Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (432)

plakát

Potomci lidí (2006) 

Brilantní sociální sci-fi postavené na docela uvěřitelných základech. Nehraje si na nějaký "epic", megapříběh, vizuálně velmi povedené (kamera mě opravdu ohromila). Ano, je zde poměrně přímočarý děj, ale za to reálně "odvyprávěný".

plakát

Po životě (2019) (seriál) 

Seriálový klenot vybroušený odzbrojujícím "pseudo cynismem" Rickyho Gervaise. Na poměrně malé ploše rozehrává na první pohled tuctový příběh osamělého muže v depresi, který je protivný a odtažitý. Za touto slupkou se ale skrývá hluboká dramatická linka plná skutečných emocí a důrazu na lidskou autenticitu. Černý humor, který je Gervaisovi blízký, je velmi střídmě dávkován a v kombinaci s neotřelými postavami dotváří zajímavou podívanou. After Life je přesně ten typ seriálu, který není pro každého, záleží na vašem emočním rozpoložení.

plakát

Prci, prci, prcičky: Školní sraz (2012) 

Série American Pie šla tak nějak mimo mě, takže asi nedokážu úplně ocenit tento závěrečný díl, ale přesto je to stále, na novodobé poměry nadprůměrná komedie. Postavy dospěly a řeší i závažnější věci, ale to nezabránilo tvůrcům do filmu propašovat několik šíleností, u kterých jsem se hodně bavil. Je jen škoda, že jich tam bylo málo. Od poloviny filmu je tak nějak jasné, kam se bude dále děj ubírat, takže zbytek je vyplněn vysvětlováním a vyřešením vztahů mezi již známými postavami. Zde jsi přijdou na své především fanoušci celé série. Celkově: líbilo se, nebylo tam moc hluchých míst a byla to příjemná jízda, ale na jeden večer to stačí.

plakát

Predátor: Evoluce (2018) 

Až na pár povedených hlášek a několika okatých narážek na jiné díly Predátora to byla celkem nuda. Příběhově fakt slabé, zbytek těžký pod průměr. Trochu to zachraňuje šílenost akčňáku a ucházející akční scény. Jediný důvod proč neodejít z kina je zvědavost, jak moc to ještě bude blbé a jak moc přihlouplý bude konec.

plakát

Predátoři (2010) 

Návrat ke klasikám 80. let. Jako žánrovka a pocta původnímu filmu Predátor je to dobré. Predators jsou krásně zaškatulkovaní , nabízí jen to co lze v tomto žánru očekávat: drsní týpci střílí na vše co jen připomíná něco z Vesmíru. Ale, přece jen méně keců a trochu víc rozvinout děj by neškodilo.

plakát

Prezident Blaník (2018) 

Není to plnohodnotný film se vším všudy, ale spíše bonus k seriálu, který dobře využil velkého tématu, jako je prezidentská volba a toho cirkusu okolo. Zajímavé jsou (pravděpodobně) improvizované scény s reálnými postavami z politiky, kdy štáb chytře využívá naplánovaných akcí kolem voleb a Tondu do nich bez okolků vměstná. Nakolik co a jak bylo předem domluvené můžeme jen spekulovat. Samozřejmě, je zde i scenáristická omáčka podobná tomu, co známe ze seriálu. Ve výsledku tak jde o jednu delší epizodu, okořeněnou o povedené odkazy na skutečné události, často patřící k folklóru české politiky a někdy až bizáru.

plakát

Princ a pruďas (2011) 

Od začátku do konce, samej fuck! Dalo by se říci novodobé fantasy pro pubertální jedince, sázející na vulgarity zasazené do klišé "quest" filmů. To by ani tak nevadilo, protože díky Unrated verzi se člověk alespoň párkrát zasměje. Škoda, že se scénáristé drželi celkem při zemi a víc neparodovali různé "hrdinské filmy" (a že jich bylo!). Prostě taková jednorázovka.

plakát

Probudím se včera (2012) 

