bohemia_regent

V titulcích epizody uvedeno: režie Ian Leese.

V titulcích epizody uvedeno: režie Ashley Gething.

V titulcích epizody uvedeno: režie Matthew Hill.

V titulcích epizody uvedeno: režie Ashley Gething.

V titulcích epizody uvedeno: režie Matthew Hill.

Obsahově je film velmi dobrý. Příjemná je i jeho nostalgická atmosféra, 77-letý herec má koneckonců právo takhle vzpomínat, zvlášť když je zřejmé, že se jedná o citlivého člověka. Dojem kazí zbytečné mouchy, jako je např. brutálně neostrá kamera v prostřizích na Maléřovou nebo skutečnost, že zmíněná dáma při rozhovoru Zindulkovi střídavě vyká a tyká (to si to nemohli mezi sebou ujasnit ještě před prvním záběrem?). -------- V titulcích filmu uvedeno: název Neobyčejný život pana Stanislava Zindulky v rozhovoru Zuzany Maléřové.

Charlie Kaufman jistě zná Felliniho 8 a ½, možná nejlepší film legendárního italského režiséra. A muselo mu být jasné, že s ním bude srovnáván. Oba filmy mají společné víceméně autobiografické téma umělce (konkrétně režiséra: u Felliniho filmového, u Kaufmana divadelního) v osobní i tvůrčí krizi a sebekriticky upřímný postoj v pohledu na sebe sama. Liší se formou - Fellini je expresivnější a rozmáchlejší v pestrosti poloh mezi tragikou a komikou, Kaufman je introvertní a těch pár míst obsahujících humor je vyjádřeno natolik subtilně, že se v celkově melancholickém ladění filmu dají snadno přehlédnout... Kdyby mělo jít (jako že vůbec nejde) o souboj na dálku mezi dvěma filmy, které od sebe dělí 45 let, nazval bych výsledek čestnou nebo spíš více než čestnou Kaufmanovou prohrou - což je ve srovnání s Felliniho veledílem víc než se dalo čekat. Když se s větším časovým odstupem opakovaně podívám na 8 a ½, pokaždé tam objevuju něco nového. U Synecdoche, New York se mi to stane těžko, struktura filmu i jeho myšlenka jsou podány podstatně jednodušším a už napoprvé srozumitelnějším způsobem. To ale vůbec neznamená, že se jedná o průměrný nebo dokonce zbytečný film. Naopak.

V titulcích filmu uvedeno: režie Serge Viallet, Pierre Catalan; koprodukce Francie / Finsko; rok výroby 2016.

Není to TV film. Jedná se o klasický divadelní záznam, který byl sice pořízen roku 1968, ale dokončen až o mnoho let později. A je znát, že prezentovaný humor za tu dobu poněkud zestárnul. -------- V titulcích pořadu uvedeno: název Milan Lasica a Július Satinský: Soirée; rok výroby 2002.

Pro mě zajímavější než Telefonní budka. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2018.