Don82

Pít, či nepít? Toť otázka. Dánská kinematografie nikdy nezklame. Vybroušené drama se vším všudy. Jak se člověk zachová v určitých situacích? A pomůže mu alkohol? Je pak život jednoduší? Nebo složitější? Kdo ví? Ale proč to nezkusit zjistit. Film se nesnaží postavit na stranu pro, ani proti. Laskavý divák nechť posoudí, která z našich hlavních postav byla na konci na tom lépe, než na začátku děje.

"Heey!" Mnohé určitě navnadilo to, že na plakátech je: od producentů Stranger Things a režiséra The End of the F***ing World, takže divák logicky očekává jakési prolnutí obou seriálů. Ono to tak ve výsledku je, ale jen trochu a já osobně jsem měl trochu vyšší očekávání. Hlavní těžiště příběhu tak nějak osciluje právě mezi tématem nadpřirozena (ST) a divných teenagerů-outsiderů (TEotFW), ale jako by tvůrci nedokázali scénář pořádně "rozjet". První dva až tři díly jsou v pohodě, takové to na seznámení s celkem zajímavými postavami. Jako proč ne, ale pak následuje rozpačité přišlapávání na místě, děj stagnuje a divák má pocit, že se do těch 20 minut vleze kdejaká malichernost, ale to podstatné pořád nikde. Závěr série spěje k celkem předpokládanému. Já osobně jsem se u scény na plese hodně nasmál. Každopádně, tvůrci si pěkně vše nachystali na druhou sérii, takže doufám, že ta už bude svižnější. Netflix už zná svoje ovečky a ví co jim naservírovat, tak je nejvyšší čas z jinak skvělých herců vytáhnout co se dá.

Steve Carell a John Malkovich jsou ve Space Force super, díky nim jejich postavy získaly osobitý styl a přesně jim sedí. Vzájemná chemie zeleného mozku se srdcem na správném místě a lehce neurotického vědce je hlavním tahounem tohoto seriálu. Vše ostatní, jak příběh, tak postavy, je prvotřídní vata. Vycpávka, která jen navozuje dojem, že drží při sobě a tak tak se nerozpadne. Nakonec to s odřenýma ušima doklepe do 10. epizody. Gagy lehce nadprůměrně vymyšlené, humor je celkem dobře naladěn a nejrůznější narážky a hlášky více méně fungují, ale na 30 minut každého dílu je to zkrátka málo. Většina dílů nekončí katastrofou právě díky tandemu Carell-Malkovich, který prostě a jednoduše funguje skvěle. Velká škoda, ale scenáristicky i režisérsky spíše lehký podprůměr.

Pokud v malbách Simona Stålenhaga vidíte něco jedinečného, až magicky temného a krásného zároveň, splní tento seriál vaše očekávání. Tales from the Loop mají naprosto fenomenální vizuál, hudbu a výpravu. Rozpohybovat knižní ilustrace se povedlo skvěle (i když si myslím, že původní scenérie Švédska by některým scénám slušely více). Vymyslet k malbám příběh je něco neskutečně komplikovaného a téměř nesplnitelného, protože každý si v těch barevných obrazech hledá něco jiného: různé emoce a zcela odlišné chápání atmosféry. Simon Stålenhag je fenomén, jeho lehce znepokojivé, obrazy "tech-venkova", které propojují lidi a všemožné stroje jsou něco, co jsem nikdy jinde neviděl. I přes komplikované zadání, se podařilo přenést dle mého většinu toho co, jsem zažil, při prohlížení maleb. V tomto ohledu mě seriál rozhodně nezklamal. Příběhy v Tales from the Loop mají záměrně pomalý, až roztáhlý styl vypravování příběhu. Záměrně se melancholicky nikam nespěchá, dlouhé záběry s ruchy okolí jsou super, vtáhnou vás do děje a vytváří půdu pro maximální vnímání emocí. Ty jsou v každém díle zcela jiné. Pomalé tempo mi rozhodně nevadilo, nicméně v jistých místech mi nepřišlo dvakrát vhodné, scenáristicky nedotažené. Styl vyprávění tedy rozhodně není mainstream a nemusí vyhovovat kažnému. Stejně tak i vyznění jednotlivých dílů, kdy se jakoby nechávají různé závěry zcela na divácích a vyznění samotných konců se ponechá více méně neutrální. I přes mnohá fatalistická témata s nádechem děsu, temnoty a "chaosu", je z toho cítit klid a takové "smíření s Vesmírem" hlavních postav. Smyčka je sice vymyšlená, ale určitě jsou některé myšlenky přenositelné i do naší reality. Různé interakce lidí a "nadpřirozených", zdánlivě nemožných věcí jevů je super a velmi zajímavou náplní. Valná většina nápadů je zcela originální a nemá obdoby. Tales from the Loop je jednoznačně jeden z nejoriginálnějších seriálových počinů posledních let.

Asi nejvíce šokující a znepokojující díl Smyčky. Neskutečně hustá atmosféra, takovou husí kůži jako při sledování tohoto dílu jsem dlouho neměl.

Hodně zajímavý existenciální trip plný nejen brutálních WTF momentů, ale i doslova vodopádu hlubokých myšlenek které donutí se zastavit a zamyslet. Vizuální euforie za hranici reálna. Pro plné pochopení je dle mého nejvhodnější dosáhnout jisté (i kdyby jen dočasné) změny vědomí a chápání.

Ostrava!!!

Celkem rozbředlé drama, námět využit tak na půl. Herecky to cele táhne Kate Mara, jinak jsou postavy a scénář dost průměrné. Neurazí, nenadchne.

Musím uznat, že to, co se ze začátku jevilo jako tuctové fantasy se vyvinulo do příjemného seriálu se sympatickými postavami (mrk, mrk Kinsey) a zajímavým "rodinným" příběhem. Tempo více než svižné a v každém díle se divákovi odhalí o něco více z tajemného pozadí, které je ústředním tématem. Diváka to drží v neustálém napětí a tak se přistihnete, že vás prostě a jednoduše baví celá stopáž dílu a vy se těšíte na další. Příjemné překvapení.

Poeticky hloubavý film o nesnadné cestě životem a vlastní svobodou. Nedokážu si v hlavní roli přestavit nikoho jiného, než Frances McDormand. Stačí se naladit na tu správnou vlnu a film vás bude unášet podobně jako nikdy nekončící putování v ošuntělé dodávce, která je zároveň i vaším domovem. [Oscar 2021 - Nejlepší film]