Recenze (53)
Včerejší děti (2000) (TV film)
Dojemný film nabitý emocemi, navíc z prostředí Irska:) Můj snad první film s tématem reinkarnace a hned celkem povedený. Vidět Jane Seymour v jiné roli než jako doktorku Quinovou bylo osvěžující:)
Saturnin (1994)
Film super, ale knížka byla prostě lepší!
Ledové království (2013)
Tak tato pohádka se opravdu nepovedla, spíš se jednalo o parodii nebo zlý sen. Pokud chtěli tvůrci dokázat, že si v animovaném filmu můžou dovolit cokoliv a lidi to stejně budou "žrát, právě proto, že je to animák," tak jim tleskám, to se jim povedlo na jedničku. Pokud to však mysleli vážně, chce se mi z toho spíš brečet. Tak stupidní a otravné dialogy jsem už dlouho neslyšela. A kdo skládal texty k hudbě? O tom snad raději mlčet, to by dokázal vymyslet každý. Celkově mám z toho pocit, že celou zápletku, hudební texty i dialogy vymýšlela banda pěliletých dětí, jedině pak bych to snad dokázala pochopit. Vtipné momenty byly snad jen dva. Dojem z pohádky: nesnesitelný! Nechci už nikdy víc vidět!! P.S. Dávám jednu hvězdu za efekty, protože např. stavba ledového paláce Elsy neměla chybu.
Hobit: Šmakova dračí poušť (2013)
To byl adrenalin! Oproti klidnější "jedničce" je tohle pokračování napěchováno akcí. Moje oko potěšil pohled na město Dul i Jezerní město, stejně tak jako lesní království elfů, miluju tyhle záběry na nové destinace a jejich propracované detaily. Dějová linie s Turiel (mimochodem nádherná ženská) a Kilim pro mě byla zajímavě nedokončená... Scéna v sudech bude ještě asi dlouho nepřekonaná. Na třetí díl se vysloveně těším!
Kapitán Phillips (2013)
Napínavé až do poslední minuty, ačkoli bylo předem jasné, že ho zachrání, ale nevěděla jsem, jakým způsobem. První půlka filmu pro mne byla divácky zajímavější a atraktivnější. Atmosféru dokreslovala skvělá hudba.
Čtyři slunce (2012)
Já vím, někdy to nejde... Kdyby jenom někdy, ale když ono to v poslední době nejde skoro pořád. A když už to vypadá nadějně, tak se objeví něco, kvůli čemu se to zas vrátí do starejch kolejí. A tak si každej ty svoje bolístky léčíme po svym, i když v mnoha případech nerozumnym způsobem. Ale vlastně tim ve většině případů škodíme nejen sami sobě, ale i okolí... A možná, že to jen tak nepřejde:( Vždyť nakonec všichni jen hledáme kousek toho štěstí. Karel Roden hrál pro mě ze všech svých rolí nejulítlejší a zároveň nejsympatičtější postavu:)
Anděl Páně (2005)
Pobavila jsem se, ale tak nějak se nemůžu rozhodnout, jak moc se mi tahle pohádka líbila, duo Trojana s Dvořákem bylo povedené, ale to nebeské zarámování mi dojem trochu kazí. A také z úst herců až moc často padaly zdrobněliny jmen, což mi nějak nešlo přes uši... Já vím, je to pro děti. Přes to všechno je to milá pohádka, na kterou se někdy ráda podívám znova.
Šmejdi (2013)
Chce se mi zvracet z těch pahýlů morálního dna, kteří si říkají prodejci. Ubožáci jsou to, všichni, do jednoho! Co všechno jsou ochotni udělat pro prachy? Řvát? Ponižovat? Vyhrožovat? Zmlátit důchodce? Tomu se říká šikana a není to nic nového pod sluncem. A pak si připadají jako hrdinové, že jezdí v nablýskaném autě, mají dům na ostrově... ne-li víc. Přinejmenším bych jim plivla do ksichtu. A pak se divme, že pro mnoho současníků je slovo prodejce synonymem podvodníka...
Čas probuzení (1990)
Ohromil mě a dojal mě. Ani na vteřinu jsem neodhalila konečnou zápletku, pořád jsem v duchu fandila Leonardovi a věřila, že ho z toho jeho láska k té ženě vyléčí, vezmou se a budou mít kupu dětí. Ale líbilo by se mi to ještě vůbec? Konec, který nastal, byl pravdivější a smutnější, ale o tom víc zapamatovatelný. Lékař, kterým ostatním pomáhá se probudit, se nakonec také sám probudí.... A určitě ta chvíle bude stát za to, i kdyby to mělo být jen na okamžik.
Přátelé (1994) (seriál)
Nikdy nezestárnou, čím víckrát se na to dívám, tím víc je mi sympatičtější ulítlá a praštěná Phoebe, u mužského osazenstva se nikdy nemůžu zcela rozhodnout mezi milým, "na trapasy trpícím" Rosem a roztomilým vtipálkem Chandlerem.