ReneeS

Asi budu považována za kacíře, ale myslím si, že tohle bylo ještě lepší než Jeeves and Wooster. Dvacet krátkých jednoduchých příběhů. Našly by se mezi nimi slabší kousky, ale celkově to bylo neskutečně povedené, na čemž má hlavní zásluhu John Alderton, který dokázal zahrát jak nesmělé okouzlující charaktery, tak nafoukané blbečky. Je to vtipné, občas až groteskní, je to o době, kterou už dneska neumíme tak docela pochopit a je už na každém divákovi, zda si k tomu dokáže najít cestu.

Na rovinu ... důvod, proč jsem se na to dívala, byl ten milý, pěkný, okouzlující, nešťastně zamilovaný doktor. Chvílemi se mi chtělo křičet "ženská, ty seš tak slepá a blbá až to bolí!". Takže koho tu máme krom sympatického doktora. Je tu přítel - nešikovný ťulda s divným kamarádem (podobnou, ale 10x vtipnější dvojku najdete v After You´ve Gone). Je tu přítelkyně - milá, ale to je tak všecko. Je tu spousta divných a ošklivých vedlejších postav - ti jsou fajn, vtipní, příjemně odlehčují křečovité scény hlavního páru. A tím jsme víceméně skončili. Zápletka s milostným troj/čtyřúhelníkem - ok. Konec - hmmm a takhle to končí? Bude druhá série? Chci vůbec druhou sérii? Přiznávám, ten konec se mi líbil.

Viděla jsem zatím jen první sérii, ale při každé epizodě mi před očima naskočilo jediné slovo "AMATÉŘI" ... mí rodiče mají ještě o tři děcka navíc, a přesto jací my jsme byli spratci (a to my teda byli), tak o takové anarchii se nám nikdy ani nesnilo. Často přemýšlím, jestli opravdu existuje tahle neschopnost zvládat své vlastní děti anebo to je jen pro efekt, zdroj komických situací na kterých tenhle seriál stojí. Jak zmiňuje Thomick, celé to má dost klaustrofobickou atmosféru. Je to chaotické, je to hlučné a v podstatě se tam neustále opakuje to samé. Ale (a tohle je důležité ale) přesto, že dohromady to občas působí rozpačitě, jednotlivé složky/postavy se mi neskutečné líbí. Děcka jsou otravná, ale ne takovým způsobem, aby mě nebavilo se na ně koukat. Kdyby se mě někdo zeptal, které z nich hraje nejlepší postavu, tak si mezi přemoudřelou roztomilou holčičkou, nezvladatelným vychytralým spratkem a tichým sympatickým puberťákem prostě nevyberu. Navíc mám obrovskou slabost nejen pro Hugha Dennise ale i typ chlápka jakého hraje (pokud to vůbec hraje). Možná to je neschopný rodič a když se o cokoli snaží, tak to akorát zmrví, ale dělá to s eleganci sobě vlastní a nekonečnou zásobou sarkastických hlášek.

Série krátkých na sebe nenavazujících komorních příběhů. Velmi podobné True Love (2012), tam mi ovšem 30 minutová stopáž nevadila, tady se už zdá být příliš krátká. Příběhy se nemají možnost rozvinout, je to jen letmé povrchní nahlédnutí. Dobře se na to kouká, ve všech epizodách byla výborně zvolená doprovodná hudba, má to zajímavé a navíc dobře obsazené charaktery, ale něco tomu chybí. Jako by člověk nakouknul jen na začátek a čekal, kdy se to konečně rozjede.

Tak jsem si u těch třech krátkých dílů prošla fázemi - "to jsou ale neskutečně blbé charaktery", přes "ti jsou tak blbí, až je to milé" (krom toho plukovníka, ten byl blbý a nevtipný) až k "proč třetí díl postrádá humor?" (s výjimkou toho soudu. A i ten byl o dost méně vtipný než scénky z prvního a druhého dílu). P.S. Emma tam vypadá skvěle a chci víc scének toho smutného pána, kterému se prostě nedaří.