"Není žádný osud, jen takový, který si uděláme". To jsou památná slova z dvojky Terminátora. Možná se jimi řídil i Filip Blažek, který hraje životem zklamaného učitele Petra, jenž si naprostou náhodou vzpomene, že kdysi na střední škole miloval svoji spolužačku Elišku (Eva Josefíková) a lituje to, že jí to nikdy neřekl. S pomocí jakéhosi vědce (Petr Nárožný) přesune svoje Já (pouze mysl) z přítomnosti, do roku 1989, do svého mladého těla, které pro změnu ztvárnil Jiří Mádl. Ve zkratce: film je o tom, jak se Petr pokouší získat Elišku, občas trolluje učitele a spolužáky (protože zná jejich budoucnost, a oni pochopitelně ne) a občas je zde pár scén, které prostě jen dělají atmosféru. Na začátek je třeba říci, že se nemá cenu se zabývat oním "cestování časem", protože ono to vlastně ani cestování časem není. Ve filmu to není nijak vysvětleno, takže zde se nebudu pouštět do nějakých svých teorií, to není to hlavní. Hlavní ale je, že je tento film na české pověry natočen velmi nenuceně, nedebilně a netrapně. Abych to vysvětlil: Můj vztah k české kinematografii je tak nedůvěřivý, že když se podaří natočit film jako je tento, který neselhává v zcela základních elementech "normálních" filmů, musím začít tleskat. Probudím se včera je bez nadsázky jednoznačně svěží vítr v zatuchlém troškovsko-poledňákovském českém filmu. Velmi kladně hodnotím scény, kdy je hlavní hrdina v roce 89 a pouští kolem sebe zajímavé hlášky, přičemž interakce s dalšími herci (postavami) je velmi přirozená a dialogy jsou tak zajímavé. Tyto scény prostě a jednoduše mají hlavu a patu, obsahují promyšlenější typ humoru a vtipy, u který jsem se zasmál tak jak měli tvůrci v plánu. Mádl je velmi dobrý herec a rozhodně zde jeho talent dělá hodně. Ostatní jsou tak trochu křoví, resp. nemají moc prostoru (kromě Elišky), což je možná škoda. Proč jen tři hvězdy? Hlavní problém je scénář. V mnohých místech filmu se projevuje rámcová omezenost scénáře, kdy rámcem myslím vytyčený cíl tvůrců udělat nenáročnou komedii, postavené na jednoduché zápletce a to ostatní okolo je nazajímalo. To je špatný přístup, který neumožňuje přidat více originality a "živosti". Myslím si, že scénář měl dostat někdo jiný a více si s ním pohrát, více se zamyslet, možná i hodně věcí přepracovat. Ono sice můžete udělat jednoduchou komedii, ale někdy je ta jednoduchost dvousečná. Nemusíte být filmový kritik, aby vám ty nelogické kličky, které se ve filmu objeví nepleskly přímo do obličeje. Například závěr filmu je jeden hodně velký úlet a klasická scenáristická znouzecnost, kdy je celkové vyznění předchozího snažení hlavního hrdiny, resp. jakýsi "morální level" vyhozen do kanálu. Druhá věc, je neuvěřitelně okatý product placement, který byl až směšný a rušil divácký zážitek. Je to možná trochu nadsazené, ale i přes to všechno považuji tento lehce nadprůměrný snímek to nejlepší, co jsem za poslední roky z české kinematografie viděl (do toho nepočítám Občanský průkaz z roku 2010).

plakát

Procitnutí v Garden State (2004) 

Na první pohled film působí neoriginálně a šedě, ale pokud divák více vnímá, objeví zajímavý motiv zadumaného "hrdiny", který při nenadálém návratu do rodného města potká holku co mu nakonec změní život. Ano, zní to fádně a vyprahle, ale styl, s kterým Zach Braff příběh vypráví je opravdu skvělý. Film je koktejlem lehce pulsují mezi tragikomedií a upřímnými životními rozhovory s trochou vtipného bizáru ale i smutku z nejistoty hledání svého místa mezi ostatními. Hlavní postava během několika dní dokáže úplně otočit směr ve svém životě a na konci filmu to rozhodně nepůsobí nijak křečovitě. Krásné vyznění toho, jak moc nás ovlivňují různé pozůstatky z minulosti a je jen na nás kdy si uvědomíme, že je potřeba změna, pokud ji sami chceme. O tom je život.

plakát

Proč bychom se netopili (2009) (seriál) 

Tento seriál jsem viděl poprvé v roce 2009 zrovna když jsem měl jet na vodu, poprvé. Docela se zájmem jsem tento seriál shlédl. Toto léto se ČT rozhodla udělat letní reprízu, co taky jiného o prázdninách dávat, než seriál o vodácích. Bohužel, bylo vidět, že Nikolaev buď měl nějaké špatné období, nebo byl svázán pokyny z ČT, ale moc se mu to nepovedlo. Pokud bych to měl brát, jako exkurzi do života vodáka, tak tady není co vytknout. Snad i ta atmosféra, není úplně špatná. Co je ale opravdu neodpustitelné, jsou dost nevýrazné, až stereotypní postavy a jejich vzory chování. Technicky jde o podprůměrnou záležitost, podle fotek se točilo pozoruhodným partyzánským způsobem. Obraz je někdy dost rozklepaný, hlavně při záběrech z dálky, celé je to pojato jako spíš dokument (střídání záběrů na osoby, téměř žádné celky atd.) Děj je více méně předem daný a bez větší inovace. Dramatické prvky téměř žádné. Epizody jsou moc dlouhé a občas je vidět, že se muselo těch 55 min nějak vynuceně zaplnit. A to je někdy nuda.Pokud to shrnu: jako letní večerníček dobrý, ale na víc to nemá.