Crust

Taková polozapomenutá klasika ze zlaté éry Kachyňových filmů. V podstatě ideální spojení Körnerova námětu a scénáře, Fišerovy hudby, Kachyňovy režie a vřele lidského herectví zejména v podání Miroslava Macháčka, dalo vzniknout hutnému poválečnému pohraničně-horskému dramatu, typickému pro dobu svého vzniku. Závěr, kde kromě výše zmíněných, exceluje i malý Michal Dlouhý, je klasicky "kachyňovsky" silný jak jesenická kořalka...  -"Musíš vydržet pár let, vyrosteš a budeš mít jinýho tátu. Třeba se o tebe postará líp, než já."   -"A kdo to bude, tati?"   -"No přece ty sám. Kdo jinej?"

Na rovinu, ten příběh je tak absurdní, že je mnohem více komický, než tragický. Čekal jsem tam ke konci nějakou katarzi, kdy to do sebe zapadne a jednání postav dostane dříve neviděný rozměr, ale to se nestalo. Film stojí za vidění, ale kromě hereckých výkonů spíš jako historizující reklamní spot pro Visit Ireland. Pokulhávající (nebo možná mnou nepochopený) příběh totiž bohatě vynahrazuje atmosféra travnatých pobřeží, strmých útesů, kamenných zídek, slaného větru a plných pint tmavého stoutu v potemnělých pubech s tradiční irskou muzikou.

Ačkoliv celkem chápu ovace nad pateticky rozmáchlým a furiantským výkonem Simony Pekové, tak ta ocenění, minimálně Českého lva za hlavní ženskou roli si zaslouží spíš Annette Nesvadbová. Jednak Peková je ve filmu jednoznačně spíš vedlejší rolí - ze všech tří stěžejních protagonistů zaujímá největší prostor právě Nesvadbová a její srovnávání se s nepříjemnou událostí, v závěsu za ní Rendl a pak až Peková. A za druhé, ze všech rozhovorů a z děkovné řeči na "lvech" je dost evidentní, že Peková svou roli až tak moc hrát nemusela, spíš si jí jen užívala a nechala jí tzv. proudit. Naproti tomu Nesvadbová tu odvádí mnohem soustředěnější výkon a předvádí více poloh svojí postavy.