Lish84

V paměti jsem měl ještě zdrcující recenze (zejména ty internetové) a tak jsem čekal jen "všechno nejhorší". Režisér Martin Kotík v nich byl označován vesměs za diletanta a jeho film za trapný. Proto jsem byl zprvu mile překvapen, že Kotík dokáže pěkně vystihnout atmosféru rušného města, dobře vybrat a zrežírovat herce a natočit moderně působící film. Na scénáři je také znát pečlivá příprava a je vidět, že každá scéna i věta byla předem dobře promyšlená a u každé by dovedli scénáristé přesně vysvětlit, proč ji do příběhu zařadili. Kotík tedy určitě točit umí a film Všechno nejlepší jistě trapný není. Ovšem je bohužel velmi nudný. Nuda se pomalu ale jistě vkrádá od prvních minut až v závěru přeroste v nudu obrovskou...

Tvůrci by si měli hlavně ujasnit žánr. Krimi thriller s příměsí rodinného dramatu - to se dá akceptovat. Ale když na scénu vstoupí Jiřina Bohdalová, je z toho najednou bláznivá komedie... Co se týče kriminální zápletky, není těžké odhadnout pachatele předem - bohužel hodně předem, už někdy v 1/3 filmu. Ne že bych byl tak dobrý detektiv, ale tvůrci velmi nešikovně použijí postupy podobných zahraničních filmů. Sice se pak snaží diváka zviklat pár scénami a záběry, ale aranžují je velmi okatě až trapně.

Zmoklí psi byli na mé první návštěvě karlovarského filmového festivalu (ročník 2007) mým prvním zhlédnutým filmem. Jestliže jsem měl před tím o snímcích uváděných na festivalu nějaké předsudky, tak Zmoklí psi je splnili do puntíku. Nudný, nedynamický, nepochopitelný film "o ničem". Rádoby silné lidské drama ze života, které vůbec nezasáhne a nechá diváka netečným. Tvůrci se ho snad ani do děje vtáhnout nesnaží - vůbec na něj neberou ohled. Vrcholem je poslední scéna: záběr na strom a k tomu dlouhá tklivá píseň. Když se zpěv už zdánlivé chýlí ke konci, začíná další sloka... O čem vlastně snímek byl jsem si musel poté přečíst v programu..

Tvůrci si dali za úkol vrátit čínské skupině jejich ztracené fotografie a v tomto ohledu mají můj obdiv a sympatie. Napadlo by to sice leckoho, ale málokdo by se toho opravdu chopil a začal všemi možnými způsoby pátrat. Bohužel film není tak napínavý, jak by se mohlo zdát. To je poznat už na začátku, kdy dost dlouho trvá, než se jakés takés pátrání konečně rozjede. A o moc napínavější to není ani poté. Hodně věcí tvůrci dělají ani ne tak za účelem odhalení totožnosti Číňanů, ale aby měli něco zajímavého do filmu. Cesta po stopách turistů a focení se na stejných místech je sice zajímavá věc, ale oslovení různých čarodějnic a věštkyň už je dost přes čáru (jejich s prominutím bláboly bych šupem vystřihl). Některé otázky, jež si tvůrci v průběhu celého filmu kladou, jsou typu "proč je moře modré" a tím dost otravné. Nevím, ale mě to, že se Číňané fotili vždy každý zvlášť a všude možně, i na zdánlivě nezajímavých místech, zase tak strašně zajímavé nepřijde - asijští turisté jsou zkrátka takoví. Hodně zajímavé to nicméně začne být v závěru, kdy práci tvůrců využije nebo možná spíše i zneužije čínská televize. Ovšem názoru na tento fakt se ze strany tvůrců nedočkáme...

Nejvíc na filmu kladně hodnotím to, že přináší do české pohádky něco nového. Scén z pekla jsme se dočkali už několikrát, ale na scény z nebe si z jiné pohádky nevzpomínám. Jsou milé, vtipné a patří k tomu nejlepšímu. Na zemi je centrem dění hrad Kašperk a je fajn, že se tvůrci nespolehli na Pernštejn či Bouzov, které jsou v českých filmech již přeci jen okoukané. Kamera na Kašperku vykouzlila maximum i to i v interiérech (ty se ale dle titulků točily i jinde). Co se týče hereckých výkonů: ústřední dvojice Ivan Trojan a Jiří Dvořák hraje skvěle, zaujme i Zuzana Stivínová. Zuzana Kajnarová, David Švehlík či Oldřich Navrátil jsou spíše standartní, ale určitě ne špatní. Ve vedlejší roli kuchařky hraje Jana Štěpánková, je dobrá, ale nijak originální - hraje roli podobně jako třeba babičku v Ranči u Zelené sedmy. Což je spíše vina scénáře a režiséra a jeho pokynů. Podobně na tom jsou i malé roličky ztvárněné např. Stanislavem Zindulkou či Jiřinou Jiráskovou. I když Anděl Páně vznikala jako televizní pohádka, i tak působí docela filmově - zejména díky kameře, hudbě a povedeným trikům. Nakonec stejně jako ostatní úspěšné české pohádky skončí na obrazovkách a bude odsouzena ke každoročnímu opakování v době Vánoc.

