Lilloos

Začít se má něčím pozitivním, tak fajn...Prapůvodní myšlenka uskutečnění dětských snů je sice fajn, ale byla tu alespoň tisíckrát, takže za to se film žádného velkého plus nedočká. A teď k tomu negativnímu. Shrnula bych to slovem VŠECHNO. A jestli jsou ti dva věčně naštvaní hybridi hrdiny dnešních dětí, měla bych si taky vymyslet svojí žůžo-lábůžo planetu a urychleně tam zdrhnout.

Přestože jsou děcka a pandy neskutečně neobratné a padají z čeho můžou, mají minimálně 10 životů, takže můžou padat (popřípadě se topit) znova. Prostředí horské Číny je kouzelné, panda roztomilá, ale nudný děj společně s otřesným nesympatickým hlavním...amíkem stahuje film pod průměr. A co se hudby týče, i ten nejpovedenější motiv opakovaný každých 5 minut brzo začne štvát.

Ano, mám ráda 1D, ale to není důvod, proč hodnotím tak, jak hodnotím. Každý alespoň trochu objektivní divák musí, po ZHLÉDNUTÍ FILMU, uznat, že "dokument" je natočen realisticky a dobře. Názor na členy skupiny ať si každý udělá sám, mně se jeví jako mladí blázniví sympatičtí talentovaní (a hezcí) kluci, kterým se splnil sen. Jejich životy vůbec nejsou tak růžové, jak je vidíme my a oni sami si uvědomují, že vše záleží na fanoušcích, a že za dobu neurčitou, dříve či později, i jejich hvězda popularity pohasne, protože nikdo nezůstane na výsluní navždy.

Animovaný rádoby katastrofický film je prostě už od pohledu blbost. Děj tedy budu ignorovat. Pak jsou tu tucty tuctových potrhlých zvířátek, které otravují více či méně, a třeba taková postava lenochodí babičky si beze všeho ostychu urážlivě utahuje z prarodičů. Úroveň animce se stále zvedá, u humoru je to naopak. Ale pokud vám k výbuchu smíchu stačí:"Já zaspala i kometu, co vyhubila dinosaury.", budete nejspíš spokojení.

Příběh zajímavý, ale ani zdaleka tak vtipný jako předchozí kraťasy. Scrat bez žaludu není pořádný Scrat.

Nechat staré osvědčené věci tak, jak jsou, se občas vyplácí. Vánoční šutr a prťaví barevní lenochodi jsou vrcholem nevkusu této ubohé nesmyslné splácaniny, která ani nemá vánoční atmosféru. Celé to vystihuje odpověď Diega na Sidovu trapnost. "Proč jenom jsem na seznamu hříšníků?" "Asi proto, že není seznam pitomů."

Necelé 3 minuty upřímného smíchu...

Stejně jako u předchozího dílu to zpočátku vypadalo alespoň na slušné pobavení. S postupujícím časem byl však děj pořád víc a víc dementnější, až vše vyvrcholilo v bláznivé nicneříkající skoč, spadni, leť, roď, zachraň a hlavně u toho pořádně nahlas řvi. Zklamal mě i Scrat, který se kvůli holce vykašlal na svůj žalud a tak byl jeho prostor posouván úplně jiným směrem. Občas jsem se mu sice zasmála, ale celé to postrádalo prvotní jednoduchost Scratovi dokonalosti. Ještě štěstí, že mu v závěru cvaklo a urovnal si priority. Nová postava lasičáka Bucka mě nijak nezaujala, narozdíl od roztomilých dinosauřátek. A co musím opravdu vyzdvihnout byla animace - v pravěkém pralese se tvůrci opravdu vyřádili (ačkoliv někde to v zápalu tvořivosti trochu přepískli).

Od kraťasu očekávám, že mě bude bavit "celou dobu". A to se tentokrát moc nevydařilo. Sid prostě není Scrat, který jen svou nepatrnou přítomností přidal druhou hvězdu.

Když Scrat našel stroj času, trochu jsem se vyděsila, co z toho bude za sci-fi úlet. Mýlila jsem se, bylo to boží. Veverky to holt mají těžké v každé době.