Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (309)

plakát

The Eight Hundred (2020) 

Nejvýdělečnější film loňského roku mě moc nepřekvapil. Na druhou stranu ani nezklamal. Mělo to vše, co jsem od toho snímku očekával, tedy kvalitní a slušně natočenou válečnou řežbu. Avšak příběhově trochu prázdnou. Už v úvodu mě snímek překvapil tím, že bez jakéhokoliv osvětlení situace do a nemožnosti (pro evropského diváku minimálně) se orientovat od počátku děje, se film ihned hrne do akce. Chvíli mi trvalo než mi došlo kdo za koho bojuje a kdo je kdo. Tohle za mě mohlo být mnohem lepší. Ale zase díky tomu snímek získává již od počátku slušný tempo, který si udrží až do konce. Postavy jsou trochu plošší, ale na druhou stranu jsem rád, že se šetří patosem a patriotismem. Film je opravdu slušně natočen a rozpočet na něm jde rozpoznat. Akční scény jsou přehledné. Rozhodně tedy jeden z těch lepších vojenských filmů za poslední dobu. Má to sice i své mouchy, ale celkově je to snímek, co za vidění stojí. 7/10.

plakát

Zvuk metalu (2019) 

Sound of Metal je pro mě rozhodně jedním z těch lepších snímků, kteří jsou nominováni na Oskara. A musím říct, že je nominován plným právem. Loňský rok byl chudší na film, přesto jich pár výborných vzniklo (byť je stále pro mě nejlepším počinem stále TeneT a Attenboroughovo Život na naší planetě). Sound of Metal vypráví příběh metalového bubeníka, který přijde o sluch. Nemůže hrát v kapele na bubny a hluchota jeho vztahu s Olivií Cooke také příliš neprospívá. A tím pádem tedy přijde i o svůj život. Ubytuje se proto v místním odlehlém klubu pro neslyšící. A zde nalézá světlou stránku na jeho stavu. Na Sound of Metal se mi líbilo především jeho syrovost, kdy výborně dokáže zprostředkovávat pocity a stavy našich hrdinů. Ukáže jak slyší a vnímá svět neslyšící či postupně ohluchující člověk. Tyto scény jsou tím nejlepším, co film nabízí (teda až na fenomenální výkon Rize Ahmeda, jemuž ten Oskar nelze nepřát). Krásně ukazují důvody, proč neslyšící tvoří vlastní separátní společnost. V tomto je film téměř až dokumentárním. Což není výtka, nýbrž pochvala! Bohužel, ale osa příběhu je jasná již od začátku a film a ani příběh nemá čím překvapit. Což však neznamená, že bych se nudil. To vůbec. Film mi utekl jako voda a to především díky perfektnímu Ahmedovi, přesné režii a neskutečně propracovaným hrátkám se zvukem. Pro mě velké překvapení a rozhodně filmu budu držet palce na cenách akademie. Ale plnou palbu tomu nemohu dát a to především díky mé výtce k příběhu. Přesto nadmíru působivý snímek, který je třeba sledovat v klidu a s pořádným zvukem. 8/10.

plakát

Saljut-7 (2017) 

Pro mě velké zklamání. Na snímky s podobnou tématikou nedám dopustit. Obzvláště jsou-li dle skutečných událostí. Ale Saljut-7 bohužel vyniká jen po technické stránce, kdy je vše fajn natočeno a vizuální stránka je krásně dotažená. Taktéž herci jsou velmi přesní a vy jim po celou stopáž fandíte. Bohužel příběhově už je to takové nezáživné. Některé scény vypadají stejně věrně jako scény ze Star Treku či Armaggedon. Ono i dle vyjádření pamětníků těchto událostíjde poznat jak moc je to dle "skutečných událostí". Ano, přirovnání k Michaelu Bayovi je naprosto trefné. Saljut-7 by evidentně rádo bylo další Gravitací, ale k tomu má hodně daleko. Ve výsledku to ani moc nepůsobí, že film natočili rusové. Což je myslím vcelku škoda. Některé scény splňují vysoké standardy. Bohužel většina nedává ani ty průměrné. Škoda, vcelku promarněná šance na pěkný film. 4/10.

plakát

Cesta do Ameriky 2 (2021) 