Po upoutávkovém videoklipu jsem se těšil, ale nakonec jsem byl bohužel zklamán. Začnu klady: ocenit se musí Richard Krajčo, který film pozvedá, dává mu tvář a díky němu Comeback rychleji utíká. Fajn je i snaha o autentické dialogy - třeba když štamgasti vyzvídají, kolik ti umělci vlastně berou (není to bohužel snaha důsledná). Film je kromě Krajča do značné míry postaven na písničkách Vlasty Redla, což vyvažuje (jistě záměrně) řídký děj. A tím se dostáváme k záporům: tvůrci si sice libovali, jak Redlovy písničky do filmu sedly, z mého úhlu pohledu však děj zbytečně zpomalovaly a místy působily i rušivě. Často to jsou songy sice pěkné, ale někdy bývají zahrány příliš dlouho (třeba při scéně v hospodě). Pěknou písničku si člověk může pustit samostatně a i když se film pěknými písničkami zaplní celý, neznamená to automaticky pěkný film. Celkově tedy spíše nuda.

Cry_Wolf se tváří jako další béčková teenagerská vyvražďovačka, ale klame tělem. Jak píši ve svém profilu, mám rád filmy s překvapivými konci. A konec Cry_Wolf mě opravdu překvapil - hlavně proto, že jsem ho nečekal :). Tím spíš, že tvůrci diváka průběžně svádějí na špatnou stopu. Pořád sice platí, že jde o béčko, ale rozhodně ne o béčko odbyté a bez ambicí. Zápletka je sice možná za hlavu přitažená, ale docela propracovaná a ač s podobnou pointou už asi někdo dávno přišel, snaha o originalitu se musí tvůrcům přiznat.

Film se rozjíždí celkem poutavě a napovídá, že by diváka mohla čekat hodinka a půl slušně průměrné akční zábavy. To podporuje hlavně charismatický The Rock. Je to hlavně on, kdo zejména v počátku film táhne. Jakmile vojáci dospěli k bloudění v temných chodbách, začal mě film spíš nudit. Tvůrci nabízí jen stokrát viděná klišé a pokusy o napětí. Vlastně jsem jen čekal, až konečně přijde ona tvůrci oslavované scéna z vlastního pohledu ve stylu hry. Tento na první pohled zajímavý nápad se mohl tvůrcům snadno vymstít, naštěstí se stal pravý opak. Scéna je dobře načasovaná, má tempo a určitě mě nezklamala. Bohužel hned po ní klesá kvalitu filmu zas o několik stupínků níž, naštěstí už to ale není tak hrozné jako na začátku (následuje také ještě závěrečný souboj) a dá se to dokoukat. Různé odkazy na hru mě ve filmu potěšily, jakkoli jsem jich jako poměrně neznalý hráč odhalil a ocenil jen pár (film prý nejvíc vychází z třetího dílu hry). Právě tyto odkazy a v závěru pak scéna ve stylu hry film odlišují od mnoha dalších podobných. Nízké napětí, převážně nezáživnou akci (s výjimkou herní scény a závěrečného souboje) a málo poutavou atmosféru to však nezachrání.

Naprostá většina postav zde má svůj smysl a dříve či později nějak ovlivní děj. Zpočátku se může zdát, že cestu amerického studenta k hooligans provází zbytečně moc postav, ale tím si jen scénárista připravuje půdu pro budoucí pointu. Příběh přináší hned několik menších překvapení a zvratů. Ale nelíbilo se mi, že film dělá z rowdies skoro až hrdiny - narážím na závěrečnou "hrdinskou bitvu" a pochod do ní. I když jeden člověk při potyčce zahyne, nedočkáme se vystřízlivění postav s tím, že tohle bylo opravdu zbytečné. Smrt této postavy je znázorněna jako hrdinská oběť. Jenže bitka fotbalových fandů přece není bitva v Pánovi prstenů... Jinak ale prostředí rowdies slouží spíše jen jako záminka k tomu, aby byl divákovi ukázán postupný růst sebejistoty Elijaha Wooda. Což je podle mě další klad filmu.

Někteří recenzenti filmu vytýkali pomalý rozjezd a dlouhou dobu, než dojde k mučícím scénám - hlavního motivu filmu. Já si myslím, že režisér buduje napětí dobře a důmyslně - hezky postupně, ani pomalu, ani rychle, každá scéna má v tomhle nějaké opodstatnění. Je to ten typ režiséra - fanouška, který točí takové filmy, jaké by v kině sám chtěl vidět. Mučících scén tu je akorát, přesně tolik, kolik příběh vyžaduje. Jsou úplně to nejlepší na celém filmu. To, že je Krumlov vydáván za Bratislavu mě celkem netrápí, stejně jako mně v xXx nevadilo, že Alpy začínají kousek za Prahou. Je to právo filmařů a když něco v rámci filmu funguje, vůbec nevadí, že je to ve skutečnosti blbost.