Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (4 685)

plakát

Debbie a její parťačky (2018) 

Dannyho parťáci v sukních. Mnohem hůře a méně sympaticky než tomu bylo v libovolném případě Clooneyho partičky. 30%

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

První hodinka nám nabídne hodně zvláštní propletenec rodinných vztahů, kdy jsem přemýšlel zda-li tento film vůbec má smysl považovat za horor. Druhá polovina ovšem hororovou zápletku skutečně přidává a musím říct že poslední minuty si člověk milující hororovou atmosféru alá Rosemary má děťátko vyloženě pošmákne. Poslední minuty jsem se přistihl že se opravdu bojím. Hereditary se může směle postavit vedle netradičních hororů jako Uteč nebo Ghost Stories, přestože překvapuje zase něčím trošku jiným, jedná se vyloženě o dílko, ke kterému se budu velmi rád opakovaně vracet a bude mě nutit jej zkoumat stále více do hloubky. 70%

plakát

Devadesátky (2018) 

Tady stojí že co se týče žánru jedná se o drama/komedii. Komedie to prosím vás není. V Pátku 13. se člověk taky usměje, když nějakému trdlu skončí mačeta zaseknutá v hlavě a rozhodně bych jej neoznačil za horor/komedii. Omlouvám se, ale musel jsem se k tomuhle vyjádřit, protože pak Devadesátky spadnou žebříčkově do komedií a tam rozhodně nepatří. Takže jednoznačně drama. Mladý Steve neví kam patří, vždy tak nějak kouká po starších a když se mu nedostane uznání u staršího bráchy vyrazí přímo do ulic. Samozřejmě má to štěstí že se zkamarádí s jednou tuze odrzlou partičkou stejkáťů a divák tak nějak tuší že to nemusí dopadnout happy endem, protože Steve skotačí na pěkně šikmém prkýnku. Nejsem a nebyl jsem nikdy stejťák, nicméně Jonah Hill prokázal tolik režisérského umu a za pomoci parádního soundrtacku, snadno zapamatovatelných a jasných charakterů dodal snímek, který u mě vystřelil pocitově dosti vysoko. Hrozně bych si přál mít jako bráchu Raye, ale Fuckshit skvěle topil pod kotlem. 75%

plakát

Dívka v pavoučí síti (2018) 

Film ve skutečnosti vůbec netuší kam by se měl žánrově zařadit. Claire Foy hraje Lisbeth zase trošku jinak a zbylé herce jsem vlastně ani neznal. Není to surové, odvážné ani napínavé jako jednička (2x) nebo dvojka, ale přesto jsem se nenudil. Jestli se ještě někdy v budoucnu se sérií Milénium setkáme, toť otázka. PS: Dovednosti, kterými disponuje Lisbeth a hlavně načasování jejich akcí je často až neuvěřitelně přesné a to na sekundy prosím pěkně. 55%

plakát

Dokonalá loupež (2018) 

Klidně tomu přidám nějaké body navíc za snahu vytvořit poctivou napodobeninu nedostižného Heatu. Člověk si samozřejmě řekne že Schreiber není DeNiro a Butler není Pacino, ale ruku na srdce koho podobné filmy o gansterech, kteří se snaží dostat policajtům na kobylku nebaví. Smekám před režisérskou prvotinou Gudegasta. Délka je sice vražedná, ale Butlet nehrál možná 5 let v ničem lepším. Některé scény parádní a akční stránka hodně povedená. 70%

plakát

Dokonalé repliky (2018) 

Takový ten koncept Hřbitova domácích zvířátek se i přes svou hloupost jen těžko omrzí. Místy jsem přemýšlet zda-li tohle nemá být spíše komedie. Nejvíce udiví, že postavám po jejich probuzení vlastně ani nedojde, kolikátého že vůbec je a že si tím pádem několik dní vůbec nepamatují co vlastně dělaly :) Keanu v roli vědátora, který chce zpět za každou cenu svou rodinu parádní. Nemusí hrát v dobrých filmech, stačí když jsou zajímavé. Hodnocení pro zábavnost vyženu výše. 50%

plakát

Equalizer 2 (2018) 

