bohemia_regent

Výborný film, který prezentuje postřehy o francouzské mentalitě především prostřednictvím srovnání s americkým a britským prostředím. Význam francouzského vlivu na utváření evropské civilizace je neoddiskutovatelný, z ostatních národů se Francouzům můžou rovnat jen Řekové a Italové; všichni ostatní ve větší nebo menší míře museli nezbytně navazovat na hodnoty, které definovala zmíněná trojice. Vedle spousty věcí známých (ale často podaných z netradičního úhlu pohledu) se tu objevují i některé méně očekávané. To vše s lehkým nadhledem, vtipem, ironií i sebeironií, prostě s typickým francouzským šarmem - aniž by to znamenalo zaseknutí se v povrchním plkání... Zase jednou jsem si připomněl, proč je mi francouzská mentalita se svojí schopností užívat si atmosféru okamžiku bližší než germánský, anglosaský a americký důraz na vydělávání peněz a z toho plynoucí (u nich, na rozdíl od Francie) společenská prestiž.

Je to mezi dvojkou a trojkou, nakonec tomu teda ty *** dám, a to za myšlenkovou hodnotu, i když realizačně je to celé takové naivní a tezovité. Z hlediska širších souvislostí je tahle sonda do švýcarského "středověku" roku 1971 (poslední kanton uzákonil volební právo žen dokonce až 1991!) zajímavá při porovnání se situací u nás doma, kde ženy mohly volit o celé půlstoletí dřív. Tenhle docela slušný náskok v oblasti lidských práv jsme pak ale ztratili vinou poválečného vývoje...

Některé díly jsou dobré, pár dokonce výborných, ale s jejich zvyšujícím se počtem je znát, že situační schémata se stále víc opakují. Úplně nejčastější z nich spočívá v tom, že na bohulibý úmysl pan ministr nakonec buď rezignuje, anebo se musí spokojit s kompromisem, a to hlavně proto, že druhá strana má v záloze nějakou drobnost, kterou by ho mohla v případě nutnosti tak trochu vydírat. A totéž platí v opačném gardu, kdy je ze stejných důvodů možné prosadit aspoň něco... Prostě politika jako umění kompromisu ve dvojnásobném počtu dílů, než by bohatě stačilo. -------- V titulcích (jednotlivých epizod) seriálu uvedeno: rok výroby 1979 (epizoda 1), 1980 (epizody 2-7), 1981 (epizody 8-14), 1982 (epizody 15-21), 1984 (epizoda 22).

V titulcích epizody uvedeno: rok výroby 1979.

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1988.

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1965.

I když budu počítat všechny koncertní ukázky, tedy nejen z té výroční akce v Plzni, ale i ty archivní s Dědkem, nedá to dohromady ani polovinu stopáže. Je to normální hudební dokument, žádný koncert. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2021. -------- Výborně, typ pořadu i rok výroby opraven, pochvala udělena 6. 9. 2023.

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2021.

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2019.

Tak trochu žánrová všehochuť, která je ale aspoň uklohněná z toho, co bylo v době výroby pořadu v Británii aktuálně populární a v lepších případech dokonce vzbuzovalo naděje do budoucna. A k tomu jako koření dlouhodobě (Stereophonics, Killers, Kasabian), střednědobě (Hurts) i krátkodobě (Royal Blood) prověřená kvalita. (K výčtu takových jmen by jistě patřil i Dave Grohl, kdyby tady ovšem dostal prostor i k něčemu jinému, než je pokus o spíkrování - třeba k tomu, aby zahrál, když už je to respektovaný muzikant.) Celkový dojem hodně sráží nevtipný humor moderátorů, nablblé reportážní vstupy a infantilní trapárny typu desky slávy (nebo tabule cti, nebo jak tam říkají té mříži ve studiu), na kterou někteří z vyzpovídaných hostů zavěšují něco libovolného jimi oblíbeného: jídlo, plyšáky a jiné hračky... Jinak ten pořad ale na první pohled nevypadá, že by cílil na žáčky prvního stupně základní školy. -------- Díly: 1) Jason Derulo with Charlie Puth, Jessie Ware, Dave Grohl *; 2) Liam Payne with Dizzee Rascal, London Grammar, Mabel **; 3) Demi Lovato with Stereophonics, Plan B, Stefflon Don *; 4) Craig David with The Killers, Anne-Marie, Tom Grennan *; 5) Paloma Faith with Rita Ora, Royal Blood, Sigrid **; 6) Dua Lipa with Kasabian, Rag’n’Bone Man, Hurts, Raye **.