Faramir

Při sledování jsem si vzpomněl na klasické antické tragédie jako třeba Sofoklova Oidipa. Ať dělají hrdinové co chtějí, i když se jim třeba podaří částečně změnit svůj osud (věštbu), nakonec to stejně dopadne tak, jak bylo předpovězeno.

Po nějakém čase jsem zhlédl celý čínský seriál, několik předchozích pokusů i díky pracovnímu vytížení ztroskotalo u 5., 6. dílu s předsevzetím, že se k nim v budoucnu vrátím, až osudy Ren Anle mě zaujaly natolik, že jsem se dopracoval až k závěrečným dvěma svatbám (SPOILER, ale vzhledem k logice čínských seriálů zas ne až tak velký). Kdyby se někomu podařilo hacknout neexistující kameru na mém monitoru, snadno by poznal, který seriál mě zaujal - jakmile se začnu při sledování přihlouple usmívat, jsem přesně tam, kde mě čínští tvůrci chtěli mít. Tady se mi to přihodilo už v průběhu prvního dílu. Vžil jsem se do kůže hlavního hrdiny a nechal se bezostyšně balit krásnou pirátkou Dilrabou Dilmurat - komu by se to nelíbilo? Právě tímto se seriál liší od ostatních, hned od prvého dílu emancipovaná hlavní hrdinka, která moc dobře ví, co chce, prozradím, že svatba to nejprve není, ale i to se nakonec změní. Nebýt poněkud rozvleklejší prostřední části s mnoha flashbacky standardně doprovazenými tklivými písněmi, bylo by to i za 5*, ale i tak se 4* mohu seriál všem všem milovníkům wuxia doporučit. Bohužel zatím neexistují české titulky, takže jsem viděl s AI překladem, což se pokusím napravit vytvořením vlastních v nejbližším možném termínu, tedy v geologicky krátké době.

Jedno čínské přísloví praví: "Když máš čtyři svatby se stejnou ženou a pokaždé to nedopadne dobře, pak asi děláš něco špatně." :-)