Hodně nevyrovnaný počin. První část se zdála naprosto zbytečná. Netradiční chronologii a způsob vyprávění jsem ocenila až když jsem dokoukala všechny tři díly. To ovšem nemění nic na faktu, že první část byla vysoce nezajímavá. Příběh zbytečně pomalý, čas od času se zmínila existence strašlivého tajemství, ale nic víc. Divák jednotlivé postavy poznal jen povrchně a nic ho nenutilo se o ně jakkoli víc zajímat. Důležitých bylo možná posledních 20 vteřin. Pokud ovšem někoho tenhle díl odradí od dalšího sledování, je to škoda, protože druhý i třetí díl se snad nemohou víc lišit (dokonce i mezi sebou navzájem). Nebudu se rozepisovat a zbytečně prozrazovat děj. S časem se ale naštěstí dostaví i nějaká ta atmosféra a charismatičtější výkony.

Čtyři sezóny za mnou, devět zbývá. Nevím jak ostatní, ale já zjistila, že když mám za sebou naprosto chujový den, tohle je přesně ta věc, která mi uklidní nervy a zaručeně mě rozesměje. Plno sarkasmu, ironie, politické nekorektnosti (jejíž ztělesněním musí být Frankie Boyle) plus výborně uvolněná atmosféra. Dvacet pět let jsem žila bez vědomí kdo je Frankie, Hugh Dennis, Russell Howard, Al Murray a mnoho dalších...taky vám to teď příjde šílené, že jo? .... 5 serie za mnou: Kdybyste to nevěděli "Dara fancies Konnie!"...6 série za mnou: otázky, samé otázky - co to vybíral Hugh z Frankieho vlasů!? A co vše bylo zcenzurováno?

U tohohle jsem se ze dvou důvodů hrozně nasmála 1) protože je to tak pravdivé. Můj spolubydlící je taky takový expert a už několik let mě denně zahrnuje popisy velmi podobných a skutečných jednání (i přesto, že už to vůbec nechci slyšet) 2) tenhle expert je mnohem sympatičtější a zábavnější než můj spolubydlící....bohužel jsem tohle video spolubydlícímu ukázala a to znamenalo několikatihodinovou přednášku o tom, za jakých fyzikálních podmínek by bylo možno tu kočku nakreslit.

Problémem tohohle seriálu je ústřední dvojice. Trvalo mi věčnost, než jsem si je alespoň trochu oblíbila. On (Vince) je sympatický narcis, který je ve své době očividně považovaný za fešáka (o čemž bych se hádala) a hází jednu sarkastickou hlášku za druhou. Smekám před scénáristy, spousta těch hlášek má říz.. Jenomže Vince je bohužel neumí podat, jen je ze sebe vychrlí (skoro jsem zaplakala při představě co by s tímhle materiálem zvládli takoví Robert Linsay, Bill Nighy a další). Ona (Penny) je pěkná, ale neskutečně náladová osoba. V jednu chvíli se usmiřují a ona by samou něhou roztála a o 10 vteřin později je na smrt uražená, tříská dveřmi a další dva týdny s ním odmítá mluvit. Tohle je v podstatě schéma toho co se neustále opakuje v každém díle první série. Žádný vývoj, jen neustálé dohadování, pár povedených hlášek a hafo záběrů na jeho dokonalý úsměv. Druhou sérii se to zlepšuje, možná i proto, že více prostoru dostávají vedlejší postavy - její otec a jeho rodiče spolu s katastrofálně nešikovným bratrem jsou důvod, proč jsem se na jednotlivé díly vyloženě těšila. Sledovat kontrasty obou rodin, jejich společenského postavení, způsobů a hlavně řeči byly mnohem zajímavější než příběh ústředního páru.To pokračuje v třetí sérii, která už má dokonce i nějaký děj, zato mnohem horší účesy. Možná nejlepší ze všeho je Vánoční speciál o tom, co vlastně bylo před začátkem.

Boris Karloff byl bezpochyby výjimečný herec, ale tohle dlouhé youtube video je peklo. Našly by se tam části, které byly sestříhané zdařile, bohužel jich bylo poskrovnu. Hlas Borise Karloffa bych dokázala poslouchat hodně dlouho, ale z těch doprovodných zvuků by mi po určité době hráblo.