Zodd

Jako pohled do temné stránky církve určitě dosti kontroverzní, ale nemám rád formy umění, kde se šokující, možná až naturalistický či surrealistický námět stává z pohledu diváka (mě) perverzně úchylnou exhibicí samotnou o sobě. Asi dostanu zprávu, že do toho nemám co kecat, když jsem mladý a nerozumím tomu, přitom je v tom pravděpodobně něco víc. Ale možná je to pravda. Vizuální stránka i hudba jsou perfektní. Nemám ovšem sebemenší chuť to zkusit znovu, ergo za mě jen 1*.

- “Můj život devastují mluvící čipmankové.” - - “Ty ses vůbec nezměnil, Dave!” // S poselstvím neupřímné, poněvadž tihle hlodavci byli na světě tak půlstoletí před tímto filmem. Ale ty digitální potvory to holt mají vytrhnout, no. Oprašte pro děcko radši VHS s nahranou Rychlou rotou z N@vy.

Oproti pozdějším sériím Family Guye vyváženější. Nejde tu ani o to, že hlavní postava je agent CIA jako ortodoxní republikán a že má na svou rodinu dopad. I když se s pozdějšími sériemi pomalým tempem klidní. Mimozemšťan Roger je skvělý, ale až v pozdějších sériích, když se z něj stává Eric Cartman a Jacques Clouseau dohromady. Dostaly mě též až absurdní situace schválně narážející na kontinuitu. A Patrick Stewart místo Adama Westa (byť mu zde změnili jméno). Ovšem i přes tu skvěle napsanou satiru jde každý díl narozdíl od Family Guye podle stejného schématu, byť se to seriál snaží zamaskovat co nejvíc.

Kdyby tam nebyla nechutná scéna simulující řezání oka, mohl bych této zajímavé dalíovské surrealistické fantasmagorii dát plný počet. Na druhou stranu na to odkazují závěrečné titulky Animaniacs, což mi přijde dost úsměvné. Tak jako tak trochu té "hezké" sugestivnosti neuškodí.

Jednička byla obyčejná pohádka, která se vyznamenala skvělým obsazením a nadprůměrnou režií. O to je překvapivější, že dvojka více pomrkává na starší, tlačí humor dopředu a mnohem méně se tváří vážně. Ze začátku se může zdát, že nový směr filmu svědčí a dokonce ji kvalitou předchází, ale jakmile dojde na drama vycházející z minula, příliš to nefunguje a nakonec vyšumí do prázdna. Jako vánoční "buddy komedie" se však něco takového jen tak nevidí.

