golfoxovox1

Citlivý snímek se zajímavými postavami, drama k zamyšlení dotýkající se náročné životní situace matky a hledání řešení srdcem. Ve filmu jsou výborně budovány emoce. Zatímco zpočátku možná nebude každý s hlavními protagonisty sympatizovat, postupně si k nim divák vybuduje kladný vztah a jeho pohled bude chápavější. Navíc velké plus, že se ve filmu, který znázorňuje psychologické obtíže, objeví dost scén, které vám vykreslí ve tvářích upřímný úsměv. Výborný je i nápad, kdy se na optimistické sekvence mění formát obrazu i vymyšlený způsob tohoto přechodu. Zajímavá je i vedlejší postava sousedky Kyley. Nejsilnější momenty pro mě: Steve zpívající karaoke tuším na Bocelliho (geniální střih a vykreslení lidské povrchnosti), snová sekvence matky (roztažený obraz), závěrečná až filozofická konverzace mezi Diane a Kyleou o naději. Chválím herecké výkony a děkuji za čsfd projekci :-) Jasných 5.

Na tento film jen tak nezapomenu. Film stojí na scénáři, který naráží na běžné problémy manželství, či vztahů obecně z pohledu muže i ženy, upozorňuje na vzájemnou chybovost v klasických situacích života, ale zahání je do překvapujících extrémů. Tyto extrémy jsou (aspoň pevně věřím) dost ujeté, takže nevíte, jestli se máte smát, bát se a nebo přemýšlet. Postavy jsou vykresleny tak, že sympatie k nim budete každou chvíli měnit. Nečekejte atmosférického Finchera typu Sedm nebo Hra, čekejte film, který s vámi bude manipulovat překvapivými zvraty a na jehož konci budete v kině nevěřícně zírat, zda to bylo myšleno vážně... Já věřím v satiru :-)

Hodně rozporuplné hodnocení mě nepřekvapuje. Jsou diváci, kteří poměrně velký a hlavně cílený tlak na jejich emoce odmítají. Nicméně z tohoto filmu si každý může odnést to svoje. Nebudu zastírat, že (nutná a nutně zdlouhavá) love story mě brala asi ze všeho nejméně, vyzdvihl bych především zachycení prchlivosti okamžiku. Během okamžiku se všechno dokáže podělat tak, jak si mnozí z nás včetně mě asi nedovedou představit. Linie s myšlenkou podstoupení oběti pro blízkého člověka, proslov dědečka u postele, byla jednou z nejsilnějších scén. Dále bych jmenoval výborné zachycení charakteru člověka, který jede proti proudu a poslouchá Beethovena, zatímco ostatní paří na rockových koncertech. Věřte mi, že v tomto ohledu mám pro Miu velké pochopení a Ch. G. Moretz opět perfektně zahrála (i na chello :D ). Tím se dostáváme k hudbě jako takové, film nabízí stejně chápavý pohled do dvou hudebních světů, velké plus. Dále parádní scéna s uvědoměním si, že cello nemusí být pouze sólový nástroj, přesně tak to většinou funguje. Sólově lze samozřejmě s radostí hrát, ale hraní pro rodinu, tým, nebo "okolí" dodává sólistovi přidanou hodnotu. (Viz můj profil.) S koncem nemám sebemenší problém, měl švih. Takže suma sumárum nevidím důvod proč nedat 5 ;-) A doporučuji všem, na film se dá koukat z vícero hledisek. ;-)

Zajímavý námět a vynikající H. J. Osment v roli oddaného robota Davida s propracovaným hudebním doprovodem. Film nenásilně ukazuje na krásu i úskalí lásky ke člověku.

Vizuálně vytříbený film s důrazem na detail a psychologickou stránku osobnosti člověka, se kterým mám po zhlédnutí díla soucit. Robin Williams se ujal role Sye na jedničku, považuji ji za jednu z nejlepších, myslím si, že právě touto rolí R. Williams nechal divákům nahlédnout do svojí duše, a proto ji po přečtení scénáře sám chtěl a dostal. Napětí je ve filmu tvořené čistě jen atmosférou a obavami, co hlavní hrdina provede dál, protože nejsou hned známy jeho principy myšlení. Charakter však není vykreslován jednoznačně záporně, a tak divák až do konce netuší, proč Sy dělá, to co dělá... K tíživé atmosféře přispívá dokonalý soundtrack Johnyho Klimka a Reinholda Heila! Hlavní téma je aspoň pro mě nádherná melodie s tíhou balvanu. A to i celé vyznění tohoto filmu. Hluboký film, fenomenální obraz smutného člověka s amorálním chováním jeho okolí. Pochopení. Citlivost. Síla. Fotografie. Detail. Doporučuji. :-)

Geniální snímek, ze kterého by si mnozí tvůrci mohli vzít ponaučení, jak natočit atmosférický horor. Výborně jsou zpracované už úvodní titulky. Atmosféra se postupně zhušťuje a divák se dozvídá víc. Některé momenty opravdu děsí. Belén Rueda se ujala role pátrající matky skvěle, věřím jí od začátku až do konce filmu. Závěr a pointu jsem nečekal, ale nemyslím si, že by šel natočit líp... (Např. proslov ve sklepě s krouživou kamerou)... A hlavně - objevil jsem Fernanda Velázqueze, tento nadějný španělský skladatel je schopný po celý film udržet napětí a k závěru složí excelentní dojemné a vkusné téma, které nás spolu se závěrečnou scénou může dohnat až k slzám... Doporučuji, opravdu podařený film ve svém žánru ;-)

Co si budeme povídat, je to klasický slaďák, takže k ději se vyjadřovat ani nemusím, ale vyzdvihuje se v něm role hudby ve filmu a největší velikáni, samotný film má velmi hravý soundtrack a nejednou se objeví i nějaký ten inteligentní vtip :-)

Past na rodiče jsem měl rád jako děcko a asi ji mám rád dodnes. Je to pohádka s jasně danými charaktery a hned na začátku filmu je jasné, jak skončí, přesto z něj čiší lidskost a znázornění pohody a ideálu rodiny jako takové. Navíc to má spád, hlavní představitelka se v dvojroli Annie a Hell vyřádila a z hlediska vtipu notně přispívá Meredith. K Disneymu podobné dějové linie prostě patří a je dobře, že existují, obzvlášť pro děti.

Jeden z nepromyšlenějších scénářů vůbec, perfektní prostředí, pointa. A hlavně všechno do sebe krásně zapadá... Film, který vás nepustí. Doporučuji všem. :-)

Velmi citlivý a působivý film o nepochopeném géniovi s čistou duší, člověkem, který si váží života jako takového Film s dobře vystavěným scénářem a několika velmi povedenými scénami... Nejvíce mě zasáhla scéna se srnou, dotek smrti. Víc psát nebudu, doporučuji všem, kterým nevadí, že film hodně tlačí na emoce... (A úspěšně v mém případě.) A hudba? Jeden z poměrně neznámých klenotů Jerryho Goldsmithe. :-)