nesmím však opomenout Simona, jehož postava prochází vývojem od introvertního malého psychopatka s širokou škálou psychedelických obličejových grimas až po sebevědomého a cílevědomého hrdinu. Edit: 4. ale především 5. série už stojí za pendrek. Sem tam nějaký šprým od probačního, pár klasických Rudyho hlášek, ale zbytek týmu pokulhává. Scénář už také bohužel vaří z vody a hlavní dějové linky jednotlivých epizod jsou horší než ty vedlejší, u kterých se paradoxně více bavím. Proto odebírám hvězdičku. 5. série fenoménu Misfits už spíše jen škodí. Dodívám se z respektu.

Arrow je pro mě v současné době více než povedenou náhražkou za Smallville, který jsem sledoval v mladším věku. Arrow je mnohem vyzrálejším seriálem s plnohodnotným scénářem a dobrým hercem v hlavní roli. Jako velké plus hodnotím dějové přelívání mezi současností a minulostí na pustém ostrově, což nám postupně odhaluje, co vlastně Olivera Queena změnilo z bohatého fracka na bdělého strážce svého rodného města. První série 4*. Edit: První polovina druhé série nestála za moc, ale postupem času se vše začalo rozjíždět, vyostřovat (flashbacky stojí za to) a finále i epizody jemu předcházející byly úctyhodným vyvrcholením druhé série. I přes ten pomalý rozjezd dávám 4+ hvězdičky a už se pomalu začínám těšit na Flashe.

TBBT je prostě a jednoduše výborná geekovská zábava. Je v ní obsaženo všechno od vědy, netradičních sociálních interakcí, až po hry a komiksy, takže si v tom určitě každý z nás najde kus svého. Hlavní postavou je bezpochyby Sheldon (Jim Parsons), kterého prostě nemůžete mít neradi. Jeho boj s rozpoznáváním sarkasmů a různých sociálních zvyklostí je během na dlouhou trať plnou netradiční zábavy. Určitě si budete říkat, že ten chlápek musí být blázen, ale nezapomeňte, že ho jeho matka nechala testovat. BAZINGA!

Lister: To když umřel táta mně, bylo mi teprve šest. Dostal jsem od každýho kupu dárků jako o Vánocích. Přál jsem si, aby se to stalo ještě pár lidem, abych si doplnil celý lego. Babička se mi to pokoušela vysvětlit, že jako odešel a že už se nevrátí. Jasně, že mě zajímalo, kamže šel. Říkala, že je moc štastnej a že odešel tam, co moje zlatá rybka. Tak jsem si myslel, že ho spláchli do záchoda. Myslel jsem, že je hned za tou vohnutou rourou. Posílal jsem mu tam jídlo a časopisy, aby měl co číst. Nakonec mě poslali k dětskýmu cvokaři, protože mě našli s hlavou v míse, jak čtu fotbalový výsledky. K tomu nelze nic dodat. Jednoznačně jeden z největších klenotů britského humoru.