Kmotr76

Film, o kterém bezprostředně po zhlédnutím s jistotou vím, že ho musím vidět znovu. První polovina byla zmatená a absolutně jsem se v tom neorientoval. Nevím, jestli je to jen výhradně zpřeházenou chronologií, nebo i mou nepozorností. Každopádně, ke konci to graduje fakt neskutečně. Opravdu nemůžu uvěřit tomu, že jde o debut, protože Reservoir Dogs mají všechno, mimo jiné skvělé charakterní herce a dokonalý scénář, kvůli kterému to právě musím vidět znovu. A svým minimalismem je to akorát ještě sympatičtější film.

Mírné zklamání a to ze dvou důvodů. Jednak mám od Kubricka možná až příliš velká očekávání, druhak jsem přečetl Burgessovu famózní (a Ladislavem Šenkyříkem famózně přeloženou) předlohu. Co se toho týče, film se až překvapivě přesně drží předlohy. Možná je to paradoxní, ale kniha pro mne byla mnohem intenzivnějším zážitkem, což bude dáno zčásti i právě netradičním slangem "týnů". Hrátky s jazykem si ve filmu tolik nevychutnáte, to vám však bude plně vynahrazeno audiovizuálnem, které zase kniha logicky nabídnout nemůže. Takovou kameru, obraz a hudbu vám ale nenabídne jen tak ledajaký režisér, jedině Kubrick! Začátek filmu plný syntetizované mrazivé hudby, super-násilí, moloka, kýčovitých interiérů a ponurých exteriérů, Ludwiga Vana a tak dál je opravdu působivý. Tato kombinace tvoří celek uvěřitelné blízké budoucnosti, ze kterého je vám skutečně fyzicky nevolno. Zbytek filmu už taková bomba není, je už více o obsahu než formě. Onen zajímavý obsah a morální dilema vám ale nabízí stejně tak kniha. Mezi výborné momenty ale rozhodně patří kontroverzní převýchova (nacismus+syntetizovaný Beethoven=dokonalost) a setkání s bývalými "frendíky", kteří se stali policajty ("Well, well, well, well, well"), které krásně ukazuje přerod společnosti z anarchie (před uvězněním Alexe) k totalitě. ----- EDIT: Od zhlédnutí uběhlo několik měsíců. Film jsem od té doby neviděl ale čím dál tím víc se mi líbí. Ten film ve mně zraje. A to hlavně díky ultraskvělé nadhudby, ke které se musím týden co týden vracet.

Co dodat? Snad jen že neznám dojemnější a melancholičtější závěr než poslední scénu Tenkrát na Západě, z které přímo sálá nostalgie starých dobrých divokých časů, které možná ani nikdy neexistovaly. Díky Sergio Leone, díky Ennio Morricone! (https://www.youtube.com/watch?v=NBno8SG421I)

Skvělý film plný cynického a černého humoru o neskutečných zoufalcích. Taková koncentrace buranů/zoufalců (kromě McDormand to je opravdu samí idiot, ale i ta má příšernej přízvuk) a pamětihodných scén (což s těmi burany dost souvisí) se jen tak nevidí. Celé to absurdno dokonale dokresluje všudypřítomný sníh a melancholická minimalistická hudba.

Apokalypsa je jako droga. Hudba a vizuální stránka je omamující, psychedelická, dokonalá. Jako velký fanoušek Wágnera i The Doors nemůžu soundtracku vytknout vůbec nic. K vizuálu - válka snad nebyla vyobrazena tak esteticky. Směs mlhy a barevných dýmovnic v kontrastu s okolní džunglí neodolatelná. Nejpozoruhodnější mi ale přišlo, že Apokalypsa ani tak moc o válce ve Vietnamu jako takové nebyla. Těžko říct, o čem byla, ke konci mi to upřímně přišlo už trochu křečovitě pseudo-filosofické, ale vem to čert. PS - viděn directors cut, asi trochu delší, než by bylo zdrávo, ty tři hodiny ale stejně utekly překvapivě rychle.

SPOILERY. O tom, že hlavní hrdinka zemře již v polovině filmu, jsem věděl už před zhlédnutím. A docela mě to mrzelo, stejně tak že si pořádně nevychutnám onu slavnou scénu ve sprše právě proto, že je tak slavná a profláklá. Myslel jsem si, že mě Psycho nemůže ohromit, když už závěrečnou pointu znám. Mýlil jsme se. Před zhlédnutím jsem totiž netušil, že sprchou to všechno teprve začne. Začne gradace, která vyvrcholí napínákem v Batesově domě a strhujícím finále, co se pointy i atmosféry týče. Stejně jako u Vertiga vás Hitchcock mate, až si musíte občas zastavit film a zamyslet se, jestli to všechno ještě dává smysl. A dává.

"Kdybych nebyl tak bohatý, mohl bych být skvělý člověk." Čekal jsem geniální snímek, ale že to bude tak strhující a zábavné, to vážně ne. Občan Kane nezestarl za tech vic nez sedmdesat let ani trochu. Celé pátrání a příběh jsem vážně prožíval. Také jsem si vychutnával snad každou dokonale promyšlenou scénu (kamera, hudba, světlo; ta kamera!!!). Řada momentů mi navždy utkví v paměti, stejně jako úderný hlas ze zpráv na začátku (hlavně slovo Xanadu!) a pocit hnusu a odporu jen z pohledu na exteriéry, interiéry, i ta kvanta soch a dalších věcí Kaneova paláce. Silný zážitek.

Film, který na mě skutečně zapůsobil. Klubu rváčů se nedá vytknout snad nic. Zaujme hlavně scénářem s překvapivou pointou. Na závěr (padající mrakodrapy s kulisou "Where is my mind" od Pixies) snad nikdy nezapomenu.

Neskutečně originální a stylový film. Cokoliv dodávat by bylo opravdu zbytečné.

Leone je mistr minimalistické epiky. Je důkazem, že k navození naprosto dokonalé atmosféry a napětí vám stačí dva drsní týpci (ani není potřeba, aby nějak zvlášť hráli, stačí cool výraz a přežvykování doutníku) a pečlivě sestříhané záběry. A hudba Ennia Morriconeho, jak jinak. Hned několik scén je nezapomenutelná: příjezd Eastwooda, duel v opuštěném kostele za zvuku Morriconeho varhan a samozřejmě i závěrečný duel. Pro pár dolarů navíc je po všech směrech naprosto bezchybný film a nebál bych se jej zařadit na úroveň dvou Leoneho nejproslulejších westernů, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Oproti velkofilmům Hodný zlý a ošklivý a Tenkrát na západě je Pro pár dolarů navíc ve své jednoduchosti a přímočarosti vlastně hrozně sympatický film.