Jednička se od začátku jevila jako naprostá pecka a například proklepávací střety hlavního hrdiny s hlavním záporákem byly jednoduše boží. Bohužel to celé šlo ve druhé polovině dolů a konečné IKEA finále mě docela zklamalo. Přeci jen z Denzela udělalo až zbytečně moc velkého superhrdinu. Druhý film to má skoro přesně opačně. Zpočátku mě moc nebavil. Občasný vedlejšák kdy McCall někoho zmastí a napraví křivku, OK ale hlavní příběh se rozjíždí notně pozvolna. Celé to ovšem postupně graduje a nejlepší scéna se nachází zhruba kolem 90. minuty v superhrdinově bytě. Jenže finální zúčtování proti čtveřici záporáků, kdy nedostanou znovu ani čuchnout a Denzelovi neublíží, i jejich poměrně nudné skony, mě opět zklamaly. Equalizer by klidně mohla být dobrá a funkčí série o jednom rentiérovi, který rád dává věci do pořádku. Jenže hlavní hrdina prostě nemá konkurenci. Všechno umí. Všechny zmlátí. Vedlejší postavy potom působí hrozně moc jako joudové. Světlá vyjímka Csokas z prvního dílu. Denzel navíc herecky vládne naprosto suveréně. Opět z toho dokážu vydolovat 60%. Tentokráte o malinko slabší než minule. Fuqua má prostě talent na fajn akční průměry, ale na to aby z toho udělal akční pecku ještě nemá.

plakát

Fabrika (2018) 

Občas se vyplatí sáhnout také po tvorbě z veliké Rusi. V minulosti z ní nejeden zajímavý kousek vypadnul. Fabrika se zpočátku tváří poměrně zajímavě, ale přestože se snaží být dost politická a dokonce i akční (zdravím Equalizera), tak výsledný dojem nezanechává úplně nejlepší. Přitom nám toho chtěla tolik povědět o problémech Ruska. 60%

plakát

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) 

Druhé díly Warnerům občas nejdou. Nebo chcete-li dejme tomu pomyslné prostřední. Minulé seznamování s kouzelnickým světem 20. let 20. století nedopadlo nejhůř. Druhý díl měl tedy jasný úkol, posunout děj významějším směrem kupředu. Postavy jsme si minule očíhnuli, takže nyní je potřeba přesně stanovit jejich ukotvení. Máme zde na jedné straně Grindelwalda a pomalu ale jistě se nám začíná formovat na druhé straně Brumbál. Připomíná to trošku Star Wars, kde jsme sledovali před 20. lety události, u kterých byl znám výsledek, nikoliv však cesta. Bohužel u Fantastických zvířat se druhá část dosti vleče. Potterofilové budou určitě výskat nadšením nad všemi těmi odkazy, ale průměrný divák, který doma nemá ve skříni kouzelnické pláště, hůlky či jiné čarodějnické rekvizity se bude minimálně celou prostřední 90 minutovou část nepěkně ošívat nudou. Zkrácení by filmu prospělo. Ta svižnost Jedničky zde zkrátka není. Depp jako hlavní záporák zaslouží pochvalu. Bohužel to není jen o něm. 50%

plakát

Favoritka (2018) 

V Raném novověku se odehrává pozoruhodné drama dvou žen o přízeň Anglické královny. Musím uznat že s přibývajícím časem mě tato černohumorná komedie solidně bavila. Co vše dokázala Abigail vymyslet, zintrikovat, nahrát aby porazila svou sestřenici. A z toho plyne poučení pro ženy, nikdy nepodávej pomocnou ruku své sestřenici, která nemá co ztratit. Herecké výkony jsou jedním slovem úžasné a Yorgos Lanthimos se začíná blýštit stále víc a víc. Pomalu jej začínám považovat za následníka trůnu, na kterém se dlouhá desetiletí vyhříval Stanley Kubrick. 70%