// Princess Onmitsu: Hlavní postava, magická ninja princezna je dostatečně roztomilá i aktivní. Hezká grafika a animace. Zajímavě vybudované království, postavy a konfrontace s air piráty. Tempo je raketové a skutečně by to fungovalo více s delší stopáží, nejlépe celovečerák. Ale ono to vlastně funguje, i když sousto bylo veliké. (7/10) // Gyrosopter: Dílo, které by se mi určitě líbilo více, nebýt jedné "formality". A to, že CGI animace, jakkoli skvělá a atmosférická, je studená jako psí čumák. Ale i když to byl určitě účel, tak přesně v tom jiném slova smyslu. Příběh a písnička mají hodně emocí, ale s grafickou stránkou jsem tu symbiózu necítil. (6/10) // Wandaba Kiss: Roztomilé postavy, kreativní mašinka a skvělá hudba. Až ten konec možná trochu dětinský, ale dojem celkově velice pozitivní. (8/10) // From the Other Side of the Tears: Takový smutný hudební klip s příběhem, který někam vede. A výsledkem je jedno z top děl této kompilace. (8/10) // Project Mermaid: Pro mnohé (vypadá to, že) zklamání. Já osobně jsem v tom viděl tak trochu lyrickou ódu na původní dánskou verzi Malé mořské víly. Se synopsí se nevylučuje. A líbilo se mi to. (7/10) // Okkakekko: Hodně se mi v rámci japanimace líbí tento grafický styl, je velice krásný a výprava o nic méně. Děj však zahrnuje jedno odhalení a jakýsi závěr, který ani trochu nepřekvapí, takže lyriky taky ne moc. Má to jeden nápad a to je všechno. Pokud vůbec je nějaký. (5/10) // Good Morning: Fajn surrealismus, který celou dobu pokládá otázky, ale na konci do sebe všechny dílky zapadají. Osobně bych to v kůži té dívky bez kafe těžko dal. (9/10) // Supaatsu Taisa: Taková dramedy až na hranici burlesky. Hlavně kvůli závěru, těžko říct, jestli za účelem či ne. Zaujme, nebojí se ukázat proud krve, ale rychle vyšumí. (6/10) // A Gathering of Cats: A máme tu vrchol celé kompilace. Makoto Shinkai je skvělý talent. I přes velmi omezující premisu nacpat příběh do 1 min vytvořil příběh, který je perfektně vyprávěný a vygradovaný. A výborně pobaví. Multižánrová lahůdka. Proč dosud nerealizoval celovečerák, jakkoli by dopadl? (10/10) // Invasion from Space - Hiroshi's Case: Ze začátku jsem si skoro myslel, že sleduju Beavise a Prdelohlava kvůli grafické stránce. Filmeček stojí na jednom frku, který rozhodně není úplně předvídatelný, ale pobaví hodně. (8/10) // Yururu ~Nichijou Hen~: Kraťas z pohledu animátora, vyobrazující jeho děj v práci i vlastní dílo, přestože tvář neuvidíme. Chytlavá hudba, dobře absurdní konec, kterému sloní troubení dává třešničku na dort. (7/10) // Project Omega: Well, that escalated quicky! Takto by se dala popsat zápletka. Výprava na 100%. Vím, že u filmů není zdaleka pravidlo mít uzavřený děj, ale ani stará filmová a animátorská cvičení tolik nezvedla prostředníček jako tady. Nebo tu technicky vzato může být uzavřený děj? Nicméně jakmile skončí přesně při samém vyvrcholení, nezklame to, ale naštve a to je horší. (6/10) // Blaze Man: Nevylučuji, že na papíře ten film vypadal mnohem lépe. Embryo na začátku představí vrchol celého snímku. Po dvou či třech zhlédnutích už zaregistrujete ten děj. Epilepticky rychle se střídající trojrozměrně animované scény nemohou kvůli cílové stopáži 1 min překvapit, ale když v těch okolních světlech je sotva něco vidět (a je mi jedno, co symbolizují), nebude špatně jen odvyprávění scénáře. V tom případě není co sledovat a neubráníte se dojmu, že to opravdu šlo udělat lépe i za cenu menší nabubřelosti. (3/10) // Attack of Higashimachi 2nd Borough: Takové popichování amerických béčkových děl žánru sci-fi zejména padesátých let. Či ukázka, jak by se s tím vypořádala japonská filmová studia, která hodně dlouho byla (paradoxně) technicky pozadu v tomto oboru? Přijde mi, že to není jejich obvyklý žánr, spíš se ve vrcholné popkultuře zaměřovali na různá kaiju monstra, proto je ten vtip na místě. A taky, proč se v překladači těch emzáků mihla angličtina. (8/10) // Sancha: Ten art mi přišel jako z amerických komiksů 60s a okolních dekád, či jakási japonská derivace či simplicita. Pointu víte rychle. (5/10) ///// = 68,67%

Něco patří do zlatého fondu animace, jiné části se zas snaží diváka opít jedním rohlíkem. Dokonale vykalkulované v dobrém slova smyslu, ale nikoli masterpiece, natož jeden z nejlepších animovaných seriálů všech dob. Z těch méně populárních segmentů IMHO stojí za pozornost Rita a Runt, který je tak trochu černá ovce seriálu, přesto svůj svérázný parodických humor má. Jinak Yakko, hybrid Bugse Bunnyho a Groucha Marxe, je skvělý, dvojice myší jakbysmet. Občas až šílené inuendo pobaví a nažene mráz po zádech. Animáč pro děti, který čelil skandálu v plánech merchandizingu kvůli tomu, že byl více populární u teenagerů a dospělých, wow. Nicméně mnohem méně populární minulý collab se Spielbergem Tiny Toon Adventures byl prostě vyváženější v rozložení humoru pro děti a dospělé a fungoval lépe. Jen škoda, že jsou proti němu vzhledem k námětu předsudky. P.S. Československo v roce 1993? No tak, Warneři :(

Víc než jen slušný sportovní výkon

Mimo akci jen taková rodinná (čímž myslím dětská) pohádka. Což nevidím jako velký zápor, ale to studio už dokázalo víc. Přeju jim ten úspěch, že značka stigmatizující své fanoušky do vod nerdů a fanboyů se v poslední dekádě transformovala v nejvíce mainstream filmové studio, které má sociopolitický podtext vycházející ze srdce, popkulturní narážky i vtipy na sebe, čímž dokázala oslovit různé diváky z celého světa, ale poslední dobou těží víceméně jen z toho. A to je docela škoda. Ovšem cameo Stana Lee je jedno z nejlepších. P.S. Nečekejte na post-titulkovou scénu, není tam žádné cameo a je to jen opakování jedné rádobyvtipné scény během hlavní stopáže. Mezititulková je OK.

CGI kulisami mnohem méně pohádkové než MCU, schématem příběhu spíš naopak. Ovšem humorných scén oproti BvS přibylo, emoce fungují na výbornou, ale i tak je v tom vidět ta stejná písnička. V devadesátkách by šlo o něco neuvěřitelného.