LordSnape

Velice atmosférický a dechberoucí snímek, který vyniká svou hudbou, vhodnými exteriéry (starý dům, podzemí a maják) a přesvědčivými hereckými výkony. Příběh sice není nikterak originální (vzpomeňme třeba na "Ti druzí"), ale i tak si závěrečná pointa zaslouží pochvalu, když se vám u toho skoro zastaví srdce a říkáte si: "Cože? Tak to je krutý!"

Narovinu přiznávám, že jsem byl velmi překvapen lehkostí fantasy prvků jaké se zde objevují. Film založený na dětské představivosti jsem snad ještě neviděl. Námět je to skutečně zajímavý a myslím si, že v knižní podobě musí jít o skvělý zážitek, jenže ve filmu to jaksi nefunguje. Už mi totiž není 12, abych si vše musel tak domýšlet a představovat a sdílet pocity a myšlenky dětských hrdinů. Zkrátka jsem do Terabithie nedokázal hlouběji proniknout a užít si všechnu tu nádheru, kterou vykouzlily téměř dokonalé triky a krásná příroda Nového Zélandu.

Překvapivě dobrý a svěží film. Jenže problémem je, že i když je scénář povětšinu pohádkový, tak se film ve většině času snaží tvářit jako romantická komedie. Christina je fajn, James McAvoy je prostě sympaťák od kosti a Catherine O'Hara je zkrátka opět totálně ztřeštěná matka (viz. Sám doma). Překvapením a dobrou třešničkou na dortu je pak pro mě účast Reese Witherspoon v malé vedlejší roli a pár povedených anglických fórků. Ale přes všechny klady si podle mě Penelope drží jen mírně nadprůměrný status a když se Palansky snaží z toho vytřískat co nejvíc, pořád se mu to jaksi nedaří, jelikož je zde pořád ten ošuntělý scénář s ohranou zápletkou a celková prázdnota filmu, která je cítit na sto honů.

Pořad o bandě mladých kluků, co se dostane do širšího povědomí díky marketingovým a reklamním tahům renomovaného vydavatele ukazuje, jak se jim "žije" na turné a jak žijí svůj sen rockových hvězd a idolů čtrnáctiletých holek...

Roba Zombieho znám především jako muzikanta, tudíž jsem na jeho filmovou kreaci byl velmi zvědavý. Jako první film se mi do ruky dostal remake Carpenterova Halloweenu. Musím říct, že oproti originálu je vše jaksi psychologičtější. Zombie si se s hlavní postavou pohrává a nechává ji takzvaně vypěnit, přičemž hlavní vinu směruje na okolí, které Meyerse tak odsoudilo a zneužívalo. To mělo následně za vinu, že jsem po většinu prvních vražd s jeho počínáním tak trochu "souhlasil" a těm mrtvým jsem to i přál. Nicméně pak se vše opět strhne do klasického béčkového vyvražďováku a vše je opět při starém, jens tím rozdílem, že v Carpenterově verzi nechyběla ta skvělá atmosféra. Ale oceňuji, že se Zombie vydal trochu jinou cestou a pojal Halloween trochu jinak a z jiného úhlu pohledu.

Kde ses učil řídit? HONG KONG!

Ten konec je už opravdu ujetej. Je to těžký, když to člověk pořád srovnává s předlohou a seriálem, který se komiksu držel zuby nehty.

Líbilo se mi to mnohem víc jak opěvované Sin City.

Metropolis je vizuální černobílá podívaná se vším všudy. Tento film prakticky položil základy všem budoucím sci-fi šlágrům. Vizuální stránka města, jeho politika, monarchistické rozložení obyvatelstva, hudba a revolučně podaný příběh, mě opravdu nadchly, což bych od tak starého kousku nečekal. Metropolis zkrátka předběhl dobu a myslím si, že jeho legendární status už nikdy nikdo nepřekoná!

Mega ulítlá, svěží a vtipná komedie, kde jasně perlí úchylný kozař Dan Fogler!