Tak tohle byl pořádný úlet. Pro Cestu do ameriky mám slabost (i pro odkazovanou Záměnu). Ale tohle mi moc nesedlo. Dost mi to připomínalo filmy se Sachou Baronem Cohenem (zejména Diktátor a Borat). Ale oproti nim tohle je vtipné pouze v pár momentech. Celkově se to spíš veze na vlně trapnosti a snahou vtipkovat za každou cenu. No a to se povětšinou absulotně nedaří. Příběh se také příliš dobře nepodařilo vymyslet, aby dvojka měla ve výsledku nějaký význam. Co se snímku daří, je povedeným způsobem odkazovat na původní film (a nejen ten). Některé scény jsou taktéž velmi povedené. Ale ve výsledku film nedokáže ničím překvapit a leckdy jen zbytečně přešlapuje na místě. Délka je také delší než by měla. A moc nechápu to, že z toho nakonec tvůrci udělali skoro muzikál. Na druhou stranu s takovým hereckým obsazením toho nelze moc zkazit a i ty sebetrapnější vtipy neklesnou tak hluboko. Ale nepochybně by se původní film bez tohoto pokračování dozajista obešel. 3/10.

plakát

Chungking Express (1994) 

Tak tohle bylo pro mne příjemné překvapení. V jistých kruzích dosti chválené Stvořeni pro lásku mne nezaujalo ani náhodou. Spíše mě úplně minulo významově i atmosférou. Ale dle mnohých nejlepší Kar-waiův nejlepší film - Chungking expres mě bavil od začátku do konce. Vcelku neobvyklý romantický film o nenaplněné lásce je o dvou nedávno opuštěných policistech, kteří jsou osamoceni a ne zcela ještě smířeni z toho, že je opustily přítelkyně. Jednoduchý dva vzájemně se lehce propojující příběhy, z nichž mě bavili oba. Jediné co bych vytkl, je možná to, že příběhy nemají obdobnou délku a druhý policajt dostal trochu (alespoň pro mě) zbytečně moc prostoru na úkor toho prvního. Snímek má skvělou atmosféru i boží soundtrack. A troufám si tvrdit, že na podruhé by mě to mohlo bavit snad i více. No uvidíme. Možná dám někdy znovu šanci i Stvořeni pro lásku. 8/10.

plakát

WandaVision (2021) (seriál) 

No po shlédnutí jsem spíše na vážkách. První tři díly byly utrpení. Něco v nich bylo vtipné. Ale většina spíše ne. Naplno se potvrdilo, že Elizabeth Olsen není moc dobrá herečka. Seriál spíše táhne Paul Bettany a další postavy, co se objeví po třetím díle. Poté navíc seriál získá i slušné tempo a navnadí potenciálními zajímavými twisty a samozřejmě opět ne otravným pokukováním po jiných filmech MCU. To vše je skvělé. Ale přijde mi, že se dali některé linie zakončit lépe. A pravdou zůstává, že naše teorie byly zajímavější než vyústění. Škoda, že se MCU (zatím?) bojí jít do paralelních vesmírů, což by mohlo být skvělé a pro tvůrce by to znamenala dle mého téměř volné ruce. Ale i tak musím pochválit za neotřelý nápad se stylizováním a odkazování na steré sitcomy, které mi sice bohužel nic neříkají, ale i tak je to odvážný krok bych řekl. Bohužel takový nedotažený. Zápletka nemá na délku série opodstatnění. A některé díly se táhnou a vše nakonec stejně skončí v již obligátním digibordelu. Možná, že by seriál lépe vypadal ve filmovém formátu. On stejně ten rozpočet bude dosti podobný si myslím. Ona zajímavost ze zdejších zajímavostí, že film má více trikových scén než Endgame, zněla neuvěřitelně. Ale po shlédnutí to tak i nakonec vypadá. Ale musím říct, že u většiny dílů jsem se nadmíru bavil. Nápad odvážný, leč nedotažený. 5/10.

plakát

Gagarin: První ve vesmíru (2013) 

