troxor

Další děsivý, znechucující, pokřivený, depresivní ale rozhodně výborný snímek Michaela Hanekeho, který na vás zanechá velice silný tísnivý dojem, zvláště pokud si ještě navíc přečtete zdejší recenze (brilantně inteligentní závěry místních rozumbradů shrnul cinefob). Člověk neví jestli se má spíš smát nebo brečet. Je vidět, že i celkem polopaticky podaný a jednoznačný film může být absolutně nepochopen... Lidstvo je tupé a zločinné, platilo to vždy a platí to i dnes....

Finský vztahový film. Deprese. Deprese. Vraždy.

Iránská nedávná historie pro hloupé. Asi jediná možnost, jak donutit lidi zajímat se o své okolí - udělat jim kreslený film, kde se jen tak mimochodem mezi několika rozchody a rodinnými návštěvami prořítí 20 let dějin země. Popularizační záměr se však zdařil - málokterý film o/z Iránu má na čsfd 2000 hodnocení, že?

Derivát Podrazu, Podfu(c)ku a Devíti královen po polsku. Wartburg, semtex, da Vinci.

Viva la revolucion! Viva la... Život revolucionáře bez peněz, bez domova, bez rodiny, bez práce (to by mu až tak nevadilo) ale hlavně - bez revoluce.

Kurvafix! Ten Boudník holt měl kliku...

Jste dobře postavení, bohatí, znudění? Pak jste ideální postavou pro Bardemův film, kde Vám tento starý marxista ukáže, že ve srovnání s pokrokovými lidmi jste lidskou stokou a skrznaskrz prohnilou existencí. Z tohoto úvodu by se dalo tušit, že tento film bude, půl století po svém vzniku opravdu jen prvoplánovou agitkou, což naštěstí není pravda. Bardem byl totiž autor talentovaný, politické okolnosti ho navíc nutily nebýt příliš deklamativní. Vzniklo tak velice napínavé drama, kde proviněním hlavních postav je naštěstí nejen jejich kádrový původ, ale rovněž také zcela prozaický a odporný zločin, který nám umožní dívat se na tento film jako na poctivou, trochu neorealisticky natočenou, kriminálku. Obligátní prozření jedné postavy v závěru (nejsem taková +++++, abych vyzradil které, jako třeba obsah filmu zde na čsfd) sice trochu šustí papírem, ale to filmu příliš neubírá. Solidní nadprůměr.

Byl takhle jednou na světě originální, vtipný nápad. Místo všech filmových brutálních vrahů by mohl přijít jeden, po zuby ozbrojený.... lžící. Ale došlo ke zločinu, tenhle vtip byl zabit a to velmi úmorným způsoben - 10 minut ho nějaké zvrhlé monstrum opakovalo divákovi, až začal být nudný.

Baskové jsou svérázný národ. Žijí v horách, mluví jazykem, kterému nikdo nerozumí, neustále se bouří proti Španělům, staví velmi znepokojující strašáky... Z Baskicka pochází i režisér Medem, který točí filmy stejně prapodivné, jako je jeho národ, jehož historii od karlistických válek až po válku občanskou popisuje na osudech dvou rodin a několika krav tento film. Se vším se pojí u Medema obvyklá dávka šílenství, tajemna a palindromů. Kaixo! Ongi etorri!

Verdugo by se mohl v českém překladu jmenovat klidně "Případ pro začínajícího kata", kdyby tento název nebyl již obsazen, protože popisuje těžké začátky adepta profese popravčí. Ten se nedávno přiženil do katovské rodiny a kvůli služebnímu bytu musí převzít i rodinnou živnost. Otrlý sice je, jeho předchozí položkou v CV je práce v pohřebním ústavu a jeho choť je také jen pro silné povahy, ale jak si postupně začíná uvědomovat, na kata přece jen asi nemá. Navíc člověk nikdy neví, kdy ho zastihne první šichta. Co třeba na dovolené?