Musím říct, že snímek nakonec nedopadl vubec špatně. I když prvni polovina mi moc nebavil. Nesla ve zmateném představování postav a hlavně Jurije Gagarina. Příběh pak bez jakéhokoliv opodstatnění a logiky přeskakoval z jednoho časového období do druhého. A to nepřestalo do konce filmu. Scénář se opravdu nepovedl a výstavba příběhu je chaotická. Nekdy v půlce jsem se pak v postavách trochu začal orientovat a ke konci film chytil velmi slušné tempo. Scény ve vesmíru jsou nádherné a přesto ne moc opulentní. Ono celkově tenhle snímek se sovětským národním hrdinou měl potenciál sklouznout scén plných klišé a vyžívání se v tomto úspěchu a vítězstvím nad západem. Film je však spíše civilní a méně opulentní než bych čekal (na rozdíl od Saljut 7). Má to velmi podobný nádech jako První člověk. Ale ten se mi líbil mnohem víc. Hlavně díky propracovanosti postav. To zde bohužel chybělo. Přesto však nemůžu tvrdit, že bych se nudil. To vůbec. Film vcelku utekl a zavěrečná 45 minutovka pak splňovala i mé nejvyšší nároky. Ale celkově film spíše řadím do průměru. 5/10.

plakát

Don Jon (2013) 

Každý máme nějakou tu závislost. A Jon má neskrývanou závislost na koukání porna. Rád se svými kamarády obráží místní bary a balí jednu holku za druhou a hodnotí je dle stupnice 1-10. Když však narazí na jasnou 10. - Scarlett Johansson (kdo taky jiný, že?), bezhlavě se zamiluje. Ale i tak na porno stále nedá dopustit. Vcelku neobvyklý film o závislosti. Žádný podobný jsem doposud neviděl. Ale určitě není dokonalý. Všechny postava jsou zde úplně mimo realitu. Žádná nejedná racionálně (což měl být nejspíše záměr, ale to mi nesedlo) a jsou všechny spíše nesympatické. Některé "zvraty"/proměny postav jsou odfláklé a nějaká ta desetiminutovka navíc by se určitě hodila. Ale jinak je to vcelku fajn film, který těží především ze svého obsazení. To je naprosto delikátní. Místy je film i dost vtipný a párkrát jsem se opravdu zasmál. A film uteče rychle. Hodnocením jsem si zde nebyl moc jistý a dost jsem uvažoval nad 2 hvězdičkami. Ale nakonec jsem se díky vcelku zajímavé myšlence a nápaditosti snímku (rád bych viděl opět někdy J.G-Levita za kamerou) pro 3. Byť s odřenýma ušima. 5/10.

plakát

Mrtvá a živá (1940) 

Rebecca již zestárla. Ne však co se týká řemesla. I zde vcelku upozaděný Hitchcock v přesně nalajnovaných kulisách je bezchybný. Avšak příběh již moc nemá co nabídnout. První polovina je taková rozjezdová. Nastiňujou se vzájemné vztahy a první zajiskření mezi ústřední dvojicí. Následný závan mysteriózna a záhady, která se skrývá na panství, kam se nová paní de Winterová nastěhuje. To vše ještě funguje na výbornou. Bohužel následný vývoj děje šel naprosto mimo mě. Ve druhé polovině jsem se už spíše nudil. Lze zde rozeznat ještě Hitchcockův malý vliv. Přesto je to zajímavý film. Minimálně první polovina. Za mě je to vcelku škoda, protože se film dal rozvinout i jinak a zajímavějc. Asi si film již nikdy nepustím, ale na druhou stranu ani nelituji toho, že jsem ho viděl. A možná zkusím dát šanci i loňskému netflixovskému remaku. Třeba se tvůrcům podařilo zaktualizovat příběh pro současnost. 5/10.

plakát

Den patriotů (2016) 

Den patriotů, jehož název by mohl navozovat pocit, že se bude jednat o další z klasických amerických snímků vzývající hrdiny se spoustou vzletných proslovů, nereálných činů a všudypřítomnému patosu. Opak je naštěstí pravdou a tento snímek k tomu neinklinuje (až na pár scén). Den patriotů je natočen dle skutečných událostí bombového atentátu při Bostonském maratonu. Jeho hlavním cílem je nám nastínit do podrobna průběh atentátu a následnou titěrnou práci policistů a FBI při identifikaci a hledání atentátníků. Je to především jejich oslava a ukázka toho, že tento sport a představu nelze zničit jakýmkoliv způsobem. Řemeslně kvalitně natočený film, kde není nouze o přestřelky, bombové výbuchy a skvělé herecké obsazení. Mám k tomu zřejmě jedinou výtku, a to že se mi zdálo, že je příběh místy dost zkratkovitý a některé linie nebyly dovyprávěné. Tento film mě příjemně překvapil, hlavně díky své uvěřitelnosti a absenci patosu. 7/10.